Z travního lyžování skočil do zdravotnictví a získal dvě třetiny trhu. Tím, že ukazuje obrázky

Není to tak dávno, co jim říkali, že jejich systém nepotřebují. Že je to zbytečnost, kterou nebudou lékaři používat. Byli zvyklí dívat se na snímky z rentgenu proti světlu, často ani nevěřili, že by na monitoru viděli totéž. Informační technologie se ve zdravotnictví ale přeci jen prosadily. Firma OR-CZ se tak i přes počáteční nedůvěru dokázala dostat do 120 českých nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, čímž obsadila dvě třetiny trhu v dodávání digitalizace zdravotnických procesů. Její tržby loni vystoupaly na 136 milionů korun.

A letos by to mělo být ještě o 40 procent víc, firma OR-CZ by si chtěla sáhnout na 200 milionů korun. Všechny tyto peníze nepřipadají na digitalizaci zdravotnických zařízení, společnost se zaměřuje taky na výrobní podniky. Ale zdravotnictví rychle roste. Obchod s tímto segmentem pro OR-CZ tvoří přes 60 procent tržeb. Nemocnice a další zařízení teď jednoduše digitalizují více.

Systémy OR-CZ jsou ty, které umožňují shromažďovat, archivovat a zobrazovat data z vyšetření pacientů, jde především o ta obrazová. Starají se o rentgenové snímky, CT, magnetickou rezonanci nebo třeba ultrazvuk. Firma je ve vlastním systému také archivuje, což ovšem i u nemocnic okresního typu znamená řádově jednotky terabajtů ročně. Dohromady OR-CZ spravuje rovnou stovky terabajtů.

A ještě složitější to začne být, když dojde na radiologické přístroje v jednotlivých nemocnicích, což jsou právě ty, ze kterých přicházejí snímky, které pak OR-CZ obstarává. Jen v motolské nemocnici jich je ke dvěma stovkám, a to od různých výrobců. Z každého stroje je potřeba data stáhnout, poslat zprávu, že snímek je dostupný, zpřístupnit ho a na jiných – a opět různých – přístrojích ho pak zobrazit, případně dát lékařům možnost je upravit, okomentovat a nechat je dostupné pro další použití.

„Oficiálně jde o zdravotnický prostředek registrovaný u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Vztahují se na nás tak podobná pravidla jako na dodavatele jiných zdravotnických prostředků,“ vysvětluje Michal Mačát, který část společnosti OR-CZ zaměřenou na digitalizaci medicíny vede.

Firma obsluhuje velké nemocnice, jako je právě Motol, Královské Vinohrady, nemocnice v Brně, Olomouci či Ostravě i síť Krajské zdravotní. Menší implementace mají na poliklinikách nebo v Národním ústavu duševního zdraví. „Všude tam, kde dává smysl, aby měli rentgen,“ shrnuje Mačát.

Další instalace má firma na Slovensku a pár taky v Rusku. Obecně ale právě teď s distribucí do zahraničí bude začínat. Co se děje se systémy v posledně jmenované zemi mimochodem neví od doby, kdy proběhla invaze na Krym. Tehdy tamní nemocnice dostaly nařízení odstřihnout od internetu všechny systémy, které nepocházejí z domácího trhu.

Hodně to bolelo

Společnost OR-CZ se kdysi orientovala na systémy na řízení produkce právě pro výrobní firmy. V roce 1990 ji založil otec Michala Mačáta a firma brzy získala vyšší desítky zákazníků, kterým dodávala, případně dosud dodává, software.

Mačát mladší otci občas pomáhal, kromě toho studoval a vedle toho ještě navíc vrcholově sportoval. Byl členem reprezentace České republiky v travním lyžování, zúčastnil se světových pohárů, mistrovství světa i Evropy odkud si odvezl hned několik medailí. Po ukončení této kariéry po přelomu tisíciletí nastoupil do OR-CZ. A vytyčil si za cíl najít druhý segment, aby společnost nebyla tak závislá na tom, jak se daří výrobním firmám.

K zobrazování a spravování zdravotnických obrazových informací se nechal inspirovat v zahraničí a ve třech lidech se pustili do vývoje systému. V roce 2002 s ním začali oslovovat nemocnice.

