Z gauče jsme objevovali krásy olomoucké katedrály. Češi ukazují budoucnost poznávací turistiky ve virtuální realitě

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vrmotion-olomouc-minStory

Foto: MUO/Markéta Lehečková

Olomouckou katedrálu si lze nově prohlédnout ve virtuální realitě

0Zobrazit komentáře

Sedím v první řadě v olomoucké katedrále svatého Václava, přede mnou působivě vyhrává symfonický orchestr, a když se otočím, trochu se vylekám. Zírají na mě stovky očí dalších návštěvníků koncertu, se kterými jsem nepočítal. Sedím totiž v pohodlí pohovky v pražských Holešovicích a mám na hlavě brýle pro virtuální realitu.

Jedná se o nejnovější počin české videoprodukční agentury VR Motion, která se z klasických 2D videí naplno posouvá právě do virtuální reality a unikátní zážitek z olomoucké katedrály je jen jedním z mnoha, kterým chtějí v následujících měsících zaujmout celý svět.

Spoluzakladatelé firmy Petr Sanetrník, Pavel Přecechtěl a Pavel Pavlas se totiž o svém počinu nebojí mluvit jako o světově unikátním. Ve virtuální realitě se již všichni tři věnují novému způsobu vzdělávání, ale velký potenciál vidí i v jiném druhu zábavy.

„Našimi videi chceme automaticky zodpovědět hlavní otázku, na kterou se nás lidé ptají – proč virtuální realita? Protože v ní jde přidat nějaký zážitek nebo emoci, což se u 2D videa, na které koukáte na obrazovce, dělá těžko,“ vysvětluje Pavel Přecechtěl, který je jedním z 15 lidí na světě, jež mají certifikaci od profesionálů z Insta 360 pro videoprodukci ve VR.

vr-education2

Foto: VR Education

Pavel Pavlas, Petr Sanetrník a Pavel Přecechtěl z VR Education

Sledovat spolu s dalšími „živý“ koncert v hlavním sále olomoucké katedrály je tak jen jedna část zážitku. Tým VR Motion nasnímal ve 360 stupních kompletní prohlídku celé budovy, takže si z pohodlí gauče s brýlemi na hlavě můžete pohodlně projít vše od podzemních prostor až po vrchol věže. A jakmile se tam po točitých schodech kolem velkých zvonů propracujete, čeká vás druhý silný zážitek.

Když se totiž do virtuální reality po pár minutách s headsetem na hlavě naplno ponoříte, celkem snadno získáte pocit, že jste skutečně na místě. Ze stometrové věže katedrály se vám naskytne nádherný výhled na celou Olomouc i široké okolí a kdo má závratě nebo strach z výšek, neměl by se příliš nahýbat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jelikož je vše snímáno ve 360 stupních, můžete se rozhlížet skutečně všude kolem sebe. Snadno tak nabudete dojmu, že se přes zábradlí skutečně nakláníte.

„Panoramatická virtuální prohlídka katedrály v Olomouci nabízí autentický dokumentární zážitek. Tým VR Motion využil výhody 360stupňového zobrazení a zprostředkoval díky tomu například povedený výhled z vrcholu věže na celé město a jeho okolí a dobře si poradil i s interiéry katedrály,“ říká Martin Kotek, spoluzakladatel Asociace virtuální a rozšířené reality.

vrmotion

Foto: MUO/Markéta Lehečková

Ve virtuální realitě se můžete nově podívat do olomoucké katedrály

Když se přitom ve virtuální katedrále ocitnete, možná si řeknete, že je to vlastně celé jednoduché. Jen někdo postavil doprostřed kameru a natočil 360stupňové záběry, jenže to tak snadné není. „Celá produkce nám trvala tři měsíce. Na místě jsme strávili asi 150 hodin a dalších 200 hodin na postprodukci,“ popisuje celý proces Pavel Přecechtěl.

Jelikož má jako jeden z mála lidí zmíněnou certifikaci, což mimo jiné znamenalo načtení stovek stránek manuálů, umí perfektně ovládat profesionální 360stupňovou kameru Insta360 Pro 2. Přecechtěl sice potvrzuje, že na jednu stranu ji sice opravdu stačí dát do místnosti a spustit nahrávání, ale pokud chcete mít kvalitní výsledek, je to teprve začátek.

