17 let čekali, až ze sci-fi bude realita. Finská parta ze školy zabodovala i díky marketingu od Muska
Z helsinské posluchárny až k byznysu, o který stojí vlády a nově i investoři. Technologie od finských vizionářů z IQM už naplno běží i v Ostravě.
Zkuste si na chvíli představit ten obrovský skok. Na jedné straně tichá univerzitní posluchárna v Helsinkách na začátku milénia, kde hrstka nadšenců hltá teoretickou přednášku o technologii, která tehdy existovala spíš jen v teorii. Na straně druhé zářící panely newyorské burzy Nasdaq, světová pozornost investorů a cenovka na hranici 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 40 miliard korun. Přesně tuto cestu právě ušla finská společnost IQM. Na začátku července se stala vůbec prvním evropským výrobcem kvantových počítačů, který vstoupil na americkou burzu.
Pro starý kontinent, na němž se momentálně řeší, že mu ty největší technologické mozky a technologie utíkají do zámoří, je to velmi důležitá zpráva. Z ryze akademického univerzitního projektu totiž vyrostla firma, která ukazuje, že i Evropa může hrát nejvyšší technologickou ligu.
O co jde? Představte si klasický počítač jako obyčejnou minci. Když ji vyhodíte, padne buď panna, nebo orel. Procesor počítá v jedničkách nebo nulách. Kvantový počítač, který stojí řádově miliony eur, je ale jako mince, která se neustále točí ve vzduchu, v jeden moment je to panna i orel zároveň. Tomuto jevu se říká superpozice. Když se k tomu navíc přidá schopnost okamžitě sdílet informace mezi sebou, vzniká obrovská výpočetní síla.
To, co by nejlepším současným superpočítačům trvalo složitě počítat mnoho let, zvládne kvantový stroj za pár minut. Řeč je přitom o schopnosti bleskově namodelovat složité molekuly pro vývoj zcela nových léků, o navrhování převratných materiálů nebo o řešeních, která mohou pomoci zvrátit klimatickou krizi.
Cesta k těmto zítřkům přitom začala docela nenápadně, už v roce 2001 na helsinské univerzitě Aalto. Finský student Juha Vartiainen si tam tehdy s kolegou Mikkem Möttönenem poslechli hostujícího japonského profesora. Téma je natolik uhranulo, že se rozhodli mu zasvětit život. Věděli ale, že technologie v praxi ještě úplně neexistuje. A tak čekali, bádali a vyvíjeli. Trvalo to přesně sedmnáct let, než dozrál čas přetavit laboratorní výzkum v byznys.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZlom přišel v roce 2018. Německý vědec Jan Goetz, který tehdy v laboratořích Aalto University pracoval, uvažoval, že Finsko opustí. Möttönen se ho ale zeptal, jestli by nechtěl založit firmu. Goetz dal na svůj instinkt a s vizí vybudovat globálního hráče společně rozjeli IQM. Hned v začátcích uhranuli investory a vybrali přes 11 milionů eur, což tehdy byla jedna z největších raných investic v historii Finska.
Původně chtěli fungovat podobně, jako to dělá Intel u klasických počítačů, tedy vyrábět a dodávat pouze samotné kvantové čipy a stavbu celého stroje nechat na jiných. Záhy ale narazili na to, že obor byl ještě natolik v plenkách, že na trhu neexistovaly firmy, které by uměly jejich čip vzít, přidat k němu chlazení a další nutné součástky a postavit z něj fungující počítač. Tým IQM tak musel udělat rozhodnutí. Prodej samotných čipů úplně stopl a místo toho se naučil stavět a prodávat kvantové počítače rovnou celé, takzvaně na klíč.
S tím ale vyvstal další problém. Kdo si koupí raný kvantový počítač, který vlastně ještě neumí vyřešit žádný reálný komerční problém? Goetz, který na sebe vzal roli šéfa, se inspiroval u Elona Muska. Ten ve svých začátcích také prodával lety vládním agenturám, i když mu rakety občas bouchaly na rampě. Goetz tento příběh úspěšně prodal evropským politikům a vládám s tím, že jen tak se dá vybudovat nezávislá evropská technologická infrastruktura.
Zákazníky IQM tedy nejsou převážně běžné korporace, ale vlády, národní superpočítačová centra a univerzity. Tyto instituce nehrají na okamžitou finanční návratnost, ale na strojích trénují novou generaci inženýrů a chtějí mít tuhle extrémně strategickou technologii fyzicky pod kontrolou. Vědí totiž, že až kvantové stroje zesílí, dokážou prolomit většinu dnešního šifrování. Nikdo proto nechce riskovat a spoléhat se jen na vzdálený přístup přes cloud.
To se mimochodem týká i Česka, kde se v Národním superpočítačovém centru při Vysoké škole báňské v Ostravě v červenci naplno rozjel vůbec první tuzemský kvantový počítač, který právě IQM vyrobila. Místní vědci ho po měsících testování propojili s klasickými superpočítači a okamžitě pro něj mají hromadu práce. Unikátní stroj má pomoci vyřešit komplikované kombinatorické rébusy s přenosem energií, vývojem nových chemických materiálů, s výzkumem Alzheimerovy choroby či dlouhověkosti lidského mozku.
IQM dnes zaměstnává přes 400 lidí a dodalo už více než 20 kvantových počítačů do celého světa, což z něj dělá lídra trhu. Navzdory velkolepému vstupu na newyorskou burzu ale jejich akcie hned první den nijak závratně nevystřelily a obchodovaly se pod upisovací cenou. Důvodem je pravděpodobně upřímnost samotných zakladatelů. Ti totiž do oficiálních prospektů pro investory na rovinu napsali, že masové komerční uplatnění kvantových technologií vlastně nemusí nikdy nastat. Pro Evropu je ale tahle parta vědců s kořeny v jedné finské laboratoři aktuálně jednou z nejnadějnějších a nejambicióznějších vstupenek do budoucnosti.
