Začali se vzdělávacími projekty pro žáky, přešli na učitele. Mladý tým z Brna teď robotizuje školy

Projekt OMG Robotics rozjel povinný rozvoj digitálních dovedností, se kterým si učitelé nevěděli rady. Po pár měsících je na desítkách škol.

Iva BrejlováIva Brejlová

pavel šafl

Foto: OMG Robotics

Pavel Šafl založil projekt OMG Robotics

Více či méně viditelně probíhá na základních i středních školách malá technologická revoluce – děti v nich mají získat digitální kompetence. Jenže zařadit technologie, se kterými by žáci a studenti mohli pracovat, do mnoha předmětů, je náročný úkol. Ulehčit se ho rozhodl Pavel Šafl, který sestavil nepočetný tým, založil společnost OMG Robotics a do škol začal distribuovat malé roboty, součástky, návody k 3D tisku i vzdělávací materiály, jak to všechno propojit a použít. Během pár měsíců se dostal do desítek škol.

„Teď jsme se přestěhovali do nových prostor. Už to není kam dávat. Počítáme, že to zvládneme tak do června. Uvidíme – záleží, kolik škol s námi bude chtít spolupracovat,“ říká Pavel Šafl, zakladatel projektu OMG Robotics.

Šafl hovoří o malých robůtcích, akumulátorech, senzorech, displejích i třeba podvozcích pro tanky, které se vejdou do dlaně. Ale i samotných tancích, vozítkách různého typu nebo autech – tedy o tom všem v kapesní velikosti. Jeho firma vyrábí a prodává jak jednotlivé díly, tak celé sety a vozítka. K tomu návody na to, jak si jde jednotlivé díly vytisknout. A vedle nich ještě radí, jak s nimi pracovat.

Kombinace všeho zaujala především školy. Ostatně, taky na ně je směřovaná. Šafl z vlastních zkušeností s předchozími vzdělávacími a technologickými projekty moc dobře ví, že instituce někdy bojují s povinností, které teď čelí: začlenit vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí do mnoha hodin různého zaměření.

Rozhodl se vytvořit něco, co označuje jako robotický ekosystém na školách. Projekt začal realizovat loni v březnu. Teď je jeho vybavení v 47 školách na Moravě a už teď jedná s dalšími 16, které by chtěly služby projektu využívat.

OMG Robotics

Foto: OMG Robotics

U OMG Robotics si školy objednávají jak hardware, tak i školení, jak na něj

Jde o začátek měsíce, který je spíš klidnější – když se daří, přibude i k 30 institucím. Ale záleží mimo jiné na tom, kdy školy dostávají na nákupy peníze. Poslední měsíce to nebylo. „Před Vánoci jsme řešili jiné věci,“ říká Šafl.

S projektem jezdil po takzvaných maker fairech, festivalech zaměřených na technologické kutily, kde se snažil ukázat, že sestavení třeba vlastního miniaturního tanku a jeho programování je dobrá zábava i na doma. Vypadá to, že taková myšlenka v mnoha lidech rezonuje.

E-shop běží od října. Je určený jak pro lidi mimo školství, tak pro pracovníky škol, kteří by si chtěli dokupovat další kusy vybavení do hodin. Obrat na něm se okamžitě dostal na zhruba 80 tisíc, před Vánoci se vyšplhal až na čtvrt milionu.

Ale co s těmi technologiemi?

Šestadvacetiletý Šafl je výzkumník na VUT, tedy brněnské technice, předchozí lektor a manažer vzdělávacích projektů. Mezi ně patří mimo jiné DigiMe, česko-rakouský projekt, během kterého například žáci vyšších ročníků základních škol v počítači vymodelovali a následně vytiskli 3D modely zajímavých míst svého mikroregionu. Jiní si připravili nahrávací studio nebo třeba meteorologickou stanici. Na projektech pracovali mnohdy celý rok.

S projekty se dostal do víc než stovky základních škol a během toho si uvědomil, že s digitálem tu bojují ve velké míře učitelé. Nové rámcové vzdělávací programy, které teď totiž nabíhají, jim nařizují rozvíjet digitální kompetence dětí. Jenže jak, to kantoři velmi často nevědí. Pavel Šafl se rozhodl jim pomoct. A pak si uvědomil, že je může vybavit nejen znalostmi, ale i roboty a dalšími zařízeními.

Rozjet celý projekt stálo asi 650 tisíc. Peníze směřovaly na vývoj elektroniky, materiál a přístroje – od 3D tiskáren po přetavovací pece. „Od listopadu to mám všechno splacené. Už jsme v černých číslech,“ hlásí Šafl.

