Začala se strojem z Lidlu, loni prodala oblečení za 130 milionů. Chrudimská Buga si zakládá na komunitě

Petra Šindlerová stojí za e-shopem, který v posledních dvou letech zažívá nebývalý růst. S kamenným obchodem míří z Chrudimi do Prahy i na Slovensko.

48661581-785e-494a-872c-cb832eec9032

Foto: Valentýna Michková

Za oblečením Buga stojí podnikatelka Petra Šindlerová

Petra Šindlerová se nikdy nebála zkoušet nové věci. Vzděláním je ekonomka, pracovala v produkční společnosti a vlastnila i firmu na potisk triček. Pořád to ale nebylo ono. Před deseti lety se proto rozhodla, že zkusí navrhovat oblečení. Takové, ve kterém by se ona sama cítila dobře a odpovídalo by jejímu svobodomyslnému duchu. A pustila se do toho, i když tehdy neuměla šít a šicí stroj pořídila za tisícovku z Lidlu. Přesně tak vznikla značka Buga, která loni vyexpedovala na šedesát tisíc objednávek.

„Jsem, nebo jsem aspoň byla, docela velký střelec, jsem si toho o sobě vědomá,“ směje se dnes jednačtyřicetiletá podnikatelka a máma tří dětí z vesnice nedaleko Chrudimi. Naráží tím na to, že v hledání ideální práce jednak neměla problém zkoušet výrazně jiné varianty, jednak na to, že když našla tu pravou, nebála se do ní jít naplno. Když si proto v roce 2013 usmyslela, že po dobré zkušenosti s e-shopem na potiskování nakoupených triček zkusí byznys s vlastními výrobky, nezastavilo ji ani to, že sama tehdy neuměla šít.

Jednoduše oslovila švadlenu, se kterou se krátce předtím seznámila, nakoupila látky a rozhodla se, že začnou s kabelkami. „Byl to ten typ, co se tehdy prodával všude na Fleru, puntíkatý a květovaný styl. Udělali jsme jich šedesát a neprodali jsme ani jednu, protože byly šílené. Doteď je mám doma,“ vzpomíná s odkazem na populární online tržiště, kde se prodávají nejrůznější ručně dělané výrobky.

A i když to s taškami nevyšlo, Petra Šindlerová to nevzdala. „Měla jsem v hlavě ještě oblečení, které jsem chtěla zkusit. Byly to dva typy mikin s šikmým střihem. A ukázalo se, že to jsou úplně zázračné mikiny, protože se prodávají dodnes,“ říká hrdě. Od té doby se Buga nezastavila.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z rohu v ložnici malého podkrovního bytu se přestěhovala do vlastní výrobny a k e-shopu přibyl kamenný obchod v Chrudimi. V roce 2021 firma utržila 80 milionů, loni to bylo 130 milionů a zmíněných šedesát tisíc odbavených objednávek, za letošek by ráda opět dál rostla. Kam, nemá přesně určeno, protože se její zakladatelka nerada limituje. Vše obsluhuje už pětadvacetičlenný tým, na nějž nedá Šindlerová dopustit, a v běhu je rozjezd výrobny určené pro slovenský trh, která by měla vzniknout v Trnavě, a také otevření kamenných obchodů v Praze a Bratislavě, pro něž Buga momentálně hledá vhodné prostory.

Sortiment značky je určený ženám. Těm, které se chtějí líbit, nevypadat tuctově, ale zároveň jim nesedí přílišná výstřednost. „Pracovně tomu říkáme odvážnější střed, protože všechny v sobě máme potřebu se líbit, někdo i vyčnívat, ale nejsme stavěné na to, abychom si na sebe vzaly něco extravagantního. Buga by měla zákaznicím tento pocit dát,“ vysvětluje Šindlerová svůj přístup. Pro její tvorbu jsou typické barvy, dřív to byly třeba i puntíky, nyní se ale podle svých slov posouvá k větší eleganci. „Stárnu,“ směje se.

