V Česku vyroste první dům z 3D tiskárny. Prvok Michala Trpáka se bude vznášet na hladině Vltavy

3d-tisteny-dum-prvok1

Foto: Prvok

První český dům postavený pomocí 3D tisku

0Zobrazit komentáře

Tvrdit, že je v dnešní době 3D tisk běžnou součástí stavebních postupů, by bylo více než odvážné, nicméně tato technologie není převratnou novinkou posledních měsíců a tištěných 3D domků stojí po celém světě již celá řada. Neplatí to však o České republice, která na svůj dům vytvořený technologií 3D tisku prozatím musela čekat. To se však změní díky unikátní stavbě pojmenované Prvok.

3D tištěné domky rostou ve světě jako houby po dešti. Můžeme je nalézt v New Yorku, kde je společnost S-Squared 3D Printers schopna takový dům vytvořit už za 12 hodin. V Mexiku pomocí této technologie zase vyrostla celá obytná čtvrť určená pro sociálně slabé rodiny a patrně největší budovu vytvořenou 3D tiskem mají v Dubaji.

Co se Evropy týká, domky vytvořené 3D tiskem lze nalézt například v Itálii, v Česku bychom je však zatím hledali marně. Tuto skutečnost chce změnit sochař Michal Trpák, který chce v létě za použití speciální robotického ramene vytisknout celoročně obyvatelný dům o rozloze 43 metrů čtverečních.

prvok-01-min

Foto: Scoolpt

Dům se bude vznášet na hladině řeky

Hrubá stavba by měla vyrůst za necelé dva dny a finálně by měl být dům dokončen přibližně za dva měsíce. Zajímavostí je, že nebude stát na zemi, ale bude se vznášet na vodní hladině, respektive na pontonu, díky čemuž by měl být podle Trpáka světovým unikátem.

Prvok, jak je tento projekt nazýván, by měl nabídnout tři místnosti, tedy obývací pokoj s kuchyní, ložnici a koupelnu se záchodem. Celý dům, který je koncipován pro dva stálé rezidenty, by měl nabízet řadu moderních technologií, jako je recirkulační sprcha, rekuperace, vzdálené ovládání či chytré hospodaření s vodou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Unikátní je nejen technologiemi a formou, ale zejména materiály a zelenou střechou. Principy upcyklace nás dovedly k užití recyklovaného dřeva. Se společností ERCtech testujeme také speciální betonový recyklát,“ říká Michal Trpák, sochař a autor návrhu Prvoka, který na něm spolupracuje společně s s Buřinkou, stavební spořitelnou České spořitelny.

O vytištění celého základu domu se postará speciální robotické rameno, které pochází z Trpákova sochařsko-architektonického ateliéru Scoolpt. V rámci něj přeprogramoval architekt a programátor Jiří Vele robota, který běžně dělá v automobilových továrnách a nyní je schopen tisknout betonem.

michal-trpak

Foto: Michal Trpák

Sochař a architekt Michal Trpák

Robot využívá speciální směsi betonu, která je obohacena o nanopropylenová vlákna, plastifikátory a urychlovač tuhnutí. Lze tak vytvářet organické tvary a je zajištěna plasticita. Díky rychlému tuhnutí je navíc beton pevný jako základy domu již po 24 hodinách a po 28 dnech se jeho pevnost dostává na úroveň materiálu používaného pro stavbu mostů.

„Jiří přeprogramoval příkazový kód robota tak, aby se místo jednoduchých pohybů používaných v automotive průmyslu pohyboval po komplexní geometrii tvaru domu,“ říká Trpák.

Rychlý a estetický dům na věčnost

Díky lidem, kteří na domku pracují, se bude jednat o stavbu s přidanou výtvarnou hodnotou. Výtvarným dílem má být díky své reliéfní textuře a také usazení na vodní hladině a některým svým funkcím.