Digitalizovaná hudebka

Dostat informatiku do škol není lehký úkol. Není to tak, že by učitelé neměli o moderní technologie zájem, ale problém je, jak s nimi před dětmi vlastně pracovat. Nová pravidla totiž vyžadují zařadit digitální kompetence taky do dalších předmětů: třeba do fyziky, chemie, přírodopisu i hudební výchovy.

„Tito učitelé ale nejsou nutně zdatní na počítačích a nemůžou s dětmi programovat. A když používají nějakou technologii, nechtějí se před dětmi ztrapnit. Nemůže se stát, že nebude něco fungovat nebo učitel nebude vědět, jak to použít. Popřípadě musí být schopný okamžitě na chyby reagovat. Není možné, aby vznikla situace, že nebudou schopni během výuky zařízení zprovoznit,“ říká Šafl.

Na druhou stranu, digitální kompetence jsou poměrně široký pojem. Začlenit jdou prakticky kamkoliv – tedy, když jsou k dispozici daná zařízení a zároveň když má učitel trochu představivosti i přístup k tomu, co je možné.

omg robotics

Foto: OMG Robotics

Děti i učitelé se zařízení učí sestavovat a použít i v klasických předmětech

Během hudební výchovy jde třeba hudbu upravovat v nějakém programu na počítači. Nebo třeba v průběhu chemie sledovat přes tablet zabarvení prvků při pokusech.

Anebo si představte velmi jednoduchou ukázku v hodině fyziky, která znázorňuje, jak působí kyslík na hoření. Když dá učitelka baňku na zapálenou svíčku, ta po pár krátkých momentech zhasne.

„To pro digitální dovednosti v rámcových vzdělávacích programech nestačí. Není to nijak napojené na elektroniku. Teď jsem byl zrovna v Újezdu u Brna a řešili jsme to s jednou učitelkou. Dohodli jsme se, že jí seženu čidla. A rázem pokus zahrne i digitální kompetence,“ vysvětluje zakladatel projektu.

Vybavení na hromádce

„Informatika je zcela zásadní pro vzdělání, profesní uplatnění i osobní život. U tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru přitom nedošlo od vzniku rámcového vzdělávacího programu v roce 2004 zatím k aktualizaci,“ upozornil už před dvěma roky tehdejší ministr školství Robert Plaga s tím, že tou dobou vzdělávací programy řešily technologie před nástupem zlomových technologií, sociálních sítí, chytrých telefonů či umělé inteligence.

Několikaleté přípravy platí pro základní i střední školy a dávají učitelům čas. Metodiky, učebnice a další podpůrné materiály jsou ke stažení. Program dal na výběr začít dobrovolně „modernizovaně“ vyučovat už v předchozích letech, nejpozději to ale musí být od září 2023.

K tomu ministerstvo institucím umožnilo čerpat speciální příspěvky na technologické vybavení. A další možnosti poskytuje třeba Průša, který školy postupně vybavuje 3D tiskárnami.

Přesto není přestup do digitální doby na školách bezbolestný. A to ani co se týče peněz určených právě na technologie. „Vlastně jsme měli problém s tím, že obzvlášť základní školy jsou někdy v této oblasti až přefinancované. Nakoupí velké množství vybavení, ale učitelé mají problém s ním pracovat, protože k tomu nemají potřebné znalosti a neprošli školením. Takže skončí někde zamčené na jedné hromadě,“ říká o svých zkušenostech Šafl.

To je důvod, proč jsou z jeho nabídek učitelé či ředitelé obvykle nadšeni. Doporučení toho, co můžou koupit, jim sestavuje na míru. A pak je se zařízeními učí pracovat. K tomu má sestavené podklady, do kterých ročníků jaká zařízení začleňovat a jak se jde dál posouvat.

Specifické fungování škol a jejich financování se ale taky může stát skvělým manévrovacím prostorem a příležitostí k růstu. OMG Robotics pravidla v institucích dobře zná. Šafl ví, že peníze, které do nich obvyklými kanály přitékají, mají vždy zadání. A to poskytuje zajímavé příležitosti.

Takže když mají jít peníze například na vybavení do výuky chemie, stačí si připravit nabídku vhodných zařízení, návody a případně se domluvit na školeních.

„A navazování dlouhodobého vztahu? To není tak velký problém. Už teď vidíme, že jakmile jsou jednou spokojeni, tak se vracejí,“ říká o školách Šafl.