Do krabice tu balí dětské sny. Leckdy i ty dospělé. Soudě podle nadšení místních zaměstnanců zcela jistě i ty dospělé. Společnost LEGO před lety umístila do Česka jednu ze svých továren. Teď se u Kladna vyrábějí i dvě ze tří největších stavebnic. Tady je to opravdický Legoland.

Na místní recepci snad ani nemůžou mít ve vázách normální květiny. Jsou samozřejmě z legendárních dánských kostek. Nakonec se člověk diví, že z nich nevznikla také celá továrna. Server CzechCrunch část výrobny u Kladna navštívil. Konkrétně místa, kde se dekorují různé části stavebnice a kde se kompletují finální krabice.

Nejdřív je ale potřeba zhlédnout bezpečnostní video, které má budovou provést. Asi už nepřekvapí, že i tady je jasné, kam to člověk vlastně přišel. Videem totiž provázejí LEGO figurky. Teď už je ale čas vstoupit.

Kam? Do obrovské místnosti s hromadou strojů. Tady se dekoruje. „Máme tu 103 linek, kterými denně v průměru projde čtyři a půl milionu různých kousků. Respektive tolik jich ze strojů vypadne. Výsledkem je odekorovaná hlavička, sestavený podvozek či píst. Objem je velký,“ líčí průvodkyně po továrně a manažerka pro vnější vztahy Markéta Vaňková.

Kostky se tu dekorují na principu tamponového tisku. Stroje jsou upravené tak, že zvládnou natisknout obličej pro delfína i pro psa, ale například i vytvořit podobu kokpitu raketoplánu. Záleží, co je zrovna potřeba.

U každého stroje v tomto případě musí být i člověk, který kontroluje, zda je vše, jak má být. Je potřeba, aby byl každý dílek nasazený přesně, protože jinak by se mohlo stát, že třeba nebude sedět obličej. „V průběhu směny probíhá pravidelná vizuální kontrola,“ vysvětluje Vaňková. Tu dělá sám operátor. Na tácek si dá kostku, která vypadá přesně tak, jak má. Říká se jí master. Vedle ní pak pokládá ty, co padají ze stroje. Na Kladně je ale i tým kvality, další kontrola dokonalosti.

„Když jsem viděla některé špatně natištěné díly, určitě bych rozdíl nepoznala. Asi 99 procent běžných lidí, kterým se stavebnice dostane do ruky, by to taky nepoznalo. Ale profíci, kteří u toho sedí, mají oko opravdu vycvičené,“ vysvětluje manažerka pro vnější vztahy. Výrobky, které se s ideálem neshodují, se vyřazují. A hledá se, kde se stala chyba.

Proč kontrola chybek, které běžný člověk nepozná? Je to filozofie celé firmy, kterou tady připomíná i velká zelená tabule, jež v dánštině hlásá: „Jen to nejlepší je dost dobré.“

O patro výše se tisknou a sestavují minifigurky. Že jich za dlouhá léta firma LEGO vyrobila opravdu hodně, je znát i podle plata, které si mohou prohlédnout například třídy, jež přijdou na výzvědy. Plato před samotným vstupem do výroby je plné všech figurek. K vidění je tu kuchař, který v devadesátých letech obsluhoval bistro na LEGO pláži. Nebo lékař z LEGO nemocnice zhruba ze stejné doby. Je tu i policista ze současné stavebnice LEGO City.

Na obrovském tablu jsou samostatné hlavy a trupy. Tělíčka se mimochodem sestavují z pěti částí – trupu, dvou paží a dvou dlaní. Nohy jsou ze tří částí – levé, pravé a spojovníku. „Děti na první pohled poznají, co k čemu patří,“ usmívá se Vaňková.

Jdeme dál. Po cestě míjíme obrazy, malbu ale nečekejte. I ty jsou tu sestavené z LEGO dílků. U některých si v modelárně vyhráli a obraz tvoří třeba jen LEGO hlavičky. Míjíme i kancelář generálního ředitele, která ukrývá Mickey Mouse složeného z kostiček, ale i velké červené ferrari.

V další části továrny se sestavuje. Jsou to třeba podvozky aut nebo výhybky do kolejí. Cokoli specifického. Některé stroje jsou zautomatizované, jiné manuální. Když se něčeho vyrábí opravdu hodně, vyplatí se sestrojit na to vlastní stroj. Příkladem je třeba kardanová hřídel, což je titěrná součástka, které se ale vyrábějí tisíce a tisíce kusů.

Důležité je stavebnice také balit. V LEGO továrně v Kladně balení začíná u vibračních bubnů. Jejich specifikem je třídění. Nastaví se výška i šířka a dílky pak jdou do linky jeden za druhým, jak je potřeba. Krabičky, do kterých dílky padají, se pak každou chvíli na páse váží. Podle toho se pozná, že na samém konci je v pytlíčcích to, co tam být má.

„Když stavíte, někdy máte dílek navíc. Jsou to ty úplně malinké. Je to právě kvůli vahám. Jejich citlivost má nějakou míru a my si musíme být jistí, že tam ten dílek je. Dáváme proto raději dva. Počítá se s tím už při plánování, krom toho se takový malý dílek vždycky hodí,“ líčí zaměstnankyně továrny dánské firmy.

