Z travního lyžování skočil do zdravotnictví a získal dvě třetiny trhu. Tím, že ukazuje obrázky

Společnost OR-CZ ovládá většinu trhu zobrazování a archivace pacientských dat v nemocnicích. Letos očekává tržby ve výši 200 milionů.

Iva BrejlováIva Brejlová

mačát

Foto: OR-CZ

Michal Mačát vede divizi zdravotnictví v OR-CZ

0Zobrazit komentáře

Není to tak dávno, co jim říkali, že jejich systém nepotřebují. Že je to zbytečnost, kterou nebudou lékaři používat. Byli zvyklí dívat se na snímky z rentgenu proti světlu, často ani nevěřili, že by na monitoru viděli totéž. Informační technologie se ve zdravotnictví ale přeci jen prosadily. Firma OR-CZ se tak i přes počáteční nedůvěru dokázala dostat do 120 českých nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, čímž obsadila dvě třetiny trhu v dodávání digitalizace zdravotnických procesů. Její tržby loni vystoupaly na 136 milionů korun.

A letos by to mělo být ještě o 40 procent víc, firma OR-CZ by si chtěla sáhnout na 200 milionů korun. Všechny tyto peníze nepřipadají na digitalizaci zdravotnických zařízení, společnost se zaměřuje taky na výrobní podniky. Ale zdravotnictví rychle roste. Obchod s tímto segmentem pro OR-CZ tvoří přes 60 procent tržeb. Nemocnice a další zařízení teď jednoduše digitalizují více.

Systémy OR-CZ jsou ty, které umožňují shromažďovat, archivovat a zobrazovat data z vyšetření pacientů, jde především o ta obrazová. Starají se o rentgenové snímky, CT, magnetickou rezonanci nebo třeba ultrazvuk. Firma je ve vlastním systému také archivuje, což ovšem i u nemocnic okresního typu znamená řádově jednotky terabajtů ročně. Dohromady OR-CZ spravuje rovnou stovky terabajtů.

A ještě složitější to začne být, když dojde na radiologické přístroje v jednotlivých nemocnicích, což jsou právě ty, ze kterých přicházejí snímky, které pak OR-CZ obstarává. Jen v motolské nemocnici jich je ke dvěma stovkám, a to od různých výrobců. Z každého stroje je potřeba data stáhnout, poslat zprávu, že snímek je dostupný, zpřístupnit ho a na jiných – a opět různých – přístrojích ho pak zobrazit, případně dát lékařům možnost je upravit, okomentovat a nechat je dostupné pro další použití.

or-cz

Foto: OR-CZ

Pracovní prostředí radiologa nebo diagnostika

„Oficiálně jde o zdravotnický prostředek registrovaný u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Vztahují se na nás tak podobná pravidla jako na dodavatele jiných zdravotnických prostředků,“ vysvětluje Michal Mačát, který část společnosti OR-CZ zaměřenou na digitalizaci medicíny vede.

Firma obsluhuje velké nemocnice, jako je právě Motol, Královské Vinohrady, nemocnice v Brně, Olomouci či Ostravě i síť Krajské zdravotní. Menší implementace mají na poliklinikách nebo v Národním ústavu duševního zdraví. „Všude tam, kde dává smysl, aby měli rentgen,“ shrnuje Mačát.

Další instalace má firma na Slovensku a pár taky v Rusku. Obecně ale právě teď s distribucí do zahraničí bude začínat. Co se děje se systémy v posledně jmenované zemi mimochodem neví od doby, kdy proběhla invaze na Krym. Tehdy tamní nemocnice dostaly nařízení odstřihnout od internetu všechny systémy, které nepocházejí z domácího trhu.

Hodně to bolelo

Společnost OR-CZ se kdysi orientovala na systémy na řízení produkce právě pro výrobní firmy. V roce 1990 ji založil otec Michala Mačáta a firma brzy získala vyšší desítky zákazníků, kterým dodávala, případně dosud dodává, software.

Mačát mladší otci občas pomáhal, kromě toho studoval a vedle toho ještě navíc vrcholově sportoval. Byl členem reprezentace České republiky v travním lyžování, zúčastnil se světových pohárů, mistrovství světa i Evropy odkud si odvezl hned několik medailí. Po ukončení této kariéry po přelomu tisíciletí nastoupil do OR-CZ. A vytyčil si za cíl najít druhý segment, aby společnost nebyla tak závislá na tom, jak se daří výrobním firmám.

