Kreativní fáze projektu Vltavské filharmonie končí. Tým, který chystá nový koncertní sál pro Prahu, se posouvá do dalšího stádia. Hmota samotné stavby se po dopracování s architekty o třináct procent navýšila, je tu také více zelených ploch. Během posledních dvou let došlo ale i k nabobtnání rozpočtu. Hudební svatostánek by se však podle radních mohl začít stavět už za tři roky.

Nové hudební centrum by mělo ukrývat pět hlavních sálů, knihovnu a její kreativní hub, restaurace i sídla pro hudební tělesa. Dohromady pojme Vltavská filharmonie až šest a půl tisíce lidí bez toho, aby se mezi sebou jednotlivé skupiny rušily.  Projektový tým k nová budově, který vede architekt Martin Krupauer a také architekti ze slavného dánského architektonického studia BIG, už ladí i budoucí materiály nové budovy. „Pořád řešíme koncepci, zároveň už se ale zabýváme i detaily. Snažíme se být o krok dopředu, abychom minimalizovali problémy,“ líčí Kruapauer.

To znamená, že se už teď vede debata na příklad o materiálech. Hlavní sál, který pojme až 1800 lidí, by měl být obložený dřevem. BIG by si přálo, aby šlo o fošny ze šumavských stromů, které by navíc byly jen ošetřené olejem. Hlavní sál by tak byl provoněný materiálem, který má velmi blízko ke své surové podobě. Šumavské fošny mají odkazovat na příběh Vltavy, na kterou je pražská filharmonie navázaná, už od jejího pramene, který je právě na jihu Čech.

Česká zem a její příběhy by se vůbec měly promítnout do celé budovy. Například v komorním sále by měl být dominantní kámen, konkrétně pískovec, který je typický i pro další pražské stavby, například pro Národní divadlo. Multifunkční sál bude technicistně kovový, a bude tak zase odkazovat na industriální dědictví Holešovic, tedy čtvrti, kterou bude mít filharmonie v adrese. „BIG chce, aby to byl dům národní a zarostl do svého území,“ popisuje Krupauer, podle kterého už se v některých místnostech řeší i nábytek – aby vyhovoval filharmonikům, ale například i pobočce městské knihovny.

Foto: Vltavská filharmonie

+2

Oproti původnímu návrhu se změnilo rozložení zeleně, které bude v projektu o poznání víc. Kromě stromů by se měla například v prostoru mezi filharmonií a sousedními Elektrickými podniky objevit pobytová zeleň. Stromy by se měly objevit také v živém prostoru v Argentinské ulici, kde se plánuje zázemí pro street sport. A zelené pásy jsou také na kamenném schodišti. I tady by přitom měla být návaznost na Šumavu, protože hlavní architekt Bjarke Ingels by tu chtěl mít stejné květinové složení, jako je na šumavských loukách. Ozeleněný by měl být také nejživější prostor, který bude mezi aktuálně stavěným nádražím Bubny a vstupem do metra, kde by měla vzniknout tržní třída.

Pokud by tato fáze přípravy měla být vyjádřená v potřebných legislativních krocích, pak je po dvou letech od vyhlášení architektonické soutěže v projektu hotová podrobná architektonická studie. Nyní se řeší podání žádosti o posouzení vlivu stavby na životní prostředí, které je známé pod zkratkou EIA.

Zároveň se projektový tým připravuje na podání společného povolení podle nového stavebního zákona, to znamená sloučené územní a stavební povolení. Žádost o něj je v plánu podat na konci příštího roku. Podle tohoto harmonogramu by se v roce 2027 mělo začít stavět, v roce 2032 by mělo být hotovo a o rok později by se filharmonie měla rozehrát.

Podle Krupauera se každopádně na místě de facto už staví. Díky tomu, že se v sousedství buduje již zmíněné nádraží Bubny, na pozemcích může probíhat určitá příprava, která ve finále proces urychlí. V běhu je například příprava na úpravu vestibulu stanice Vltavská.

Věci se tedy hýbou dopředu, platí to každopádně rovněž pro rozpočet. Původní odhad vítězné stavby počítal s financemi ve výši 9,4 miliardy korun. O víc než jednu miliardu projekt prodražila inflace, to znamená dražší stavební práce i materiály. O 1,2 miliardy pak zmíněné dopracování soutěžního návrhu. Cena Vltavské filharmonie se tak vyšplhala na 11,65 miliard korun.

Praha původně počítala, že se o náklady podělí se státem, podle náměstka Jiřího Pospíšila se ale také klidně může stát, že finančně půjde projekt jen za metropolí. Investice se každopádně podle radních vyplatí. „Pro Prahu bude filharmonie znamenat obrovský ekonomický přínos, stejně jako třeba Labská filharmonie pro Hamburk. Jsme na skvělé úrovni, co se týče kongresové turistiky, kdy jsme na čtvrtém místě a předstihli jsme i Vídeň, mohli bychom to samé zopakovat i s turistikou kulturní,“ míní náměstek pro kulturu, podle kterého filharmonie posílí atraktivitu pro kultivované turisty, kteří ve městě utrácejí.

Radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček nyní také připravuje nadační fond pro soukromý sektor. Podle něj tak bude pro mnoho lidí velká šance přispět na něco, co tu zůstane pro další generace. „Mohou se tak stát nesmrtelnými,“ líčí Hlaváček.

Celková investice bude každopádně mnohem vyšší. Nejde totiž jen o budovu filharmonie, počítá se také s automobilovým tunelem na nábřeží Kapitána Jaroše, který auta provede místo zatočení z magistrály do Argentinské pod hudební budovou. Musí se také upravit nábřeží, která mají být nově přístupná. Rekonstruovat se bude muset tramvajová trať i křižovatky a také už zmíněný vestibul stanice metra Vltavská. To všechno by mělo stát asi 23 miliard korun.

Příští rok pak vznikne v místě ve spolupráci se Správou železnic informační centrum, které má obyvatele Prahy upozornit nejen na projekt filharmonie, ale také na nádraží Bubny a celou rozvíjející se čtvrť, která má vzniknout od Vltavské dál.