Vybrali si legračního učitele a teď mají obrat 3 miliony dolarů. Seriál z Liberce je hitem Netflixu

V Liberci se na tento okamžik připravovali několik let. Filmové studio společnosti Wattsenglish upravovalo starší díly dětského seriálu Steve and Maggie tak, aby splňovaly požadavky velkých streamovacích služeb, jako jsou Netflix, HBO nebo Disney+. Než ale tvůrci stihli některou z nich oslovit, ozval se Netflix sám. Zaměstnanci jeho britské pobočky zavolali s tím, že se jim pořad líbí a na YouTube si už vyhlédli několik dílů, které by rádi zařadili do vysílání.

Tvůrci z Wattsenglish se ale nechtěli spokojit s tím, že nabídnou jen vybrané epizody. Netflixu místo toho předložili výsledek své čtyřleté práce: 52 krátkých, zhruba pětiminutových příběhů, které sestříhali do deseti půlhodinových celků. Společnost souhlasila a 3. srpna měl seriál premiéru ve Velké Británii a Irsku. „A později jsme zjistili, že jsme tři týdny číslo jedna v dětských seriálech na Netflixu v Británii a Irsku,“ popisuje Marek Kadlec, spoluzakladatel a ředitel Wattsenglish, firmy s ročním obratem kolem tří milionů dolarů.

O měsíc později mu z platformy zavolali znovu, tentokrát jen proto, aby pogratulovali. A i po třech měsících si seriál v zahraničí stále drží pozici v TOP desítce nejpřehrávanějších dětských pohádek. Studio má navíc příští rok dodat společnosti druhou a třetí řadu a jeho tvorba bude putovat do dalšího regionu. O který půjde, Kadlec zatím prozradit nesmí.

Přitom na začátku neměly vznikat pohádky a s filmem tehdy celý projekt neměl nic společného. Na přelomu tisíciletí Kadlec se společníky budoval v Liberci jazykovou školu, ze které postupně vyrostla celorepubliková síť. Fungovala až donedávna, než ji podle Kadlece smetla umělá inteligence. Její zakladatelé ale už v roce 2005 tušili, že zájem o výuku dospělých jednou skončí, a rozhodli se proto zaměřit i na ty nejmenší.

Inspiraci přitom měli přímo doma. Kadlec i Jiří Šoltys, dnes finanční ředitel a dramaturg firmy, měli malé děti a chtěli pro ně bilingvní školku. Tedy takovou, kde vedle sebe stojí česká učitelka a rodilý mluvčí, každý mluví jen svým jazykem a dítě si angličtinu osvojuje podobně jako mateřštinu, bez překládání. Mimo Prahu podle Kadlece nic podobného neexistovalo a v hlavním městě fungovaly obvykle jen čistě anglické školky pro děti z ciziny. Rozhodli se proto založit vlastní, v Liberci jednu z prvních svého druhu.

A právě v tu dobu do projektu vstoupil Steve Watts. Rodák z anglického Rugby strávil tři roky výukou angličtiny v Japonsku a po návratu chtěl pracovat blíž domovu. Při hledání zaměstnání narazil na libereckou školku a nabídl, že v ní vyzkouší vlastní metodiku pro předškoláky, kterou si vytvořil právě ve východní Asii. Když ji předvedl v praxi, zakladatelé se nestačili divit. „Nikdy jsme nic takového neviděli,“ vzpomíná Kadlec. „Skrze neverbální komunikaci se Stevovi podařilo zaujmou každé jednotlivé dítě ve třídě, nehledě na jeho povahu nebo styl učení,“ líčí.

Watts dětem nic nevysvětloval a ani nepřekládal. Místo slovíček a gramatiky přišly na řadu hry, pohyb, písničky a příběhy, při kterých děti zapojují fantazii a většinu smyslů. Hlavní pro něj bylo, aby si děti nevšimly, že se vůbec učí.

A fungovalo to. Děti Watts podle Kadlece během několika týdnů v angličtině výrazně posunul a z liberecké školky se stala jeho pomyslná laboratoř. „U nás si Steve kodifikoval a dopracoval metodiku, která se dnes distribuuje do zhruba dvaceti zemí světa,“ popisuje Kadlec Wow!English. Právě kvůli prodeji do zahraničí je Wattsenglish formálně britskou firmou. Daně ale podle Kadlece od začátku platí jen v Česku.

Ohlas na sebe nenechal dlouho čekat. Necelý rok po otevření školky uspořádali její zakladatelé v libereckém hotelu Zlatý lev konferenci s názvem Kdo se bojí cizích jazyků, my dospělí, nebo naše děti? Po jejím skončení instituci oslovila pracovnice tehdejšího Výzkumného ústavu pedagogického s jasným zadáním: „Měli jsme vypracovat krátké kurikulum, jak začít s angličtinou v mateřských školách.“ Ústav pak příručku vydal v nákladu tisíc kusů. Zájem byl takový, že následoval dotisk dalších dvou tisíc a dokument se dostal do školek po celé republice.