„Kamera sice stojí 150 tisíc korun, ale pořídit si ji může kdokoliv. Naše největší know-how je nicméně v postprodukci a také už jen v samotném nastavení kamery, které není úplně jednoduché,“ vysvětluje Přecechtěl. Při samotném natáčení se řeší stíny, světla, pohyb, protože ve výsledku musí mít člověk z virtuální reality jednak perfektní zážitek co do věrohodnosti a zároveň se mu nesmí dělat špatně z různých špatných záběrů či efektů.

oliver-dlouhy-boxed

Přečtěte si takéOliver Dlouhý z Kiwi.com: Zákazníci od nás chtějí stovky milionů eur, které nemáme. Chápu je, ale čekáme stejně jako oniOliver Dlouhý z Kiwi.com: Zákazníci od nás chtějí stovky milionů eur, které nemáme. Chápu je, ale čekáme stejně jako oni

Virtuální prohlídka olomoucké katedrály není v podání VR Motion pouze o samotném prohlížením všech prostor jako takovém, ale zároveň o již zmíněných zážitcích. „Mohli jsme natočit nudné video jako klasickou prohlídku, ale chtěli jsme, aby si člověk odnesl nějakou emoci. Tak by se podle nás videa ve VR měla dělat. Tady máme koncert, kdy se člověk otočí a vidí plný sál lidí, a výhled z věže,“ dodává Petr Sanetrník.

Ve světě již podobné projekty vznikají, ale Přecechtěl se Sanetrníkem říkají, že jsou v nich často vidět právě chyby při natáčení, které celý zážitek kazí. Oba zároveň přitakávají, že je celý tento segment na začátku, a tak se vše rychle posouvá. VR Motion teď například brzdí technologické možnosti, kdy by již chtěli dělat víc než jen podobné virtuální prohlídky, ale technika nestíhá.

„Jsou zatím limity na všech stranách. Máme na míru sestavený počítač za 200 tisíc korun, který je vytaktovaný na maximum, ale stejně pořád vše padá a jedeme na hraně. Potřebovali bychom také kvalitnější brýle pro 8K a všichni čekají na sítě 5G,“ říká Sanetrník.

Také pro virtuální realitu totiž budou vysokorychlostní 5G sítě důležitým milníkem. Budoucnost je například v živém streamování koncertů, kdy si budete stejně jako já v olomoucké katedrále připadat, že jste přímo v hale na koncertu, přitom budete sedět doma v brýlích. Celé to je ale datově velmi náročné a až 5G v této oblasti potenciál rozvine naplno.

Ale prozatím stačí zůstat u virtuálních prohlídek, i tady je totiž velká budoucnost. „Je to první krok v rozšíření turistiky pro ty, co na dané místo jet nemohou nebo chtějí získat přehledné informace. Rozhodně je to správný příklad pro využití 360stupňového videa a virtuální reality,“ říká k počinu kolegů z VR Motion Jaroslav Beck, spoluzakladatel studia Beat Games, jenž má na svědomí nejúspěšnější hru ve VR v historii.

Tvůrci virtuální prohlídky olomoucké katedrály věří, že by mohla mít celosvětový dosah a ukázat nejen další možnosti produkce ve virtuální realitě, ale také do Olomouce přilákat zahraniční turisty. Navíc teď, kdy fyzické cestování není možné, může představovat VR zajímavou alternativu. V přípravě již mají VR Motion další podobné prohlídky, ale plány jsou mnohem větší.

„Jsme na začátku, ale chceme se pustit také do virtuálních a interaktivních filmů. Chceme ukázat, že je v Česku produkční společnost, která to dokáže ve špičkové kvalitě, a naším snem je produkovat pro Netflix nebo HBO,“ říká s úsměvem Pavel Přecechtěl.

Tam ale zatím VR Motion nejsou. Hlavní je teď pro ně prohlídka olomoucké katedrály, kterou si můžete s VR brýlemi vyzkoušet v přiloženém videu na YouTube nebo přímo v Olomouci, a to v Arcidiecézním muzeu či coworkingu Vault 42, a také v pražské Paralelní polis.

Úspěšný nejen pod košem. Jak ikona NBA Shaquille O’Neal vydělala velké peníze na Googlu

Hvězdný Shaq se činil nejen na palubovkách, ale také v investicích. Jeho vzorem je Warren Buffett – a zjevně mu to v byznysovém tažení pomohlo.

Filip HouskaFilip Houska

Shaquille O’Neil svůj basketbalový původ nezapře ani po konci kariéry

0Zobrazit komentáře

Zpočátku chtěl mít všechny peníze v hotovosti, postupem času ale poznal sílu akcií a zjistil, že se nemusí spoléhat jen na výplaty plynoucí z jeho fenomenálních výkonů na basketbalových palubovkách. Legendární Shaquille O’Neal, jehož jméno se vrylo na desku Síně slávy díky angažmá v Los Angeles Lakers, je dnes úspěšným investorem, který své jmění hodnotí podle toho, zda může pomoci světu. Proto včas trefil Google, nasedl na Lyft a podpořil domácí bezpečnost přes startup Ring. Tím jeho příběh ale nekončí.

