Procestoval celý svět. Od severní Afriky přes Sibiř až po Tahiti. Nakonec spoluzakladatel republiky zakončil svůj život na vrchu Bradlo u města Brezová pod Bradlom. Milan Rastislav Štefánik tak doletěl skoro domů. Dnes místo pokrývá mohyla, která je dílem architekta Dušana Jurkoviče a jde o významnou památku, jíž stojí za to navštívit.

Štefánik zahynul při letecké havárii v květnu 1919, tedy ani ne rok poté, co vzniklo Československo, o nějž se tolik zasloužil. O týden později byl pohřben nedaleko rodných Košarisek. Netrvalo to pak ani pět let, kdy Jurkovič nový památník navrhl a byl položen jeho základní kámen.

Mohyla byla oficiálně předána roku 1928. Jde o terasovitou světlou stavbu z travertinových bloků. Má čtyři obelisky, které odkazují na čtyři oběti nehody. Z pomníku se naskytuje výhled na kopanický kraj a při výročí, které se vztahuje k důležité politické postavě, se tu scházejí představitelé nejen našich sousedů, ale i ti čeští. Výhodou pro české cestovatele je, že mohyla se nachází nedaleko hranic.

„Je zde pohřbena jedna z nejvýznamnějších postav české a slovenské historie. Jako astronom publikoval mnoho vědeckých prací a těsně před první světovou válkou pracoval ve hvězdárně ve Francii. Za války působil jako letec. Upozornil na sebe svojí odvahou a chladnokrevností dosáhl až na titul generála,“ vyjmenovává Štefánikovy přednosti výletová aplikace Placehunter.

Foto: Placehunter

Mohyla Milana Rastislava Štefánika byla oficiálně dokončena v roce 1928

Kromě toho všeho Štefánik také strávil čas ve vědecké observatoři na Mont Blanku, kde pozoroval Slunce a Mars. Na vrchol nejvyšší hory v Evropě vystoupal celkem šestkrát.

Z Brezové pod Bradlom vede na vrchol označená asfaltová cesta dlouhá tři a půl kilometru. Turistické stezce se mimochodem říká Štefánikova magistrála. Tady se nachází záchytné parkoviště. Odtud to k mohyle zabere dalších tři sta metrů. „Na prohlídku mohyly a okolí vám postačí méně než hodina. Kromě času vás to nebude nic stát,“ slibuje Placehunter.

Podle webových stránek bradlo.sk je mohyla kromě pocty významnému muži také symbolem samostatnosti a svobody a památkou na významnou událost, kdy se Slováci zařadili mezi svobodné národy světa. Jen kousek odsud je také chata Bradlo, kdyby tak někoho přepadl na výletě hlad nebo si chtěl koupit nějaký suvenýr, pořídí tady.

Dům, co by býval pamatoval Bílou horu

Hold muži, který zemřel v pouhých 38 letech, je sice ani ne na hodinu, rozhodně se ale vyplatí se v kraji zdržet. Ubytovat se je možné v Apartmánech 1620 YR, které se nacházejí bezmála hodinu odsud v centru Trnavy.

Foto: Apartmány 1620 YR

Apartmány 1620 YR

Název je odkazem na dům, v němž apartmány jsou – je z roku 1620. Kdyby měl paměť, býval by tak pamatoval Bílou horu. „Ohromí vás nejen jeho velkorysost, ale také spousta detailů, které vzdávají hold historii, ale nebojí se ani současných trendů,“ slibuje server s kouzelnými místy, na kterých je možné se ubytovat.

To, že člověk vstupuje do historií prodchnutého domu, je vidět už u vchodu. Do apartmánů se totiž vstupuje přes podloubí s renesančním arkádovým sloupořadím. Původní stropy nechali majitelé zrestaurovat. Dům patří mezi nejvýznamnější památky měšťanské kultury v Trnavě a od roku 2010 patří mezi národní kulturní památky.

Foto: Apartmány 1620 YR

Čtyři apartmány se nacházejí v domě z roku 1620

Dohromady jsou tu apartmány čtyři, přičemž pro každý je charakteristická jiná barva – olivová, modrá, bílá a našedlá jako kámen. Každý je pro dvě osoby, ke všem je ale možné přidat přistýlku. K dispozici je vybavená kuchyňská linka, Wi-Fi, televize i klimatizace. To kdyby výletník zvolil pro cestu horké letní dny. Vařit si tu ovšem člověk sám nemusí. V domě je i restaurace, kde je možné se občerstvit i osvěžit, k dispozici má navíc také terasu a možné je sedět i v zahradě s dětským hřištěm.

V Trnavě ale není potřeba hledat jen historii. Jsou tu i velmi moderní místa. Hned vedle domu je veřejné parkoviště s dobíjením pro elektromobily. Bezemisní cesta se tak přímo nabízí. Trnava pak poskytuje také pronájem elektrokol.