Kostry dinosaurů přestávají patřit jen za vitríny muzeí. V poslední době se z nich stala jedna z exkluzivních investic, na kterou nyní sází celá řada zájemců. Definitivní razítko na tento fenomén dal nedávný prodej v New Yorku, kde se kostra Tyrannosaura rexe vydražila za 50 milionů dolarů, tedy za miliardu korun. Ačkoli byl horní odhad aukční síně 30 milionů, anonymní kupec neváhal částku přeplatit. Nicméně zatímco dinosauří kostry berou aukce útokem, vědecké komunitě se tento trend nelíbí.

Jak obrazně popisuje server Bloomberg, v útrobách bezpečného komplexu v Singapuru, kterému se pro jeho nedobytnost přezdívá asijský Fort Knox, neleží jen zlaté cihly nebo pevné disky s hesly ke kryptoměnovým peněženkám. Pokud byste měli to štěstí a dostali se dovnitř, narazili byste tam na pět metrů dlouhou kostru triceratopse starou 69 milionů let.

Nekoupilo ji však žádné muzeum. Složila se na ni skupina investorů. Ti, kteří začali hledat investice do něčeho hmatatelného. A zjistili, že nic nedrží hodnotu tak dobře jako něco, co už nikdy nikdo nevyrobí.

Trh s dinosaury se pomalu rodil už od devadesátých let, kdy se kostra Tyrannosaura rexe prodala za 8,3 milionu dolarů. Zlomový okamžik ale přišel v roce 2020. Tehdy se kostra tyranosaura jménem Stan vydražila za necelých 32 milionů dolarů.

V ten moment jako by si finanční svět uvědomil, že fosilie jsou plnohodnotným investičním nástrojem. „Očekávám, že v příštích dvaceti letech zhodnocení dinosaurů překoná akciový trh,“ myslí si například Logan Paul, známý influencer, který sám vlastní dinosauří lebku za půl milionu dolarů.

Hranice toho, co jsou lidé ochotní zaplatit, se od té doby neustále posouvají. Poslední velký nákup jen potvrdil a překonal nedávný milník z roku 2024, kdy miliardář a zakladatel hedgeového fondu Citadel Ken Griffin zaplatil 44,6 milionu dolarů za obřího stegosaura.

Dinosauři zkrátka přitahují. Kosti už v minulosti nakupoval Leonardo DiCaprio i Nicolas Cage, kteří se dokonce v roce 2007 utkali v aukci o lebku příbuzného T-rexe. Vyhrál Cage s 276 tisíci dolary, později ji ale musel vrátit, protože se zjistilo, že byla do USA propašována nelegálně z Mongolska. Herec Russell Crowe zase od DiCapria koupil lebku mořského plaza mosasaura.

Pro běžného člověka jsou to nepředstavitelná čísla, trh se ale pomalu začíná otevírat i drobným investorům. Vznikají platformy jako Timeless, které razí takzvané podílové vlastnictví. Tyto společnosti koupí například velkou lebku triceratopse, digitálně ji „rozporcují“ na tokeny a ty nabídnou drobným investorům. Z dinosaurů se tak stává naprosto standardizovaný investiční produkt.

Má to ale jeden obrovský háček, před kterým odborníci varují. Tento specifický trh je totiž zatím velice netransparentní.

Na rozdíl od trhu s výtvarným uměním, kde si je možné dohledat historii prodejů desítky let dozadu a povolat nezávislé experty, jsou kupci fosilií často odkázáni jen na to, co jim řekne prodejce. A ten má přirozenou motivaci ukázat kosti v tom nejlepším možném světle. Paleontologové upozorňují, že laický kupec nemá šanci rozeznat skutečnou kost od pryskyřice nebo dílu z 3D tiskárny, kterými se chybějící části koster běžně doplňují.

Běžnou praxí jsou i takzvané kompozity. Zatímco aukční síně často prodávají dinosaury s jedním konkrétním jménem, mnohdy jde o skládačku kostí z několika různých jedinců stejného druhu.

Celý tento fenomén navíc frustruje vědeckou komunitu. Řada paleontologů se bouří a tvrdí, že z nejlepších fosilií se stávají jen drahé hračky pro bohaté, které mizí v soukromých obývácích a trezorech, čímž jsou navždy ztraceny pro výzkum. Někteří vědci z trucu dokonce odmítají kupcům s čímkoliv radit.