3d-tisteny-dum-prvok4

Foto: Prvok

Obývák spolu s kuchyní

3d-tisteny-dum-prvok2

Foto: Prvok

Koupelna domu Prvok, ve které bude nakonec místo vany sprcha

„Společnost často řeší pouze dílčí problémy bez vztahů a souvislostí. Buď rozvíjí funkci domu, která je oproštěná od hodnot, jako vztah k přírodě nebo estetičnost, nebo rozvíjí technologii. Výsledkem jsou praktické, pravoúhlé stavby. I v minulosti byly používané klenuté konstrukce, jen se od nich upustilo. Tisk vrací do hry individualitu, estetiku i přírodní principy,“ zdůrazňuje Trpák.

Zajímavostí domku je i jeho životnost. Nejenže by měla vytištěná stavba vydržet minimálně 100 let, ale po skončení její životnosti ji bude možné semlít a vzniklý materiál opětovně použít při tisku domu nového. Aktuální stavba bude vystavena na pražské náplavce, kde si jej bude možno prohlédnout. Časem by měl také sloužit jako výletní dům k pronájmu, díky čemuž v něm bude možné strávit pár nocí.

uav_v_pousti-min

Přečtěte si takéLétající dozimetr. ČVUT a český Advacam staví dron, který přinese až stonásobně efektivnější detekci radiaceLétající dozimetr. ČVUT a český Advacam staví dron, který přinese až stonásobně efektivnější detekci radiace

Podle propočtů Buřinky by měl být domek hotový až sedmkrát rychleji než klasická stavba, během které navíc vzniká podstatně více stavebního odpadu. Domek je tak nejen díky tomu přívětivější pro životní prostředí, což potvrzuje i Libor Vošický, generální ředitel Buřinky. Ten totiž dodává, že taková stavba dokáže ušetřit až 20 % vyprodukovaného oxidu uhličitého oproti klasickým stavbám a připomíná i cenovou výhodnost stavby.

3d-tisteny-dum-prvok3

Foto: Prvok

Ložnice domku

„K tisku jednoho domu je zapotřebí přibližně 25 pracovníků, což je o čtyři desítky méně než u běžné stavby. Ceny nákladů při kontinuální výrobě mohou klesnout pod 30 tisíc za metr čtvereční a se sériovou výrobou se mohou dostat až na polovinu nákladů na klasickou stavbu. Díky soběstačnosti i technologiím dojde navíc k úsporám nákladů na provoz,“ uvádí Vošický.

Díky tomu, že bude dům stát na vodě, podléhá nyní schvalovacím procesům Státní plavební správy. Stavební předpisy platné v naší zemi navíc domy tvořené 3D tiskem ani neznají. Aby bylo možné v budoucnu stavět a kolaudovat takové domky i na suchu, bude nutné udělat certifikace a atestace konstrukcí. Na tom by již Trpák spolu se Stavební fakultou ČVUT a brněnským VUT měl pracovat.

Je potřeba změn

Rozpohybovat stavebnictví ke změnám je více než potřeba. Podle analytiků Buřinky a České Spořitelny je právě stavebnictví nejméně inovovaným oborem za poslední stovky let a počty zaměstnanců v něm rapidně ubývají. Jen za posledních deset let jich ubyla až desetina, přitom počet stavebních zakázek neustále roste.

prvok-02-min

Foto: Scoolpt

Čelní pohled na dům

Spolu s tím však roste i cena nemovitostí, což pro mnohé mladé rodiny znamená nemožnost dosáhnout na vlastní bydlení. 3D tisk by mohl tento fakt změnit.