Co ale zůstává, je to, že u svých modelů klade důraz na pohodlí. Sako tak šije nejraději z pohodlných úpletových materiálů a ze stejných pružných látek vznikají v Buze i kalhoty, které mají navíc místo zipu do pasu všitou gumu. Tak aby v nich její zákaznice zvládly bez problémů povinnosti z práce a pak mohly rovnou třeba skočit na kolo a rozjet se pro děti do školky. A je jedno, jestli to jsou manažerky, podnikatelky nebo zdravotní sestry. Firma tento přístup shrnuje pod hravý hashtag #ProKazdeTveJa.

f402dd4d-f1ab-414b-8e90-7ae0b7ec38c6

Foto: Valentýna Michková

Hnacím motorem Bugy je teď kromě Petry Šindlerové i její manžel Ondra

V nabídce Bugy je něco kolem tři sta padesáti modelů od triček přes kalhoty, sukně a šaty po kabáty. Šindlerová nenavrhuje sezónně, ale svůj sortiment průběžně obměňuje – každý týden o čtyři až pět kousků, které vznikají v menších sériích, aby se nestávalo, že se zákaznice budou potkávat ve stejných šatech. Právě teď pracuje třeba na kolekci oblečení pro běhání. „Zákaznice běhají, já se o to pokouším také, tak jsem si řekla, že to zkusím,“ vysvětluje.

Spolu se Šindlerovou tvoří Bugu i její bratr, švagrová, nejstarší dcera a manžel Ondra. Ten se do firmy přidal před čtyřmi lety, kdy kvůli tomu opustil svoje povolání stavebního inženýra. A podle jeho ženy má právě on velký podíl na tom, že se Buze v posledních letech daří. „Já mám spoustu kreativních nápadů a on je takový můj jang. Dotahuje za mě moje nápady do konce nebo mou přehnanou kreativitu na chvíli přibrzdí. Ve firmě řeší rozvoj, systém, zkrátka se stará o to, aby vše fungovalo, bez něj bych to nedala,“ říká. A rovnou dodává, že vztahy jsou jedním z důležitých rozměrů jejího podnikání, a to jak v rámci firmy, tak se zákaznicemi, které označuje za svou velkou inspiraci.

„Toto je pro mě z pohledu toho, jak fungujeme, dost důležité. Začínala jsem totiž logicky s tím, že jsem dělala oblečení, které se líbilo mně, ale po čase jsem se začala spíš přizpůsobovat potřebám zákaznic. Máme od nich nečekanou míru zapojení, a když napíšou, jestli by nějaké šaty nebyly v zelené, tak já je ušiju v zelené, když mi to dává smysl. Jsme komunita, některé ženy s námi extrémně žijí,“ popisuje Petra Šindlerová.

Žádná textilní výroba není udržitelná, ať se nám to líbí, nebo ne.

O svou komunitu Buga náležitě pečuje. Kromě toho, že se svými zákaznicemi čile komunikuje a snaží se jim vyjít vstříc, pro ně pořádá i nejrůznější akce. V souvislosti s kolekcí na běhání to bude třeba takzvaná Buga Challenge, která je bude chtít motivovat k tomu, aby jeden měsíc běhaly spolu se značkou. Ve hře je samozřejmě odměna, vznikají ale i nejrůznější návody o správné technice běhu nebo o tom, jak se správně rozcvičit. Loni takto Buga pro své zákaznice uspořádala třeba kurz sebeobrany či první pomoci, na Vánoce si mohly zájemkyně přijít do dílny uplést adventní věnce.

A své zákaznice vede Šindlerová i k tomu, aby se o své oblečení staraly a nepotřebovaly ho tolik. Většinou se v tomto kontextu mluví o udržitelnosti a takzvané slow fashion, oběma pojmům se ale zakladatelka Bugy schválně vyhýbá. „Žádná textilní výroba není udržitelná, ať se nám to líbí, nebo ne. Věcí hrneme tolik, a pokud kalhoty nejsou rozložitelné na kompostu, tak prostě nejsou udržitelné,“ tvrdí rezolutně a raději mluví o šetrnosti, odpovědný přístup k přírodě je pro ni totiž také důležitý.

„Proto netvrdíme, že naše oblečení nezatíží planetu, ale místo toho zákaznice učíme, jak o jednotlivé materiály správně pečovat, aby jim vydržely co nejdéle,“ říká s tím, že aktuálně je už osmdesát procent produktů v nabídce Bugy vytvořených z šetrných materiálů, které pocházejí od certifikovaných výrobců, jež Šindlerová sama navštěvuje. Ještě předloni to byla polovina nabídky.

