Z práce v marketingu utekla ke korálkům po babičce. Šperky teď vyrábí i z mušlí, perel nebo starého skla

Skleněné korálky staré desítky let, perly z náhrdelníků po babičkách nebo materiály, které zůstaly nevyužité ve skladech. To všechno dnes Klára Dudáková přetváří v náušnice, náhrdelníky i výrazné tělové šperky. Ve svém pražském ateliéru na Letné buduje značku Kaaret, jejíž tvorba stojí na využívání již existujících materiálů. „Na světě je už hodně věcí, které se opakují nebo nevyužívají, mrhá se materiálem,“ vysvětluje Dudáková svůj přístup pro CzechCrunch.

K upcyklaci měla blízko už jako dítě. Vyrůstala v Řevnicích u Prahy v rodině, která se zajímala o design a kulturu, ale zároveň ji vedla k opravování a dalšímu využívání starých věcí. Od babičky dostávala zbytky knoflíků a látek, na střední škole zase znovu používala staré hračky a přetvářela je v doplňky. Profesně se ale nejprve vydala jiným směrem. Od šestnácti let se věnovala fotografii a chtěla studovat dokumentární tvorbu na FAMU. Nakonec vystudovala Arts management na Vysoké škole ekonomické a během studia absolvovala stáže například u českého šperkaře Hanuše Lamra nebo módní značky Odivi návrhářky Ivy Burkertové.

Vlastní šperky začala vyrábět během pandemie, kdy pracovala na plný úvazek v marketingové agentuře jako idea maker a social media manager. Objem práce pro ni byl stresující, a tak si od rodičů přivezla staré korálky z dětství a začala z nich vyrábět náušnice. Několik párů rozdala kamarádkám, další ukázala na Instagramu. „Tak jsem si řekla: Udělám značku, bude to super a bude to strašně jednoduché,“ vzpomíná teď se smíchem.

Rozhodující příležitost pro ni přišla po pár měsících, v létě 2020. Už zmíněná značka Odivi tehdy připravovala kolekci upcyklovaných sak pro zářijový Fashion Week a hledala někoho, kdo by pošíval stará saka korálky a ze skleněných knoflíků vytvořil ozdoby a šperky. Dudáková se přihlásila a s Burkertovou se domluvily na spolupráci, pořád ale zbývalo vymyslet jméno šperkařské značky. Kaaret nakonec vznikl jen zhruba týden před přehlídkou a Dudáková pak první samostatnou kolekci náušnic ze starých severočeských korálků představila v zimě 2020.

Zpočátku pro ni značka zůstávala především koníčkem vedle zaměstnání a výroba se vešla zhruba na metr čtvereční v ložnici. Výraznější posun přišel přibližně po třech letech s kolekcí Postmodern Mermaid, inspirovanou mořem a environmentálními tématy. „Od té doby mám pocit, že si mě lidi víc pamatují,“ říká Dudáková. Postupně se také přesunula do vlastního ateliéru, který na Letné sdílí s další šperkařkou.

Základem její tvorby jsou dnes vintage a deadstock materiály ze secondhandů, bazarů a starých skladových zásob. Pro korálky jezdí například na sever Čech za mužem, který je vykupuje od bývalých výrobců a navlékačů. Ve skladu plném krabic až ke stropu dokáže Dudáková prý strávit několik hodin a odváží si odtud materiál na další měsíce.

Vedle skleněných korálků využívá ale i sladkovodní perly, mušle nebo polodrahokamy, nové pořizuje především kovové komponenty. Některé materiály získává také od příbuzných a známých, například od babičky a jejích kamarádek, které jí věnovaly korálky z minulého století. „Je to pro mě velká pocta, že můžu takové dědictví ostatních lidí zpracovat,“ říká.

Ceny jejích šperků začínají přibližně na 550 korunách za prsteny, výraznější náhrdelníky stojí i přes šest tisíc. Kromě vlastního e-shopu a pop-upů jsou dnes dostupné také v pražských obchodech Czechdesign Shop, Kunsthalle Praha Design Shop, Artyčok Store nebo Dark Concept Store. Její tvorbu vynesly na společenské akce také známé osobnosti, například herečka Martina Babišová na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech nebo herečka a zpěvačka Natálie Halouzková na předávání cen Anděl.

Dudáková spolupracuje také s dalšími českými značkami a designéry. Pro Ademi vytvořila kolekci náušnic představenou na Designbloku 2024, pro La Femme Mimi zase náhrdelník z perel po babičce návrhářky. Se sociálním podnikem Metráž, který pomáhá ženám v nouzi, pak připravila kolekci šperků, na jejichž výrobě se tyto ženy podílejí.

Kaaret dnes Dudákovou živí přibližně z poloviny, zbytek příjmů získává z fotografických a marketingových zakázek. Přestože se určitou dobu věnovala šperkům naplno, k tomuto modelu se vrátila záměrně. Ruční výroba ze starých materiálů je totiž nákladná a plná finanční závislost na značce by podle ní mohla znamenat tlak na jednodušší, komerčnější produkty. „Kdybych byla na Kaaretu finančně závislá, mohlo by se to začít promítat do mé tvorby, a to jsem nechtěla,“ vysvětluje.

Se svou nejnovější kolekcí Solutus, která pracuje s motivy řetězů a uzlů, se letos představila také v Londýně. Kurátorka platformy Cluster Contemporary Jewellery ji objevila na Instagramu a pozvala na mezinárodní výstavu během londýnského týdne designu. V září tak Dudáková vystavovala nejprve na pražském Czech Design Weeku a následně v britské metropoli, její šperky se dostaly také do concept storu v německém Řeznu.

V poslední době jí přibývají zejména zakázky na míru a svatební šperky. Zákazníci za ní ale přicházejí i se starými náhrdelníky po babičkách, které chtějí přetvořit v nové doplňky. Zakázkovou výrobu chce proto Dudáková dále rozvíjet, zároveň plánuje oslovovat zahraniční concept story a do ateliéru přibrat první pomocnou sílu. „Musím se naučit některé věci delegovat. Na nějaké už nestačím a myslím, že si to značka zaslouží pro svůj budoucí růst,“ uzavírá.