3D tisk může nastartovat automatizaci stavební výroby, přinést do bydlení zpět možnost individualizace i propojení s estetikou, jak tomu v minulosti vždy bylo. Experimentem spouštíme společenskou debatu a zrychlujeme proces, který může lidem přinést rychlejší i levnější bydlení. Jako stavební spořitelna chceme financovat sny o dostupnějším bydlení. Dle našich analytických odhadů budou stavby se zapojením 3D tisku masově dostupné do tří až pěti let,“ uzavírá Vošický.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Ukážeme, že Češi mají opět světový produkt. Budeme vyrábět tisíce ventilátorů CoroVent denně, hlásí šéf MICo Jiří Denner

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

corovent-mico1-minStory

Foto: Jan Kubát

Unikátní plicní ventilátor CoroVent jde v třebíčském závodu MICo do výroby

0Zobrazit komentáře

Napříč celou Českou republikou, v laboratořích, továrnách, kancelářích a také v mnoha domácnostech, odkud teď technologičtí i vědečtí odborníci pracují, se v posledních týdnech píše jeden velký příběh, o jehož světovém potenciálu mluví prakticky každý, kdo je mu nablízku. Řeč je o unikátních plicních ventilátorech CoroVent, které jdou začátkem příštího týdne do sériové výroby.

„Maximálně těm přístrojům věřím. Všechno nám potvrzuje, že jsou naše plicní ventilátory na špičkové úrovni. Na světě není nikdy jiný, kdo by ukázal funkční stroj, který by fungoval jako nová mašina,“ říká během videohovoru Jiří Denner, šéf skupiny MICo, a jedna kovová krabice s nápisem CoroVent mu stojí na skříni za zády.

V následujících týdnech by skutečně právě tato „krabice“ měla pomáhat zachraňovat životy tam, kde v důsledku šířícího se onemocnění COVID-19 přestanou stačit stávající plicní ventilátory. Ale to trochu předbíháme. Jak se vlastně v Česku takový přístroj vůbec zrodil?

Zoufalá situace si žádá zoufalé činy. V posledních týdnech často omílaná fráze, která však v případě plicních ventilátorů velmi dobře sedí. Pandemie koronaviru totiž ukázala, že zdravotnictví ve většině zemí nemá těchto přístrojů dostatek, a jelikož nikdo nechtěl, aby se opakoval tragický scénář z Itálie, kde i kvůli tomu umírali lidé, začaly se vyvíjet alternativy.

corovent-mico-jiri-denner-min

Foto: Jan Kubát

Šéf skupiny MICo Jiří Denner s plicním ventilátorem CoroVent

V Česku se chopil příležitosti vědecký tým kolem profesora Karla Roubíka z Fakulty biomedicínského inženýrství na ČVUT v Kladně, kde se plicním ventilátorům věnují už 25 let. Ve spolupráci s iniciativou COVID19CZ a dalšími experty dali během pár týdnů dohromady funkční zařízení, které stojí pětinu oproti standardním ventilátorům, ale dokáže zachraňovat životy stejně efektivně.

Jelikož se ale i tak pohybuje výroba takového ventilátoru v desítkách až stovkách tisíc korun, byla zahájena veřejná sbírka, aby se vše mohlo rozjet. A úspěch to byl enormní. Během jediného dne se vybralo přes 15 milionů korun a CoroVentu bylo rázem všude plno. Před dvěma týdny pak skupina COVID19CZ oznámila, že vývoj přístroje je hotový, a jde se do výroby.

Jdeme do toho naplno

V tu chvíli už byl do všeho intenzivně zapojen také Jiří Denner. Třiatřicetiletý majitel třebíčské společnosti MICo (Moravian Industrial Company) se začal v boji proti koronaviru angažovat hned od začátku. V rámci své skupiny deseti průmyslových firem začal nejprve šít roušky, ale jakmile se dozvěděl, že se chystají vyvíjet a vyrábět plicní ventilátory, věděl, že u toho musí být.

Běžně se sice ve svých firmách věnuje například kondenzátorům páry, trubkovým výměníkům nebo robotickým systémům, ale v hlavě už střádal plány, jak vše přemění na výrobu plicních ventilátorů. Protože chtěl zkrátka pomoci. „Hned jsem psal panu premiérovi, že bychom dokázali plicní ventilátory vyrábět. Nakonec jsme se dostali až ke Karlu Roubíkovi a už to jelo,“ popisuje Denner.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Začátky spolupráce byly poněkud divočejší, protože bylo v celém procesu spoustu lidí a firem, ale Denner dal prakticky okamžitě k dispozici kapacitu většiny svých firem. „Našim zákazníkům jsme otevřeně řekli, že chceme všemi svými silami pomoci, a tak se nám může dočasně snížit kapacita,“ říká Denner.