Jen na pytlíčkování je v Kladně osmdesát výrobních linek. Co se v danou chvíli do sáčků dává, není poznat. A nevědí to prý ani lidé, kteří to mají na starost, byť někdy se to dá odhadnout, třeba podle množství stejně barevných kostek v balení. Jednotlivé sáčky pak mají vlastní QR kód, podle něhož se pozná, kam balíček patří.

Nad pytlíkovacími linkami svítí velká tabule, která počítá, kolik balíčků je potřeba ještě pro danou zakázku vyrobit. Teď tu svítí číslovka 3300. Číslo se během dne mění, podle toho, kolik čeho je potřeba vyrobit. Za týden všech osmdesát linek vyrobí v průměru kolem dvaceti milionů balíčků.

Na samém konci se dává dohromady finální krabice. Právě tady dostávají ony dětské sny svou konečnou podobu. I zde jsou manuální i částečně automatické linky. „Zautomatizovat umíme sestavení a uzavření boxu, ale jen do určité velikosti,“ uvádí Vaňková. Do krabice se také dávkují všechny potřebné návody. Největších škatulí se zkompletuje až tři sta kusů za hodinu a balí je 25 až třicet lidí. Nejmenších krabic se dá dohromady až dva a půl tisíce za hodinu.

Na začátku se sestaví krabice, člověk ji z jedné strany zalepí a postupně se plní vším potřebným. I v tomto případě se vše průběžně váží, až na konci linky někdo stavebnici zalepí i z druhé strany. Krabice zamíří k dalším do kartonového boxu. Tedy jak které. Třeba v případě LEGO Star Wars Millenium Falcon se do boxu vejde jen jedna krabice. Kartonové krabice se pak dávají na paletu, zabalí se do folie jako na letišti a pak se rovnou skládají do kamionu. V Kladně se hotové stavebnice neskladují. To se děje až v Jirnech u Prahy, kde je evropské distribuční centrum.

Krabic odtud týdně míří průměrně 2,7 milionů. Ta největší stavebnice, která se tu vyrábí, je Eiffelova věž – novinka představená teprve před pár dny. Eiffelovka z řady LEGO Icons měří na výšku skoro metr a půl. To z ní činí ten vůbec nejvyšší model společnosti LEGO všech dob. Francouzská dominanta se skládá z deseti tisíc a jednoho dílku a obsahuje 74 pytlíčků. Váží mimochodem asi třináct a půl kilo. „Pro její zabalení potřebujeme 26 lidí, kteří vytvoří tři sta kusů stavebnic za hodinu,“ uvádí Vaňková.

Eiffelovka trumfla ve velikosti zmíněný Titanic, který ještě donedávna platil za tu největší stavebnici, která se v Kladně vyrábí. Jeho balení obsahuje 73 pytlíčků s 9 090 dílky. Titanic ani věž ovšem stále nemají na vůbec největší stavebnici firmy. Tou je nástěnná mapa světa, která má 11 695 dílků. Ta se ovšem vyrábí jinde.“Jak nás znám, určitě budeme mít nového rekordmana. A třeba ho budeme zase dělat my,” míní Vaňková.

Velká nástěnná mapa je složená z takzvaných LEGO Dots a ty se spolu se sérií Architecture, Duplo a robotickým Legem Mindstorms vyrábějí v jedné z pěti dalších továren na LEGO ve světě. Výrobní závody jsou v Dánsku, Maďarsku, Mexiku a Číně. V tuto chvíli se další dvě továrny budují, a to ve Vietnamu a v americké Virginii. Ty by měly být stoprocentně uhlíkově neutrální.

Střechu kladenské výroby mimochodem tvoří jedna z největších střešních fotovoltaik v Česku s třemi a půl tisíci solárními panely. Byť na provoz továrny to nestačí ani z větší části, fotovoltaika by byla schopná zásobit až dvě stovky rodinných domů ročně.

Tady v Kladně vznikla továrna v roce 2000 a jako první byla postavena výrobna, kde se navrhují a staví obrovské 3D modely. Mezi nimi třeba LEGO Technic Bugatti a Lamborghini či velké modely do Legoland parků. V roce 2010 se začaly stavět další budovy. Rozloha továrny je mimochodem rovná asi třem Václavským náměstím. A tak zatímco na přelomu tisíciletí tu pracovalo 78 lidí, teď je to přes tři a půl tisíce.

Ti pracují ve směnném provozu. V modelárně pracují pět dní v týdnu osm hodin, mají tu ranní, odpolední a noční. V oddělení balení jsou dvanáctky a lidé chodí dvakrát na ranní, dva dny v týdnu na noční a pak mají čtyři dny volna. Továrna jede 24/7. Většina zaměstnanců má prý v LEGO kostkách zálibu. Ať už přinesenou, nebo získanou až tady.

Zcela jistě jsou tu i tací, kdo kostkám neholdují. V kladenské továrně je ale mohou držet i benefity. Je tu vzdělávací centrum, posilovna, tělocvična či možnost dojít si na masáže. V areálu sídlí firemní doktor. Nahoře jsou zelené střechy s terasou, jsou tu trampolíny i hřiště na beach volejbal. Nebo LEGO park s jednoduchou dráhou, kde se dá jezdit na bruslích.

Kostky ale vždycky vyhrávají. „Je tu také zaměstnanecký obchůdek. To je velmi důležitá věc. Doufám, že ještě stihnu otevírací dobu, potřebovala bych si tam koupit Vespu,“ říká Vaňková. Je proto čas v Kladně už víc nezdržovat. Jsou totiž i důležitější věci na světě. Třeba právě Vespa z LEGO kostek.