Technologický a investiční svět rád sleduje příběhy, ve kterých se mladí talenti prosadí bleskovým tempem. A to, co dělá čtyřiadvacetiletý Němec Leopold Aschenbrenner, stojí za pozornost. Bez jakýchkoliv předchozích zkušeností z finančního světa dokázal od velkých technologických hráčů vybrat přes 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun) na spuštění vlastního hedgeového fondu Situational Awareness. Jeho cesta přitom vedla přes prestižní univerzity, krach kryptoměnové burzy i dramatický vyhazov ze společnosti OpenAI, jedné z nejvlivnějších laboratoří na poli umělé inteligence.

Aschenbrenner byl odjakživa považován za zázračné dítě. Narodil se v Německu do rodiny dvou lékařů, na elitní Kolumbijskou univerzitu v USA nastoupil už v patnácti letech a v devatenácti promoval z ekonomie jako nejlepší student ročníku. Už během studií se pohyboval v komunitě takzvaného efektivního altruismu, což je filozofické hnutí usilující o co nejefektivnější řešení světových problémů pomocí dat a rozumu, které má řadu příznivců právě v technologických a AI kruzích.

I díky této síti kontaktů přispíval do prestižních publikací a psal výzkumné práce o vládnutí a budoucnosti umělé inteligence. Když se ale burza FTX, kde po škole pracoval v její charitativní odnoži, v listopadu 2022 zhroutila pod tíhou obřích podvodů, pro tehdy jednadvacetiletého mladíka to byl obrovský šok.

Zvedl se však a v roce 2023 nastoupil do OpenAI. Tam se stal součástí týmu, který řeší, jak kontrolovat a bezpečně řídit budoucí systémy umělé inteligence, jež budou daleko „chytřejší“ než jakýkoliv člověk nebo i celé lidstvo. Stávající metody, kdy lidé hodnotí odpovědi pokročilých modelů a tím je opravují, totiž nebudou stačit.

Jeho působení ve firmě Sama Altmana ale skončilo v dubnu 2024 náhlým vyhazovem. Vedení tehdy jako oficiální důvod uvedlo únik interních informací. Aschenbrenner se hájil tím, že šlo o běžný dokument obsahující úvahy o bezpečnosti a připravenosti na příchod obecné umělé inteligence, který sdílel se třemi externími výzkumníky kvůli zpětné vazbě. A tvrdil, že skutečným důvodem propuštění bylo interní memorandum, kde ostře kritizoval bezpečnostní opatření OpenAI a které poslal i správní radě.

A mladý vědec se ani pak nezastavil. Pouhé dva měsíce po odchodu z OpenAI publikoval online esej s názvem Situational Awareness: The Decade Ahead. Popisoval v ní, že si vlády a investoři musí naléhavě uvědomit, jak neuvěřitelně rychle se blíží příchod systému schopného vyrovnat se lidskému intelektu, a co všechno je v sázce, pokud Spojené státy prohrají technologický závod s Čínou.

Ve svém textu načrtl budoucnost, kterou podle něj vidí jen několik stovek prozíravých lidí. Zbytek světa prý nemá ani tušení, co se na něj řítí. Argumentoval matematickými křivkami a tvrdil, že schopnosti velkých jazykových modelů rostou exponenciálně s tím, kolik dat a výpočetního výkonu do nich vývojáři napumpují.

Esej se stala jakýmsi manifestem pro nově založený hedgeový fond Situational Awareness LP. Aschenbrenner pro svou vizi získal peníze třeba od bratrů Patricka a Johna Collisonových z platebního gigantu Stripe. Do role ředitele výzkumu se postavil Carl Shulman, veterán z fondu miliardáře Petera Thiela. Aschenbrenner, který do fondu vložil téměř celý osobní majetek, pak investorům slíbil, že pokud trh podcení příchod obecné umělé inteligence, správné sázky mohou přinést až stonásobné zhodnocení.

Fond razí strategii, kdy hledá firmy, které tvoří páteř pro umělou inteligenci. Aschenbrennerovi se tak například náramně vyplatila sázka na růst infrastruktury a alternativních zdrojů pro datová centra. I díky takovým trefám fond za první polovinu loňského roku dosáhl zhodnocení o 47 procent.

Zlom ale přišel v květnu s nejnovější zprávou pro americké regulátory. Ta ukázala, že mladý manažer začal spekulovat na pád největších miláčků trhu. Nakoupil prodejní opce, které vydělávají při poklesu cen. Nominální hodnota těchto sázek na pokles je obrovská – u výrobce čipů Nvidie dosahuje 1,5 miliardy dolarů a další dvě miliardy směřují proti burzovně obchodovanému fondu, který sdružuje přední výrobce čipů.

Zastává totiž názor, že výpočetní výkon brzy zlevní a stane se běžnou komoditou. Ostatně nedávno to naznačil i čínský model DeepSeek R1, který ukázal, že špičkovou AI lze vytrénovat za zlomek nákladů i bez těch nejdražších procesorů. Zatímco bublina kolem výrobců čipů tak podle mladého investora brzy splaskne, skutečným a trvalým vítězem celého boomu zůstane infrastruktura. Proto zůstává optimistický v sázkách na datová centra či výrobce elektřiny.

Jeho úspěch a rostoucí vliv ale vyvolávají ostrou kritiku v komunitě vědců, ze které sám vzešel. Bývalí kolegové mu vyčítají, že se zaprodal a původní varování před existenčními riziky lidstva přetavil v pouhý marketingový tahák pro investory. Ještě větší obavy panují okolo jeho zmíněné rétoriky o nutnosti porazit Čínu za každou cenu, která nachází odezvu i v politice. Navíc je tu ještě jeden paradox: Aschenbrenner tak trochu sází i proti vlastní domácnosti. Jeho snoubenkou je totiž Avital Balwit, která působí jako vedoucí kanceláře ředitele Anthropicu.