V prosetínské firmě MICo Robotic začali pracovat na samotném srdci ventilátoru, jednotlivé součástky skládali do sebe, aby vše fungovalo, a vymysleli postup montáže. První prototypy na testování tak vznikly právě v Prosetíně, ale přípravy na sériovou výrobu už v té době vrcholily o 90 kilometrů jižněji, v Třebíči. Zatímco CoroVenty podstupovaly náročné testování za účelem získání potřebných certifikátů, třebíčský Dawell ze skupiny MICo rekonstruoval a dezinfikoval výrobní halu a navážel součástky.

corovent_3-min

Foto: Jan Kubát

Na plicním ventilátoru CoroVent spolupracují firmy a odborníci z celého Česka

Vše každopádně probíhalo extrémně rychle. „Spousta lidí se vykašlala na všechno, co do té doby dělala, a vrhla se na výrobu ventilátorů. Za to si jich nesmírně vážím. Jen u nás na tom dělá kolem 60 lidí klidně 16 až 20 hodin denně. Potkáváme se ve 3 ráno na callu, když někteří vstávají a jiní jdou spát,“ usmívá se Denner.

2 500 kusů týdně

Se svým týmem v Třebíči v uplynulých týdnech připravoval sériovou výrobu a čekal na posvěcení od úřadů a ministerstva zdravotnictví. To dorazilo před několika dny, kdy MICo dostalo povolení ventilátory oficiálně sériově vyrábět a zároveň i dodávat. Prozatím se nejedná o klasickou plnohodnotnou zdravotnickou certifikaci, ta by i v současné situaci trvala alespoň půl roku.

Plicní ventilátory CoroVent jsou každopádně plně funkční a získaly výjimku, že v případě, kdy už nebude mít nemocnice dostatek vlastních přístrojů, může použít právě je. Jelikož se počítá s tím, že se budou ventilátory po světě využívat také v polních podmínkách, je CoroVent maximálně bytelný. Kovová krabice sice prý připomíná ventilátory z před dvaceti let, ale to je podle Dennera záměr, funkčnost to neohrozí.

„Dnes už si nikdo neriskne, nemít rezervu.“

Naopak je přesvědčen, že je stroj na tak špičkové úrovni, že na něj dokáže získat v následujících měsících veškeré certifikace a CoroVent pak bude nabízen jako klasické zdravotnické zařízení. Zatímco teď je stroj uzpůsoben jen na potřebnou invazivní plicní ventilaci, aby se mohl začít co nejdříve vyrábět, postupně mu chtějí autoři zejména aktualizací softwaru dodat všechny další funkce, aby splňoval náležité standardy.

corovent_2-min

Foto: Jan Kubát

V třebíčské továrně MICo je vše připraveno na sériovou výrobu

„Jsme teď připraveni na výrobu prvních 500 kusů, ale vše směřujeme k tomu, abychom ve druhé půlce května produkovali 2 500 kusů týdně. To je strop, na který se můžeme dostat, rychleji součástky nakoupit nedokážeme,“ popisuje Denner jednu z překážek, kterou musel překonávat. Jakmile totiž týmy po celém světě začaly vyvíjet své plicní ventilátory, strhl se obrovský boj právě o součástky.

Dodavatelé měli najednou objednávky na desítky až stovky tisíc kusů a kdo nenakupoval hned, měl později smůlu. Pravidla dodavatelského řetězce Denner velmi dobře zná, a tak začal také okamžitě jednat. Jakmile viděl, že vše míří k výrobě a že lidé v rekordně krátkém čase přispěli prvních 15 milionů korun, začal nakupovat součástky za své.

ceskodigital_1

Přečtěte si takéZe školní lavice do virtuální učebny za pár dní. Dobrovolníci z Učíme online pomohli překlopit na internet už přes 170 školZe školní lavice do virtuální učebny za pár dní. Dobrovolníci z Učíme online pomohli překlopit na internet už přes 170 škol

„Nalil jsem do toho ze svého už asi 50 milionů korun, protože nebyl čas čekat. Prvních 15 milionů, které se vybrali od lidí, nám jednak nesmírně pomohlo při startu a mě zároveň dodalo důvěru, že do toho pošlu i vlastní peníze,“ přiznává Denner s tím, že další desítky milionů investuje v čase svých zaměstnanců.