Překvapení zavládlo také v nakladatelství Oxford University Press, z jehož učebnic se angličtinu učí generace českých školáků. „Oni vždycky chtěli, aby na prvním místě byla učebnice, tištěný materiál pro profesionální učitele angličtiny. Ale české ani evropské školky se k profesionálním učitelům angličtiny dostanou zřídka, první stupně základních škol jsou na tom obdobně. To nejdůležitější, co mohlo pomoci českým školám, byl audiovizuální materiál,“ shrnuje Kadlec.

Právě z tohoto přesvědčení začala vznikat první Wattsova videa. Zpočátku natáčeli Brita přímo ve školce, aby učitelkám na konkrétních příkladech ukázal, jaké aktivity mohou s malými dětmi dělat a jak s nimi zůstat v angličtině bez překládání. Zhruba před patnácti lety se z těchto materiálů začaly rodit pohádky. Točili je jen dva lidé v provizorním studiu v podkroví a všechno se učili za pochodu.

Z výukových materiálů hit internetu

Zlom nastal v roce 2016, kdy firma začala videa nahrávat na YouTube. Původně čekala diváky hlavně ze zemí, kde se angličtina učí jako cizí jazyk. Jenže realita byla jiná. „Po několika měsících jsme zjistili, že ten kanál je velmi úspěšný, ale více než 60, možná 70 procent těch dětí pochází z Británie, z USA, z Kanady, z Austrálie,“ líčí Kadlec.

Děti totiž nezajímala gramatika, ale příběhy, a ty stojí na dvojici hlavních hrdinů. Steve je ve výukovém seriálu dobrák, který vždycky něco poplete, zatímco Maggie je chytrá a nezbedná straka, která umí čarovat, a díky tomu může děti přenést do jakékoli situace. „Je to taková potvůrka, ale mají spolu krásné pouto,“ vysvětluje Kadlec. Aby se pohádky dostaly i k dalším dětem, začala je firma s profesionálními herci dabovat, mimo jiné do španělštiny, arabštiny a nově i čínštiny.

První roky na YouTube byly pro Wattsenglish zlatým obdobím. Platforma firmě podle Kadlece umožnila „raketově načerpat investiční peníze.“ Jenže přišel rok 2020 a s ním americká pravidla na ochranu dětí COPPA, která zakázala cílenou reklamu u videí určených dětem do třinácti let. „Všem tvůrcům na YouTube, kteří ten dětský obsah dělali, klesl obrat na odhadem 20 procent,“ myslí si šéf společnosti.

Nová velká dětská studia od té doby podle něj nevznikají a ta, která se na trhu objevila ve stejné době jako Wattsenglish, mezitím skoupily velké firmy. Příkladem je Moonbug, pod který spadá CoComelon, animované říkanky pro batolata a podle Kadlece jednička dětského YouTube. Steve and Maggie jsou podle něj ovšem jednou z mála nezávislých značek, které na trhu zbyly. Externího investora firma nemá dodnes.

Studio a čínská sláva

Z podkroví se mezitím stalo profesionální zázemí. Velké studio začali ve Wattsenglish budovat zhruba před pěti lety a nyní v celé firmě pracuje kolem třiceti lidí. V Českém Dubu za Ještědem provozuje firma green screenové studio o rozloze přibližně 80 metrů čtverečních, jaké podle Kadlece nikdo jiný severně od Prahy pro svůj seriál nemá. „Vložili jsme do něj vyšší jednotky milionů korun,“ odhaduje investici.

Silnou pozici má seriál v Číně. YouTube tam kvůli vlastnímu ekonomickému systému nefunguje, pohádky proto běží na místních platformách Youku, Bilibili nebo Douyin, čínské obdobě TikToku. V Číně jsou nejdál také živá vystoupení. „Za posledních dvanáct měsíců tam Steve odletěl třikrát, udělal 20 koncertů,“ říká Kadlec o Wattsovi. „Ta poslední byla ve Wu-chanu, bylo tam 2 tisíce dětí, úplně narvaný sál.“ Dvě zkušební prosincová představení v Británii, každé zhruba pro patnáct set dětí, se podle Kadlece vyprodala za dvacet minut. Firma proto přidala další dva termíny. Chystá se také turné po Americe.

Umělá inteligence představuje pro firmu konkurenci, zároveň se ale stává jedním z jejích nástrojů. Levně generovaná videa podle Kadlece zaplavují dětský YouTube a berou firmě diváky. „Kdo nebude využívat AI, tak vlastně nebude moct přežít,“ míní. Když je Steve zrovna na turné a v některé písničce je potřeba něco změnit, studio už dnes sahá po AI modelu jeho hlasu. Negativní komentáře přitom Kadlec podle svých slov nevidí, a to ani na TikToku, kde firma čekala posměch teenagerů. „Nechci to zakřiknout, ale hejty prostě nemáme,“ tvrdí.

Vize je velká, firma ale zatím zůstává střední. Zmíněné tři miliony dolarů ročního obratu odpovídají zhruba 65 milionům korun a během tří až pěti let chce Kadlec studio a nakladatelství zdvojnásobit až ztrojnásobit. Bez spojení s dalším studiem nebo distributorem to ale podle něj nepůjde. „Ve chvíli, kdy se ukáže, že pro pohádku Steve a Maggie je nutné být spojený s někým, tak do toho půjdeme,“ říká.