Byl to jeden z nejočekávanějších burzovních debutů posledních let. Výrobce AI čipů Cerebras Systems tento týden vstoupil na newyorský Nasdaq a akcie hned první den vyskočily o 68 procent – z emisní ceny 185 dolarů na závěrečných 331 dolarů. Následně sice klesla pod 280 dolarů, ale firma si i tak drží tržní kapitalizaci kolem 60 miliard dolarů a zapsala se do historie jako největší technologické IPO od doby, kdy v roce 2019 vstoupil na burzu Uber. Jenže bude to stačit?

Čísla, která teď Cerebras ukazuje, jsou působivá. Ostatně když ještě v únoru nabíral od investorů miliardu dolarů, ocenili jej na 23 miliard dolarů – a nyní po vstupu na burzu u něj svítí trojnásobek této částky, ve čtvrtek tam bylo dokonce 95 miliard. Ukazuje to, že hlad po čemkoli spojeném s AI je pořád velký.

Cerebras ale není obyčejný čipový startup. Jeho vlajkovým produktem je Wafer Scale Engine 3 – procesor vyrobený z jednoho velkého kusu křemíku o rozměru zhruba talíře. To je osmapadesátkrát větší plocha než u standardního GPU a firma tvrdí, že díky tomu dosahuje při reálném provozu AI modelů v interakci s uživateli až patnáctinásobné rychlosti oproti čipům od Nvidie. Specialita Cerebrasu spočívá v tom, že eliminuje komunikační úzká hrdla, která vznikají při propojování tisíců menších čipů.

Zájem investorů o akcie byl mimořádný: poptávka po akciích dvacetinásobně převýšila nabídku, takže Cerebras původní emisní rozmezí 115 až 125 dolarů nejprve zvedl na 150 až 160 dolarů a nakonec cenu zastavil na 185 dolarech. Prodejem 30 milionů akcií firma vybrala celkem 5,55 miliardy dolarů. Pokud upisovatelé využijí opci na dalších 4,5 milionu akcií, celkový výtěžek by se vyšplhal na 6,38 miliardy dolarů, tedy zhruba na 130 miliard korun.

Cerebras přitom není žádný nováček – firma byla založena v roce 2016 a o svých ambicích nikdy nepochybovala. Jak CzechCrunch psal v říjnu 2024, šéf Andrew Feldman tehdy na otázku, kolik chce ukousnout z trhu, kde Nvidia drží zhruba 90procentní podíl, bez váhání odpověděl: „Chci ho celý. Nebo aspoň tolik, abych je naštval.“ V té době měl Cerebras za první pololetí tržby 136 milionů dolarů – tedy přibližně to, co Nvidia tehdy vydělala za půl dne.

Foto: Apple Stocks / CzechCrunch

Vývoj akcií firmy Cerebras po vstupu na burzu

Za loňský rok Cerebras dosáhl tržeb 510 milionů dolarů (přes 10 miliard korun), takže současná valuace odpovídá poměru ceny k tržbám zhruba 200. Pro srovnání: Nvidia, nejhodnotnější firma světa, jíž se Cerebras chce přiblížit, se obchoduje při poměru kolem 27. Investoři pochopitelně sázejí na rychlý růst – firma má v zásobníku zakázky za 24,6 miliardy dolarů a v letech 2026 a 2027 by měla vykázat tržby kombinovaně 3,7 miliardy dolarů.

Právě zakázky ale skrývají jeden háček. Z celkového nevyřízeného backlogu 24,6 miliardy dolarů pochází 20 miliard z jediné cloudové smlouvy s OpenAI. Analytik Gil Luria z investiční skupiny D.A. Davidson pro magazín Barron’s upozornil, že „smlouva s OpenAI obsahuje jak klauzuli o výhradnosti, tak možnost odstoupení při prodlevách – to může znamenat, že Cerebras nemůže prodávat jiným předním AI laboratořím, a zpoždění by mohlo backlog zásadně osekat.“ Luria odhaduje reálnou hodnotu Cerebrasu zhruba na úrovni jeho zásobníku zakázek, tedy kolem 25 miliard dolarů. Což je jen zlomek toho, čemu odpovídá aktuální cena akcií.

Problém s koncentrací zákazníků je ale ještě výraznější. Podle burzovního prospektu tvořila loňské tržby ze 62 procent jediná instituce – Mohamed bin Zayed University of Artificial Intelligence z Abú Dhabí ze Spojených arabských emirátů. Pokud se k ní přičte i další emirátský zákazník, skupina G42, která byla i investorem firmy, zákaznická základna vypadá ještě křehčeji. Cerebras ostatně svůj záměr vstoupit na burzu zveřejnil poprvé už v roce 2024, tehdy ale prospekt pod tíhou otázek právě ohledně závislosti na G42 stáhl.

Kritici i proto označili technologii Cerebrasu za problematickou, protože zvládá jen menší a méně komplexní modely. Flexibilita čipů není srovnatelná se stávajícími GPU systémy. CEO společnosti Andrew Feldman, ze kterého se po vstupu na burzu stal dolarový miliardář, ovšem pro Fortune kontroval: „Anthropic i OpenAI mají nesrovnatelně větší poptávku po svých službách, než kolik mají hardwaru na její obsluhu.“