Jenže přesvědčit tu první jim trvalo dva roky. „Teprve po implementaci jsme měli druhou a pak třetí, což bolelo taky hodně,“ vzpomíná Mačát. Když se jim to konečně podařilo, měli už referenci, ke které se mohli vztahovat, ukazovat lékařům, jak systém funguje. A že jde o něco, z čeho nemusí mít strach.

Projekt se rozšiřoval postupně a na tržby, jaké má firma teď, se dostala už v předcovidových letech. Světová pandemie její rozvoj trochu zbrzdila. Jednoduše proto, že lékaři měli jiné starosti. Firma je zároveň závislá na tom, jak dokáží nemocnice získat peníze.

Ty se sice v posledních letech se na takové projekty naučily uplatňovat evropské dotace, jenže i to znamená problémy. OR-CZ buď čeká, až bude období, kdy je nemocnice budou moct čerpat, nebo má naopak hodně práce naráz.

Hlavní je ale prý zájem. „Za posledních několik let se to opravdu hodně posunulo. Managementy se věnují tomu, že chtějí na digitální nemocnice přejít. Jsou v tom přemýšlení i dál, než je přístup samotného státu,“ říká Mačát.

S důrazným nášlapem

Firma se zatím taky posunula. Z původních tří zaměstnanců se její medicínská část rozrostla na čtyřicítku pracovníků. Obrazy z vyšetření pro lékaře může uchovávat v cloudu. A právě přes ten chce své služby nabízet i do zahraničí.

Přihodila také projekty z oblasti integrace. Nemocnice totiž používají řádově desítky aplikací, ve kterých se vyskytuje stejný pacient, který je tak evidovaný na různých systémech mezi odděleními. Dohromady je ale bez společného řešení složité jej sledovat.

Samotné zobrazování dává lékařům přístup k informacím, které by dřív nebyly vůbec dostupné. Když potřebují, můžou pracovat s expozicí snímku. Vyměřovat si různé oblasti, hustotu tkání a kostí nebo vytvářet třeba i 3D modely.

Takto totiž například funguje virtuální kolonoskopie – systémy jsou schopné vymodelovat střevo pacienta, kterého osnímkovalo CT. Takový software je zahraniční, právě tuzemské OR-CZ ho ale díky zobrazení zpřístupňuje českým lékařům.

Společnost vedle toho vytváří výukové archivy, kde umožňuje studentům dostat se k anonymizovaným datům reálných případů. A díky tomu, jak obrovské množství dat přes její systémy proteče, ví o ještě jedné otevřené cestě. Mohla by jimi totiž „nakrmit“ systém umělé inteligence, který by se tak naučil hledat a hodnotit třeba nádory. Něco takového plánuje spustit pro mamografii.

„Už s Fakultní nemocnicí v Brně rok popisujeme data a hledáme mikrokalcifikace, tedy první známky nádorů. Třídíme a ukládáme je do systému. Začínáme umělou inteligenci učit a trénovat na to, jaké útvary má identifikovat. Na konci letoška bychom měli mít připravený produkt pro pilotní nasazení,“ plánuje Mačát.

Rychle dodává, že cílem je lékaři pomoct, nikoliv ho nahradit. V tomto směru hovoří podobně, jako stejně zaměřené projekty Carebot nebo Aireen. Mačát nicméně věří, že výhodou jeho společnosti je přístup k množství dat. A především zkušenosti s provozováním zdravotnického systému, takže u konkurence problém nevidí.

Sběr dat by se mohl ve zdravotnictví uplatnit ještě na řadě dalších míst. OR-CZ si zatím vytipovalo monitoring pohybového aparátu. Pokud je pacient například po zranění nohy a špatně našlapuje, lékaři mají jen omezené možnosti, jak to zjistit. Klasicky můžou při rehabilitaci využít takzvaný inteligentní chodník, kdy lidé pár minut chodí na pásu, který jejich nášlap ukazuje.

„Ale to se na chvilku uhlídáte, ani o tom nevíte. My jsme ale v Německu našli vložky do bot, které v sobě mají senzory. Je to propojené s mobilem pacienta a nasbírané informace se vkládají do informačního systému. Lékař je pak může vyhodnocovat a upravit způsob rehabilitace,“ popisuje nový projekt Mačát.

„Chceme spustit takto zaměřenou telemedicínu, na které už spolupracujeme s ostravskou univerzitou a s Fakultní nemocnicí v Ostravě. Dokončení máme naplánováno na druhou polovinu roku,“ těší se.