715b1409-5331-4724-a173-3e19a59d95db

Foto: Valentýna Michková

Oblečení Buga má být svobodomyslné a hravé

Stejně jako o zákaznice se Šindlerová snaží pečovat i o svůj tým, který sice roste, ale lidé v něm příliš nerotují. „Dbáme na to, aby měli všichni dobrý plat a pracovali v hezkém prostředí, i to je pro mě součást udržitelnosti a komunity,“ říká. O celém ekosystému, který se kolem její firmy i v rámci ní vytvořil, pak ráda mluví jako o Bugarodině či Bugalandu.

„Je pro mě důležité, aby kolem Bugy byli jen spokojení zaměstnanci a dodavatelé,“ shrnuje s tím, že třeba po pádu značky Pietro Filipi, kterou vlastnil zkrachovalý podnikatel Michal Mička, začala využívat dvě externí dílny, jež kvůli tomu přišly o zakázky a potýkaly se s existenčními problémy – dokonce prý v době, kdy je Buga oslovila, měly obě firmy podepsané výpovědi se švadlenami, které pak zrušily.

Aktuálně je prioritou Bugy najít zmíněné prodejny v Praze a Bratislavě, aby tamním zákaznicím nabídla i fyzické místo, kde by si mohly její oblečení prohlédnout. Intenzivně se také pracuje na novém webu, v dlouhodobém plánu, pokud budou vhodné podmínky, je ale i další expanze dál do Evropy.

Podnikavá zakladatelka Bugy si také, jak říká, „plní vlastní CSR“ a pravidelně podporuje například nadaci Zkruhu, ale třeba i dětské domovy a spolu s manželem loni zaplatili stavbu anglické školy pro necelé dvě stovky dětí na Zanzibaru. A Šindlerová má samozřejmě i další nápady, kam posunout svůj byznys. Ráda by třeba rozjela další značku, která podle ní v Česku zatím chybí. První kousky z ní by měly být k dispozici do léta.

CC Premium

Partnerem článku je společnost Buga

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Díky českému startupu se podíváte na menu i ve Starbucksu. Jeho systém řídí desítky tisíc displejů

Navzdory tomu, že signageOS patří mezi globální špičku ve svém oboru, jej v Česku téměř nikdo nezná. Většinu svého byznysu má totiž za oceánem.

Peter BrejčákPeter Brejčák

team-outside-2-min

Foto: signageOS

Tým startupu signageOS

Přijdete do fast foodu, na pobočku banky, do kina nebo na letiště – a jednou z prvních věcí, které uděláte, je, že se podíváte na informační obrazovky. Jaké je aktuální menu, nabídka produktů, seznam hraných filmů či plánované odlety… A pokud jde zrovna o pobočku České spořitelny, Monety, CineStaru nebo Starbucksu ve Skandinávii, obsah se na těchto reklamních displejích zobrazuje díky českému startupu signageOS, který patří mezi globální průkopníky svého oboru. Většinu zákazníků má přitom ve Spojených státech, kde plánuje dále rozšiřovat i svůj tým.

Na první pohled se nemusí zdát, že jde o reálný problém. Firma jednoduše někam zapojí obrazovku a ukazuje na ní, co chce. Ovšem takto jednoduše to nefunguje. Na jedné straně totiž existují desítky výrobců televizí, monitorů a displejů, z nichž většina funguje na různých a vzájemně nekompatibilních operačních systémech. A na druhé straně pracují společnosti s desítkami i tisícovkami poboček, kde je nutné zákazníkům zobrazovat neustále se měnící a aktuální nabídky.

Pětiletý český startup signageOS stojí právě uprostřed všeho dění, na což odkazuje i jeho název odvozený z trhu takzvaného digital signage. „Nejde o elektronické podpisy, ale o zobrazování obsahu jako informace, navigace či reklama na outdoor i indoor displejích,“ vysvětluje pro CzechCrunch Michal Žabka, technologický ředitel firmy.

Startup již aktuálně pomáhá spravovat přes šedesát tisíc obrazovek po celém světě, což je dvojnásobně více než před rokem, a přímo spolupracuje s největšími výrobci jako Samsung, LG, Philips, Panasonic či nově také Sony, aby byl jeho software již od výroby v produktech těchto firem nainstalovaný.

c-suite-min

Foto: signageOS

Vedení signageOS: Mirek Kren, Stanislav Richter, Lukáš Daněk a Michael Žabka

Ve své podstatě tak signageOS propojuje svět hardwaru a softwaru. Nejde o klasický streaming obrázků a videí, ale o samostatně fungující řešení, které si obsah nahraje, aby se na monitorech zobrazoval i v případě výpadku internetu. Software například sám dokáže detekovat také černou obrazovku, což je „noční můra“ všech poskytovatelů digitálního obsahu, s cílem udělat korekci bez nutnosti zásahu člověka.

