Startup Theranos měl způsobit revoluci ve zdravotnictví, když přišel se zařízením Edison, které bylo schopné provádět 240 testů z několika kapek krve. Z jeho zakladatelky, Elizabeth Holmesové, tyto sliby udělaly nejmladší self-made miliardářku, která se těšila široké pozornosti médií a od investorů získala téměř miliardu dolarů. Vše ale byla lež. Holmesovou letos v lednu soud uznal vinnou z podvodu, teď byla odsouzená na 11 let ve vězení.

Soudce v kalifornském městě San José rozhodl, že má osmatřicetiletá podnikatelka za mřížemi strávit 135 měsíců, další tři roky pak má být pod dozorem na svobodě. Bude také muset zaplatit odškodné v zatím nespecifikované výši. Na jedné straně je to výrazně tvrdší trest, než jaký chtěla její obhajoba, argumentující pro pouhých 18 měsíců domácího vězení a veřejně prospěšných prací. 

Na straně druhé je finální rozhodnutí mírnější oproti návrhu obžaloby – ta chtěla 15 let a více než 800 milionů dolarů pro poškozené. Logikou bylo, že tvrdý trest má pomoci odradit další startupisty od lhaní investorům. Za každý ze čtyř bodů, v nichž byla odsouzena za podvod a spiknutí, přitom Holmesové hrozilo až dvacet let odnětí svobody, pokuta 250 tisíc dolarů (5,5 milionu korun) a uhrazení způsobených škod.

Podle citace serveru The Guardian se rozhodující soudce Edward Davila přiklonil spíše na stranu obžaloby: „Toto je případ podvodu, kdy se vzrušující projekt rozběhl s velkými očekáváními a nadějí, jen aby byl zmařen zkresleními, arogancí a prostým lhaním.“ Soud prý spočítal, že přímo s osobou Holmesové lze spojit ztrátu 384 milionů dolarů (zhruba devět miliard korun) v investicích a dalších 121 milionů (asi 2,8 miliardy korun) ve ztracené hodnotě akcií.

Deník The Washington Post přitom zmínil, že soudce za ztěžující okolnost pro Holmesovou považoval její trvání na nevině. Také v prohlášení, které včera se slzami v očích pronesla před vynesením rozsudku, explicitně nepřiznala vinu za podvedení investorů i veřejnosti, litovala jen nad svým blíže nespecifikovaným selháním. Teď má 27. dubna příštího roku nastoupit k výkonu trestu, chce ale využít možnost se vůči rozsudku odvolat.

Foto: Hulu

Zakladatelka Theranosu se stala antihrdinkou minisérie Kauza Theranos

Příběh Theranosu začal už v roce 2003, kdy Holmesová startup založila v pouhých devatenácti letech coby studentka chemického inženýrství na Stanfordu. Jejím záměrem mělo být vytvořit zařízení, které z minimálního objemu krve dokáže rychle a spolehlivě provádět stovky testů. Nenechala se přitom odradit radami odborníků, podle kterých její, už v minulosti předložený nápad z mnoha technických i biologických důvodů není proveditelný.

Theranosu, který informace o své technologii přísně střežil, se nezávisle na tom v průběhu let dařilo získávat stovky milionů dolarů v investicích, lidi jako Henry Kissinger či bývalého ředitele banky Wells Fargo do představenstva a velký mediální kapitál. V roce 2009 se ředitelem každodenních operací stal Sunny Balwai, který startup podle informací v knize Bad Blood od Johna Carreyroua vedl velice despotickým způsobem. Každý, kdo nebyl stoprocentně oddaný Theranosu, mohl z minuty na minutu přijít o práci.

Do roku 2015 měl zdravotní startup valuaci odhadovanou na devět miliard dolarů, polovina z toho patřila Holmesové. Pak se ale začaly objevovat studie, jež rozporovaly tvrzení firmy, a velký článek od The Wall Street Journal pochybnosti rozšířil mezi širokou veřejnost. Revoluční zařízení s názvem Edison buď vůbec nefungovalo, nebo nedokázalo spolehlivě vyhodnocovat testy. Miliardová loď se začala potápět a do tří let zcela zanikla.

Předstírej, dokud to nedokážeš

Příběh Holmesové se často popisuje jako případ „předstírej, dokud to nedokážeš“, který je zcela typický pro dnešní kulturu Silicon Valley. Ambiciózní startupisté shánějící investice se nebojí přikrášlovat schopnosti i užitečnost svých nápadů a každý den je příležitostí pro změnu světa k lepšímu. Holmesová se ale také stala symbolem pro hlouběji zakořeněný negativní aspekt byznysu – chtěla být úspěšná a byla ochotná pro to udělat prakticky cokoliv.

Samotný soud, proběhnuvší loni od září do prosince, byl hlavně o tom, jestli podnikatelka skutečně chtěla přijít s revoluční technologií a jen jí to nevyšlo, nebo šlo o vědomý podvod. Její právníci argumentovali například tím, že její motivací nemohla být chamtivost, protože svoje akcie Theranosu nikdy neprodala a nekupovala si jachty ani vily. Těšila se nicméně vysokému společenskému statusu, přijímala pozvání do Bílého domu a média ji prezentovala jako významnou osobnost podobnou Stevu Jobsovi.

Proto se současný, poměrně tvrdý rozsudek považuje za důležitý signál mnohým, kteří se dosud při svých slibech nebáli jít za hranice skutečnosti. Deník The New York Times uvádí, že americké ministerstvo spravedlnosti chce proti těmto fenoménům silněji zasahovat. Minulý měsíc byl například za podvod odsouzen zakladatel automobilky Nikola Trevor Milton.

Odsouzení Holmesové ale zároveň poukazuje na mnoho dalších, které nestihnul podobně tvrdý osud. Třeba Adam Neumann, který neustále nafukoval odhady o schopnosti WeWorku vydělávat peníze a používal firemní peníze pro osobní potřebu, nedávno získal stamilionovou investici na nový realitní projekt. Travis Kalanick, pod jehož vedením Uber zneužíval svého postavení k ovládnutí trhu s taxislužbami a čelil mnoha nařčením ze sexuálního obtěžování, teď pracuje na saúdském futuristickém projektu Neom, kvůli němuž se popravují původní obyvatelé.

Dokonce značná část kariéry Elona Muska je založená na neustálých slibech, které se málokdy dodrží, ale pomáhají zvyšovat valuace jeho firem. Teprve se tak uvidí, zda případ Theranosu bude vést ke skutečným změnám, nebo jen několika vysokým trestům. Na finální rozsudek čeká ještě jeho bývalý ředitel Ramesh Balwani, letos v červenci odsouzený ve dvanácti bodech obžaloby.