K zobrazování a spravování zdravotnických obrazových informací se nechal inspirovat v zahraničí a ve třech lidech se pustili do vývoje systému. V roce 2002 s ním začali oslovovat nemocnice.

novy-projekt49

Přečtěte si takéUmělá inteligence na urgentním příjmu. Nasadili ji v hořovické nemocniciUmělá inteligence na urgentním příjmu. V Nemocnici Hořovice pomáhá lékařům určit priority

Jenže přesvědčit tu první jim trvalo dva roky. „Teprve po implementaci jsme měli druhou a pak třetí, což bolelo taky hodně,“ vzpomíná Mačát. Když se jim to konečně podařilo, měli už referenci, ke které se mohli vztahovat, ukazovat lékařům, jak systém funguje. A že jde o něco, z čeho nemusí mít strach.

Projekt se rozšiřoval postupně a na tržby, jaké má firma teď, se dostala už v předcovidových letech. Světová pandemie její rozvoj trochu zbrzdila. Jednoduše proto, že lékaři měli jiné starosti. Firma je zároveň závislá na tom, jak dokáží nemocnice získat peníze.

Ty se sice v posledních letech se na takové projekty naučily uplatňovat evropské dotace, jenže i to znamená problémy. OR-CZ buď čeká, až bude období, kdy je nemocnice budou moct čerpat, nebo má naopak hodně práce naráz.

or-cz

Foto: OR-CZ

Když potřebují, můžou si lékaři snímek upravovat

Hlavní je ale prý zájem. „Za posledních několik let se to opravdu hodně posunulo. Managementy se věnují tomu, že chtějí na digitální nemocnice přejít. Jsou v tom přemýšlení i dál, než je přístup samotného státu,“ říká Mačát.

S důrazným nášlapem

Firma se zatím taky posunula. Z původních tří zaměstnanců se její medicínská část rozrostla na čtyřicítku pracovníků. Obrazy z vyšetření pro lékaře může uchovávat v cloudu. A právě přes ten chce své služby nabízet i do zahraničí.

Přihodila také projekty z oblasti integrace. Nemocnice totiž používají řádově desítky aplikací, ve kterých se vyskytuje stejný pacient, který je tak evidovaný na různých systémech mezi odděleními. Dohromady je ale bez společného řešení složité jej sledovat.

Samotné zobrazování dává lékařům přístup k informacím, které by dřív nebyly vůbec dostupné. Když potřebují, můžou pracovat s expozicí snímku. Vyměřovat si různé oblasti, hustotu tkání a kostí nebo vytvářet třeba i 3D modely.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Takto totiž například funguje virtuální kolonoskopie – systémy jsou schopné vymodelovat střevo pacienta, kterého osnímkovalo CT. Takový software je zahraniční, právě tuzemské OR-CZ ho ale díky zobrazení zpřístupňuje českým lékařům.

Společnost vedle toho vytváří výukové archivy, kde umožňuje studentům dostat se k anonymizovaným datům reálných případů. A díky tomu, jak obrovské množství dat přes její systémy proteče, ví o ještě jedné otevřené cestě. Mohla by jimi totiž „nakrmit“ systém umělé inteligence, který by se tak naučil hledat a hodnotit třeba nádory. Něco takového plánuje spustit pro mamografii.

„Už s Fakultní nemocnicí v Brně rok popisujeme data a hledáme mikrokalcifikace, tedy první známky nádorů. Třídíme a ukládáme je do systému. Začínáme umělou inteligenci učit a trénovat na to, jaké útvary má identifikovat. Na konci letoška bychom měli mít připravený produkt pro pilotní nasazení,“ plánuje Mačát.

Sběr dat by se mohl ve zdravotnictví uplatnit ještě na řadě míst. OR-CZ si zatím vytipovalo monitoring pohybového aparátu.

Rychle dodává, že cílem je lékaři pomoct, nikoliv ho nahradit. V tomto směru hovoří podobně, jako stejně zaměřené projekty Carebot nebo Aireen. Mačát nicméně věří, že výhodou jeho společnosti je přístup k množství dat. A především zkušenosti s provozováním zdravotnického systému, takže u konkurence problém nevidí.