O’Neal mezi ostatními vždy vynikal. Na první pohled za to mohla především výška 213 centimetrů, která mu dávala obrovskou výhodu na hřišti. I proto během své devatenáctileté kariéry v NBA stál věčně pod košem, kde doskakoval odražené míče a čekal na přihrávky, o které se ve žluto-fialových dresech Lakers staral hlavně Kobe Bryant, jeho slavný spoluhráč a basketbalová ikona, jež koncem ledna tragicky zahynula. Jejich souhra byla natolik zásadní, že je považována za nejlepší v historii tohoto sportu.

Nikdo by si ale zřejmě nepomyslel, že se z O’Neala od draftu ze strany týmu Orlando Magic v roce 1992, z něhož o čtyři sezóny později přešel do Los Angeles, stane člověk s citem pro dobré investice a zájmem o dění v globálním byznysu.

Ostatně tomu neodpovídal ani jeho mindset – protože byl vychovaný sportem a pravidelnými výplatami, chtěl mít raději hotovost než podíly na firmách, s nimiž nemůže běžně nakládat. „Když jste mladý, chcete mít vše v hotovosti,“ zmínil v nové knize A-List Angels o celebritách, které rozšiřují své zaměření o investice do startupů.

shaq-x2

Foto: Keith Allison/Wikimedia Commons

Shaq ve známé pozici

Jeho postoj se však změnil krátce poté, co se upsal Lakers. Všiml si ho totiž Bill Gross, zakladatel tehdejšího technologické inkubátoru Idealab, který měl vizi vytvořit firmu s potenciálem konkurovat Amazonu – Big.com. Potřeboval však známý obličej pro marketingové kampaně a Shaq se jevil jako dobrá volba. Problém byl v tom, že mu nemohl nabídnout peníze (údajně dvacet milionů dolarů, které O’Neal chtěl), ale podíl ve firmě. Něco, s čím hvězda neměla reálné zkušenosti.

Nedůvěra v tento formát byla silnější než podstoupení rizika a Shaq nabídku odmítl. Pokud mu nemohly přistát peníze na účtu, nechtěl s tím mít nic společného. Zda to byl dobrý krok, je otázka, ale minimálně mu tato nabídka otevřela oči, což se projevilo v následujících letech. O’Neal pochopil, že možnost držet podíly v nadějných startupech může mít smysl i pro něj. O to víc, když zjistil, že mu podstatná suma vydělaná aktivní prací na palubovkách i přes pokrytí jeho životního standardu zbývá.

Měl jsem jich koupit víc

Ačkoliv bylo NBA na přelomu tisíciletí prestižní basketbalovou ligou, které se jiné soutěže nemohly rovnat, finanční situace v klubech nebyla zdaleka tak dobrá, jako tomu je dnes. Velké peníze pak přicházely hlavně v bonusech za ligové vítězství, což se O’Neilovi (respektive Lakers) podařilo v letech 2000 až 2002 třikrát za sebou. Pro mocného Shaqa to tehdy v příjmech znamenalo dosažení hranice 100 milionů dolarů.

To už byla suma, se kterou mohl vyrazit i vstříc investičnímu riziku. Mezi prvními želízky v ohni se objevil Google, který byl okolo roku 2002 na vzestupu a připravoval se na burzu. Tehdy jeho byznys stál výhradně na internetovém vyhledávači, což se basketbalové hvězdě původem z New Jersey zamlouvalo – napsat cokoliv do malého políčka, stisknout Enter a během pár vteřin očekávat relevantní výsledek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Google znal, ale až zcela náhodně v restauraci vycítil příležitost, že by se do firmy Larryho Page a Sergeje Brinna dalo vhodně investovat. Nadhodil mu to jeden z velkých investorů Googlu, kterého v podniku potkal (a kterému hlídal děti). A zatímco mu v mysli rotovala hláška zakladatele Amazonu Jeffa Bezose o tom, že investice do čehokoliv, co zlepší svět, má dobrou hodnotu, rozhodl se do firmy před jejím vstupem na burzu investovat.

I když se přesně neví, kolik O’Neil do Googlu investoval, zhruba deset let poté, co se stala firma veřejně obchodovatelnou společností (19. srpna 2004), se mu každý investovaný dolar zhodnotil o 1 500 procent.