„Náš obor digital signage je z těch menších, ale stabilně rostoucích. Je konzervativní a progres odvětví pomalý, což nám ale otevírá obrovskou příležitost, jelikož jsme stále jedním z mála inovativních hráčů,“ říká spoluzakladatel a ředitel signageOS Stanislav Richter s tím, že samotný trh digital signage se začal vyvíjet začátkem devadesátých let, jeho větší boom ale nastal s příchodem LCD displejů s vyšším rozlišením na počátku století. Postupné snižování jejich cen pak vedlo k masovější adopci napříč trhem. Celá oblast zatím potřebuje hodně edukace a vyžaduje změnu, jak nad tímto druhem komunikace společnosti přemýšlí.

„To, že se nám daří přístup firem měnit, je vnímáno celým odvětvím velmi pozitivně. Loni jsme získali titul nejvíce inovativní společnosti oboru, velký dík patří našemu vývojovému týmu. Naší vizí je být hybnou silou trhu a společně s partnery od základů změnit jak digital signage dnes funguje,“ doplňuje Žabka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Inovativní přístup signageOS v létě roku 2020 zaujal také investory, když od českého fondu Reflex Capital zakladatele Ondřeje Fryce získal 45 milionů korun. Byznys má postavený na modelu SaaS (software jako služba), přičemž za poslední dva roky z desítek tisíc dolarů opakujících se měsíčních tržeb (MRR) vyrostl na aktuální stovky tisíc. Startup při svém rozvoji zvolil strategii cíleného investování v menších etapách.

„V každé etapě chceme docílit černých čísel, než se pustíme do další. Cítíme zájem ze strany investorů i zákazníků podpořit náš růst, ale vzhledem k situaci na trhu volíme zodpovědný přístup postavený okolo udržitelného růstu. Umíme si představit další kolo financování v roce 2023 nebo až 2024, primárně s cílem posílit náš růst ve Spojených státech a ve vývojovém týmu. Ale zároveň jsme schopni úspěšně fungovat i bez dalšího rozvojového kapitálu,“ popisuje Richter.

Drtivá většina příjmů signageOS pochází ze zahraničí, až 85 procent jen ze Spojených států a Kanady, kde firma pořád vidí největší potenciál k růstu. Zbytek tvoří z velké části Asie. Kromě zmiňovaných hráčů mezi jeho zákazníky patří například globálně největší fastfoodoový řetězec, dále americká maloobchodní síť 7-Eleven, u níž provozuje přes čtrnáct tisíc obrazovek, ale také logistický startup ShipMonk českého zakladatele Jana Bednáře, který jej využívá ve svých skladech pro interní komunikaci.

cover_cc25-1

Přečtěte si takéJak Šmída z Twista či Bednář ze Shipmonku přesvědčili investoryNávod na miliony: Jak Šmída z Twista, Krátký z Manty či Bednář ze Shipmonku přesvědčili investory

Většinu ze svých zaměstnanců má ale startup v Praze, jeho cílem je nadále udržet technologickou část firmy alokovanou v Česku. Obchodně-provozní část podniku chce ale časem přesouvat více směrem k zákazníkům do Spojených států a západní Evropy. „Máme kolegu v irském Dublinu, v USA trávíme polovinu času a máme tam připravenou infrastrukturu. Do dvou let plánujeme mít část týmu v San Francisku,“ představuje plány Stanislav Richter s tím, že do dvou let se má počet hlav v týmu signageOS zvýšit asi o dvacet na celkových padesát.

„Vnímáme významný pokles cen akcií a valuací všech cloudových firem, proto vidíme vyšší opatrnost ze strany zákazníků i budoucích investorů. Letos bude přístup ke kapitálu dražší a těžší, ale jsme připraveni. Na druhou stranu se právě kvůli obavám o nedostatek pracovních sil a o zvyšující se náklady klade větší důraz na efektivitu. Digitalizace i za pomoci našeho produktu je její součástí. Takže jsme opatrní optimisté, chováme se zodpovědně a vidíme současnou situaci hlavně jako příležitost,“ uzavírá Richter.

CC Premium

Partnerem článku je společnost signageOS