Sběr dat by se mohl ve zdravotnictví uplatnit ještě na řadě dalších míst. OR-CZ si zatím vytipovalo monitoring pohybového aparátu. Pokud je pacient například po zranění nohy a špatně našlapuje, lékaři mají jen omezené možnosti, jak to zjistit. Klasicky můžou při rehabilitaci využít takzvaný inteligentní chodník, kdy lidé pár minut chodí na pásu, který jejich nášlap ukazuje.

„Ale to se na chvilku uhlídáte, ani o tom nevíte. My jsme ale v Německu našli vložky do bot, které v sobě mají senzory. Je to propojené s mobilem pacienta a nasbírané informace se vkládají do informačního systému. Lékař je pak může vyhodnocovat a upravit způsob rehabilitace,“ popisuje nový projekt Mačát.

„Chceme spustit takto zaměřenou telemedicínu, na které už spolupracujeme s ostravskou univerzitou a s Fakultní nemocnicí v Ostravě. Dokončení máme naplánováno na druhou polovinu roku,“ těší se.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Inflace neroste, ale klesá. Pro pochopení ekonomiky sledujte měsíční růsty cen, ne roční

Hlavní analytik finanční skupiny Natland Petr Bartoň upozorňuje, že běžná interpretace pravidelných čísel o růstu cen je chybná a nepřesná.

Petr BartoňPetr Bartoň

bartonKomentář

Foto: Natland

Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland

0Zobrazit komentáře

Zprávám o tom, jak roste inflace, se nešlo tento týden vyhnout – podle nejčerstvějších dat Českého statistického úřadu stouply meziročně ceny o více než 17 procent. Jenže jak poukazuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, interpretace toho, co toto číslo přesně znamená, je většinou chybná: ve skutečnosti totiž inflace neroste, ale klesá. Je jen potřeba se na ni dívat měsíčním, ne ročním pohledem.

Zatímco v dubnu a květnu se měsíčně ceny zvedly o 1,8 procenta, v červnu už „jen“ o 1,6 procenta, což je méně i než v březnu. Tato čísla by nás měla zajímat víc, než o kolik se změnily ceny mezi loňským červnem a letošním červnem. Podle analytika Natlandu Petra Bartoně bychom příští rok či dva měli sledovat právě měsíční cenové posuny, nikoli roční, pokud chceme mít přesné informace o tom, co se děje v ekonomice. 

***

Ze šestnácti na sedmnáct. To je jasný růst! Nebo snad ne? Ne tak docela. Řeč je samozřejmě o inflaci, růstu cen imaginárního spotřebního koše typického Čecha či Češky, jehož ceny statistický úřad každý měsíc sleduje. Ve středu oznámil, že za 12 měsíců od loňského července po letošní červen vzrostla cena takového koše zboží a služeb o 17,2 procenta. Měsíc předtím zveřejnil, že od loňského června po letošní květen narostla cena o 16 procent.

A média pak celý den jela kontinuální vysílání o tom, jak „vzrostla inflace“ z 16 na 17,2 procenta. Mnohá dokonce hovořila o „zrychlení inflace“. Že nejde o zrychlení inflace, je snad jasné: pokud předchozí změna byla ze 14,2 na 16, je nabíledni, že středeční změna ze 16 na 17,2 je menší. Číslo narostlo, ale pomaleji než předtím. A tak se většina komentátorů spokojila s tím, že nám růst inflace alespoň „zpomaluje“. Tedy že roste, ale pomaleji.