Tohle bude na roky

Pro Jiřího Dennera se tak z celého projektu začíná stávat i potenciálně velký byznys, ve kterém ale zatím stále hraje hlavní roli to, že chce především pomáhat. Jakmile se rozběhne výroba naplno a vyjedou z linky desítky tisíc kusů CoroVentu ročně, věří šéf MICo, že se mu investice vrátí. Teď ho však zajímá hlavně to, jak stroje nejrychleji dostat tam, kde jsou potřeba.

„Chceme pomáhat hlavně v Česku, ale jelikož naštěstí zatím plicní ventilátory nepotřebujeme, tak budeme dodávat i do zahraničí. Bavíme se o tisíci ventilátorech do Afriky, v Německu chtějí další tisíce kusů a ozývají se další,“ říká Denner, který je přesvědčen, že tohle není jednorázová akce. Ostatně už teď eviduje ze zahraničí zhruba 6 tisíc objednávek a zájem mají i tuzemské nemocnice.

corovent_8-min

Foto: Jan Kubát

O plicní ventilátory CoroVent je velký zájem i v zahraničí

„Myslím si, že to celé bude na roky. Dnes už si totiž nikdo neriskne, nemít rezervu. Nikdo už nebude řešit, jestli se vyhodily peníze za stroj, co leží někde ve skříni. CoroVent je stavěn tak, že i když ho vytáhnete po třech letech, bude fungovat,“ připomíná Denner. Celou výrobou se navíc snaží pomáhat i tuzemské ekonomice i českým firmám. Většinu součástek odebírá od českých dodavatelů.

Všichni tak mají v projektu svou klíčovou roli. Počínaje týmem kolem Karla Roubíka a experty z iniciativy COVID19CZ přes menší i větší dodavatele až po MICo jako finálního výrobce. Ruku k dílu přikládají zejména finančně i velké firmy jako PPF, Avast nebo Coca-Cola a podobně jako MICo se do celé věci vložila i firma Beckhoff.

„Můžeme ukázat, že máme opět něco, co opravdu funguje a je světové.“

Počínání německého průmyslového obra, který pro CoroVent dodává elektroniku a ovládací panely, vyzdvihuje i Jiří Denner. „Je to sice nadnárodní konglomerát, který je v 80 zemích světa, ale zatímco jiné velké firmy týdny přemýšlely, jestli se jim to hodí do krámu, tak pan Beckhoff řekl, že o to mají zájem a chtějí pomoct,“ kvituje Denner.

I díky tomu teď před ním prý stojí přístroj s globálním potenciálem, a to nejen v zachraňování životů, ale také v tom, že by mohl ve světě ukázat i tuzemskou vynalézavost. „Vidím v tom obrovský potenciál, že můžeme jako Česká republika pomoci ostatním a zároveň při tom ukázat, že máme opět něco, co opravdu funguje a je světové,“ dodává Denner.

corovent-mico2-min

Foto: Jan Kubát

Plicní ventilátor CoroVent v továrně třebíčské firmy MICo

Češi sice nejsou jediní, kdo teď vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, ale postavit úplně nový stroj, který již je plně funkční, se zatím podle všeho žádnému jinému týmu ani firmě nepodařilo. Někteří se například snaží rozebírat stávající přístroje a nahrazovat jednotlivé součástky a třeba automobilka General Motors staví v USA s medicínskou firmou standardní ventilátory, jen ve zrychleném režimu. Český počin je tak skutečně unikátní.