Ještě před dvěma lety se o Česku mluvilo jako o „nemocném muži Evropy“. Do roku 2026 však tuzemské hospodářství vstupuje v jedné z nejlepších kondic v celé EU. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a hlavní ekonom Deloitte David Marek v podcastu Money Maker rozebrali, proč se karta obrací a kde leží naše největší rizika i příležitosti. To, že se HDP letos zvedne odhadem o tři procenta, je dané hlavně rostoucí spotřebou domácností a také sílícími investicemi. Je tu podle nich ale jeden klíčový strašák do budoucna – krize na trhu s bydlením, které se stává pro řadu hlavně mladých lidí nedostupné.

V podcastu Money Maker jsme s Davidem Navrátilem a Davidem Markem probrali ale nejen výhled české ekonomiky a problémy spojené s trhem s nemovitostmi, došlo i na kondici veřejných financí, příležitosti pro průmysl v podobě renesance zbrojního průmyslu či potřebu reformovat zdejší školství.

Celý podcast si můžete přehrát v přehrávači níže nebo ve všech podcastových aplikacích. K tomu přinášíme přehled toho nejzajímavějšího, co v podcastu padlo.

Jak se bude české ekonomice dařit v roce 2026

David Marek: V kontextu dlouhodobých poměrů české ekonomiky je růst HDP kolem tří procent, který letos očekáváme, velmi slušným výsledkem. K tradičnímu zdroji růstu, kterým je spotřeba domácností, by se letos mohly přidat i investice, protože úrokové sazby už nepůsobí na rozvoj tak restriktivně. Navíc se zdá, že německý průmysl je konečně z nejhoršího venku, což potvrzují i poslední data o zakázkách, a česká ekonomika tak znovu nabírá dech.

David Navrátil: To, že se nám nedařilo v předchozích letech, bylo do značné míry způsobeno psychologií a extrémní depresivitou Čechů. Zatímco běžná míra úspor je kolem 12 %, my jsme najednou začali spořit až 20 %, a přestože příjmy rostly, lidé se kvůli pesimismu připravovali na horší časy a nechtěli utrácet. Nyní vidíme, že se důvěra konečně zlepšuje, což lidem umožní začít tento polštář úspor rozpouštět a výrazně pomoci akceleraci ekonomického růstu.

Kroky České národní banky

David Marek: ČNB historicky dělá tu chybu, že své kroky provádí pozdě. Prostor pro snižování úrokových sazeb tady byl již loni, ale banka byla příliš opatrná a teď se zdá, že tato opatrnost jde náhle stranou. Aktuálně modely ukazují rozmezí sazeb mezi 2,75 % a 3,25 %, takže prostor pro snížení o 25 až 50 bazických bodů tu stále je, ale komunikačně to bude ze strany centrální banky po předchozím váhání trošku krkolomné cvičení.

David Navrátil: Bankovní rada může nyní validně argumentovat poklesem inflace, který by se mohl zastavit až někde u 1,7 %, což prostor pro uvolnění měnové politiky jasně otevírá. Potenciál pro snížení sazeb je dán i tím, že koruna je silnější, než ČNB očekávala ve své prognóze. Samozřejmě se objeví podezření, zda za tím nestojí i politické myšlenky na pomoc současné vládě, ale čistě ekonomicky lze pro nižší sazby najít dostatek legitimních argumentů.

Renesance zbrojního průmyslu

David Marek: Česko patří mezi málo zemí na světě, které dokážou smontovat celé letadlo, což ukazuje na naši schopnost mimořádně komplexní výroby. Zklidnění situace a budoucí zapojení českých firem na Ukrajině by pro nás mohlo být obrovským impulsem. Máme obrovskou konkurenční výhodu v tom, že naše strojírenská tradice nám umožňuje vyrábět prakticky cokoli, co trh v době geopolitických změn vyžaduje.

David Navrátil: Obranný průmysl není nic jiného než strojařina, chemie a inovace, tedy obory, ve kterých jsme skvělí a schopní hrát první ligu, což ukázala i nedávná úspěšná IPO. V evropském měřítku mohou výdaje na obranu vzrůst o dalších 80 %, a protože se firmy snaží zkracovat dodavatelské řetězce, Česko jako sedmá nejvíce diverzifikovaná ekonomika světa z toho může masivně těžit. Tuto příležitost k akceleraci růstu prostě nesmíme propásnout.

Dostupnost bydlení

David Marek: Zásadní problém je na straně nabídky, kterou nejsme schopni kvůli byrokracii odšpuntovat. Developerský projekt v Česku trvá v průměru sedm let, přičemž samotná stavba zabere jen dva roky. Zbytek je pouze obíhání úřadů a shánění razítek. Pokud bychom tento proces zkrátili na polovinu, mohli bychom mít dvakrát víc bytů a celý problém s jejich nedostupností by byl poloviční.

David Navrátil: Pro mladou generaci se bydlení stává úplně nedostupným, což vnímají jako selhání systému a to je nebezpečné, protože je to vhání do područí populistů. Potřebujeme stavět zhruba 50 tisíc jednotek ročně jen na obnovu fondu, k čemuž se ani neblížíme. Starostové navíc nejsou finančně motivováni k nové výstavbě. Zatímco česká obec dostane z ekonomického výkonu na svém území jen 1 %, v Polsku je to 30 %, což musíme změnit skrze rozpočtové určení daní.

Rizika domácí politiky

David Marek: Zatímco rizika zvenčí se zklidňují, zdrojem nestability se stává naše domácí politická scéna, kde se situace začíná nebezpečně vyostřovat. Problém veřejných financí je především politická záležitost – smazali jsme jen polovinu z potřebného deficitu a dalších 100 miliard nám stále visí ve vzduchu, aniž by kdokoli přišel s jasným řešením. Navíc mechanismy, které mají hlídat rozpočtový vývoj, jsou velmi křehké a politici si ze zákonů o odpovědnosti dělají jen málo.

David Navrátil: Potíž je v tom, že při veřejném dluhu kolem 40 % HDP si český politik nevidí na špičku nosu a necítí potřebu se uskromňovat, přestože náklady na obsluhu dluhu už letí ke 100 miliardám korun. Místo odpovědnosti vidíme snahu kupovat si voliče expanzivní politikou. Finanční trhy nám skrze vysoké úroky u dluhopisů naznačují, že bychom měli brzdit, ale u politiků bohužel nevidíme skutečnou ochotu řešit věci strukturálně.