Jenže ona neroste, ale klesá. Co roste, je její roční vyjádření. Ale vyjadřovat inflaci zrovna v ročních objemech je naše umělé rozhodnutí, stejně jako jestli budeme vážit kávu na gramy nebo na deka. V klidných dobách (které zaujímají zhruba 95 procent času) určitě dává smysl. Kdybychom měřili inflaci za měsíc, tak by každý měsíc bylo oznámení v desetinách či setinách procent. A to asi nechceme, to je nuda. Mimochodem, centrální banka se snaží, aby měsíční inflace byla 0,16516 procenta, což dá růst cen o dvě procenta ročně. Navíc měsíční inflace mohou z měsíce na měsíc náhodně skákat, třeba kvůli sezóně či sklizním. Roční přepočet růstu cen takový problém sám od sebe vyžehlí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Leč nyní nejsme v klidných dobách. Kdybychom tu měli „klidnou“, zhruba sedmnáctiprocentní inflaci již rok, neřeknu ani popel a klidně dál měřme inflaci na roky. Ale ta naše dnešní údajná sedmnáctiprocentní inflace vznikla tak, že za loňský druhý půlrok vzrostly ceny o čtyři procenta a za letošní první půlrok o 13 procent. To je obrovský nepoměr.

Když při tomto nevyváženém průběhu toužíme pochopit aktuální stav a čekáme od nového vyhlášení inflace informaci, co že se to proboha děje s cenami kolem nás – právě teď a právě tady –, tak přepočet za uplynulý rok nás musí logicky zklamat. Loňský, relativně nízkoinflační půlrok nám totiž v tom ročním vyjádření uměle strhává data o aktuálním tempu růstu cen dolů. Kdeže loňské sněhy jsou…

Protože žijeme v dynamické době, nejpřesnější pohled na pohyb cen nám nyní poskytuje vyjádření pohybu za poslední měsíc. Tedy číslo nezašpiněné nižší inflací loňského podzimu. Podle této metriky klesla inflace (tempo růstu cen) z 1,8 procenta za květen na 1,6 procenta za červen. Ano, klesla inflace, ne tempo růstu inflace. Je na místě dodat, že ceny stále rostou. Že by ceny klesaly, to už jsme tu neměli od 19. století, to snad nikdo ani nečeká.

A hleďme, najednou se ta čísla dostanou do řádů, na které jsme zvyklí! V dnešní smutné době se totiž ceny za měsíc pohnou o tolik, o kolik se ještě nedávno pohybovaly za celý rok. Pro úplnost dodávám, že inflace není svatosvatě oficiálně definována jako roční. Inflace je definována jako tempo růstu cen a i Český statistický úřad uvádí možnost měření za měsíc.

Pokud by někdo trval na ročním vyjádření, i to měsíční pohyb zvládne. V květnu rostly ceny ročním tempem 24 procent (čili měsíční tempo na dvanáctou). V červnu již jen 21 procent. Pořád jde o pokles inflace, ale ne pokles tempa růstu inflace. A tak se dostáváme do paradoxní situace, kdy oznámení roční inflace dál porostou, i když inflace, tedy tempo růstu cen, v daném měsíci klesne. Bude tomu tak jistě i příští měsíc za červenec. Z ročního výpočtu nám vypadne loňský červenec, přibude letošní s vyšší inflací než loni.

A jak konkrétně bude dál roční inflace růst, i když bude ta měsíční klesat? Níže je pár scénářů. Mají tu výhodu, že v nich není ani špetka ekonomie. Jsou čistě matematické, a tedy těžko vyvratitelné.

inflace

Jaká bude inflace za rok 2022?

A: Zůstane-li nyní stejná, bude o osm procentních bodů vyšší.
B: Bude-li dál klesat tímto tempem, vzroste na 19 %.
C: Bude-li poloviční než v červnu, vzroste na 19 %.
D: Klesne-li na nulu, zůstane na dnešní úrovni.
E: Zmizí-li již v říjnu, klesne.

the-chainsmokers

Přečtěte si takéJedni z nejlépe placených DJů mají i miliardový startupový fondPřes den byznys, v noci hudba. Jedni z nejlépe placených DJů světa mají i miliardový startupový fond

Co z toho plyne? Když něco roste v nějakém úhrnu, nemusí to růst právě teď. Může to dokonce klesat.

Dobrý investor je ten, kdo se rozhoduje podle aktuálních informací, ne podle zpětného zrcátka. Pokud chceme vědět, co dělá ekonomika (a ceny) právě teď, bude asi lepší ještě tak rok dva sledovat měsíční, nikoli roční pohyby. Protože ty nám dávají aktuální informaci. Kéž se pak budeme moci zase vrátit do doby ročních měření a k jejich žehlení měsíčních výkyvů. Ale nejdřív musíme vyžehlit ekonomické hříchy lockdownů.