Z 300 milionů na miliardu během dvou let. Rodinná firma ví, jak pomoct Ukrajině i obrům v Silicon Valley
Brněnský Gentec, který vlastní otec a syn Kleinovi, vyrábí kogenerační jednotky. Je tak v první linii energetické změny, která probíhá po celém světě.
Václav Klein se přehrabuje černými firemními mikinami a v jednouchvíli zvolá: „Super, ještě tu máme jedno emko!“ Kdyby se ovšem chtěl, byť obrazně, přehrabovat výrobky, na něž je jeho společnost Gentec expert, spíš by řekl: „Nejsou.“ V továrně v brněnském Králově poli totiž vyrábí kogenerační jednotky, které umí plyn přetvářet na teplo i elektřinu, a když za nimi teď přijdou zákazníci, dostanou termín dodání za rok a půl. Příčinou je americký AI boom i válka na Ukrajině.
Když nyní čerstvě čtyřicetiletý Klein hovořil s CzechCrunchem naposledy, psal se podzim 2023. A tehdy mluvil o tom, že by rád dotáhl roční tržby Gentecu na 300 milionů korun. To se povedlo a pak přišel raketový růst: loni totiž společnost v obratu pokořila miliardu korun. „Letos bychom měli vyrůst o dalších až 40 procent,“ říká a dodává: „Zájem je velký.“
Kogenerační jednotka je zařízení, které funguje podobně jako miniaturní elektrárna přímo v podniku nebo teplárně – s tím rozdílem, že nevyhazuje odpadní teplo do vzduchu, ale využívá ho. Díky tomu je výrazně efektivnější než klasická výroba energie a pro provozovatele ekonomicky zajímavá. Zároveň ji lze instalovat teoreticky kdekoli, kam vedou trubky s plynem. A tím je zajímavá pro řadu situací.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsGentec vlastní Václav Klein napůl se svým otcem Leopoldem. Rodina začala s kogeneracemi po finanční krizi v letech 2008 a 2009, která zasáhla otcovo hutní podnikání. Oba tehdy viděli v decentralizované výrobě energie budoucnost, což se naplno potvrdilo v posledních třech letech. Dnes Gentec dělá nejen samotné jednotky – ty tvoří zhruba dvě třetiny obratu –, ale i kompletní projekty na klíč včetně inženýringu a stavby. K tomu mají software pro řízení provozu a také startup Aggregaat, který pomáhá zákazníkům vydělávat na stabilitě přenosové sítě a flexibilní výrobě energie.
Když Václav Klein v prosté zasedačce na okraji brněnské továrny popisuje, jak Gentecu roste byznys, v jednu chvíli zvážní. „Situace na trhu je hodně napjatá. Všem to říkáme, ale ne všichni zákazníci nám věří,“ rozpřáhne rukama. O co jde? Poslední rok a půl soustavně mizí z trhu motory, ze kterých kogenerační jednotky firmy, jako je Gentec nebo nedaleký konkurent Tedom, staví.
Motory vyrábí společnosti jako Caterpillar nebo Rolls-Royce a za to, že jich začíná být nedostatek, může boom umělé inteligence. „Američtí giganti jako Microsoft nebo Meta začali skupovat snad všechny dostupné výrobní kapacity po světě,“ popisuje Klein. Jde o to, že datová centra, která budují hlavně v USA, jsou mimořádně energeticky náročná. Jen ve Spojených státech se plánují projekty, které budou vyžadovat desítky gigawattů nového výkonu. Americká síť přitom takový nápor nezvládá, a proto se část těchto center musí stavět s vlastními točivými zdroji – právě plynovými motory nebo turbínami.
Výsledkem je situace, kterou Klein označuje za absolutní šílenství. „Někteří výrobci motorů nám oznámili, že kvůli obrovským objednávkám z Ameriky mají některé typy větších motorů kompletně vyprodané až do roku 2030,“ říká. Z dodacích lhůt do dvanácti měsíců se skoro přes noc staly až tři roky čekání.
Gentec profituje z toho, že tuto krizi tak trochu předvídal, a když to ještě šlo, zajistil si výrobní kapacity u dodavatelů motorů. „Když k nám přijde zákazník a chce postavit projekt s deseti velkými kogeneračkami, my mu můžeme garantovat dodání do konce příštího roku. Vím, je to za dlouho, ale jinde je běžné, že by to bylo za tři roky,“ dodává.
Umělá inteligence a její rozvoj je ale i potenciální příležitostí, nejen komplikací. Klein a spol. už kvůli tomu založili v USA pobočku a hodlají se tam přímo u firem, které datacentra budují, ucházet o zakázky: „Jsou energeticky neuvěřitelně hladoví. Kogeneračky jsou pro datacentra velkým tématem.“ Ostatně firmy jako Google už hodně přemýšlí i o vlastních jaderných elektrárnách, které by poháněly jejich výpočetní výkon.
Samozřejmě to není jen AI, co situaci na trhu kogeneračních jednotek komplikuje a boostuje zároveň. Druhou velkou kapitolou je Ukrajina. Centrální energetická infrastruktura tam čelí systematickému ničení, Rusko cíleně zasahuje velké elektrárny i klíčové trafostanice. A řešením se ukázala být plošná decentralizace. „Naše kogenerační jednotky umí fungovat i v ostrovních provozech,“ vysvětluje Klein.
Ukrajinci je rozmisťují po území a při raketovém útoku dokážou nezávisle najet a udržet v chodu nemocnice, kritickou infrastrukturu nebo lokální sítě. Stroje se při útocích záměrně odpojují od hlavní sítě a přepínají do ostrovního režimu.
Někteří výrobci nám oznámili, že kvůli objednávkám z Ameriky mají některé typy motorů vyprodané do roku 2030.
„Jedna velká uhelná elektrárna je strašně snadný terč, zatímco desítky roztroušených kogeneraček v kontejnerech nepředstavují tak snadný cíl,“ vysvětluje Václav Klein, jehož tým už na Ukrajinu dodal jednotky s výkonem přes sto megawattů a pokračuje dál.
Na dotaz, jestli se mu ozývají investoři, Klein odpovídá stroze, že zájem je, ale firma ho nepotřebuje. Při miliardovém obratu generuje hrubý zisk EBITDA před daněmi a odpisy na úrovni sta milionů korun. „Naším cílem není firmu teď někomu rozprodat nebo ji svěřit do rukou velkého korporátu. Chceme si zachovat naši dravost,“ říká.
Gentec už ovšem rozvíjí Václav Klein primárně sám, jeho otec Leopold přešel spíš do role rádce a přítele na telefonu, který se na denním řízení nijak nepodílí. Ovšem do důchodu nemíří ani náhodou, ačkoli brzy oslaví osmašedesáté narozeniny.
„Baví se novými projekty – aktuálně rozjíždí byznys zaměřený na recyklaci wolframu v Bruntále. Táta vždy vymýšlel nějaké nové projekty,“ směje se Klein junior.