Pro legendárního pivota šlo navíc o prozření a vytvořil nový vzorec, který může být výhodný pro obě strany. Důležitá pro něj však byla myšlenka investování do startupů těsně předtím, než se upíšou burze. „Bylo mi to (Google, pozn. red.) prezentováno jako hit. Mou jedinou výčitkou doteď je, že jsem akcií nekoupil víc,“ vzpomíná Shaq.

Afroameričané kávu nepijí

Investování a skupování akcií O’Neilovi zachutnalo. Mířil jak na malé podniky typu myček aut, prodejce typických amerických koblih (kterých má zhruba dvacet) nebo noční kluby v Las Vegas, tak na nadnárodní giganty jako Apple, Pepsi, Coca-Cola nebo General Motors. V jeden moment vlastnil i 155 restaurací franšízy Five Guys a 40 fitness center s nonstop otevírací dobou. Jeho portfolio bylo rozmanité a pro někoho i šílené.

Náklonnost projevoval také oblasti s alternativní taxi dopravou, respektive startupům Lyft nebo Uber, do nichž investoval předtím, než začaly operovat se statusem veřejně obchodovatelných subjektů. Konkrétně pro Lyft mimo jiné točil sérii inspirovanou oblíbeným formátem Carpool Karaoke Jamese Cordena, kdy si do auta zval různé hosty a vedl s nimi diskuze.

Investoval mimo jiné do firmy Ring, která se zabývala domácím zabezpečením. Jakmile ji pak koupil Amazon za zhruba jednu miliardu dolarů, Shaq se mohl radovat z velkého výnosu. Byť se toto všechno jeví jako úspěšná jízda, je pár situací, kterých i mohutný Shaq lituje. Třeba té se Starbucks.

V rozhovoru pro Yahoo před časem řekl, že investici do nyní největšího kavárenského řetězce zamítl z toho důvodu, že „neviděl příliš mnoho Afroameričanů, kteří by pili kávu“. Nevěřil ani vizi Howarda Schultze (tehdejšího šéfa Starbucks) ohledně rozmístění poboček do většiny afroamerických lokalit.

„Zůstal jsem věrný svému srdci a mé víře. Nikdo z mé rodiny nepil kafe. Pili jsme horkou čokoládu nebo černý čaj. Pokud by někdo chtěl otevřít podnik s černým čajem, souhlasil bych,“ vysvětloval své rozhodnutí.

Naslouchat a dělat to pro lidi

Každý investor má svůj styl, na základě kterého se rozhoduje. Samozřejmě okolo sebe může mít i početný tým lidí s bohatými zkušenostmi. Ani Shaq své rozhodování neponechává čisté náhodě a nerozhazuje své jmění, které je odhadované na zhruba 400 milionů dolarů, jak se mu zachce. Řídí se základními pravidly, které se kdysi naučil – ověřování, naslouchání a sociální zodpovědnost.

Ačkoliv neměl ambice, stát se špičkovým investorem, dokázal se v této specifické oblasti dostatečně dobře zorientovat. Když narazil na firmu, do které by mohl investovat, ověřil si, co vlastně dělá. Poté se sám sebe zeptal, zda to pro něj dává smysl a jestli je on ta cílová skupina zákazníků. Pokud není (viz příběh se Starbucks), dává ruce pryč. Pokud je, má otevřenou náruč.

shaq-x4

Foto: OfficialHoophall/YouTube

Shaq během proslovu k přijetí do Síně slávy NBA

tatra-1

Přečtěte si takéVedení Tatry nemá naši důvěru, říká Materová o střetu se StrnademBoj se Strnadem pokračuje. Vedení Tatry ztratilo naši důvěru, může ohrozit firmu, říká Materová

Jeho velkou inspirací je pochopitelně Warren Buffett, který je prvotřídním investorem s letitými zkušenostmi. I proto se slavný basketbalista netají tím, že se snaží aplikovat podobné postupy jako Věštec z Omahy, jak se 89letému Buffettovi přezdívá. O’Neil si nicméně stále zachovává svou pověstnou pokoru. „Máma by byla zklamaná, kdybych mluvil o číslech,“ říká. „Vypadalo by to, jako že se vytahuju, a to já nechci,“ dodává, když přijde řeč na to, jak vysoké jmění dnes vlastně má.

Co je ale nejdůležitější – nechce to podle svých slov dělat pro osobní zisk, nýbrž pro okolní svět. Obyčejné lidi, kteří jsou jako on v dobách, kdy hrál za univerzitní tým a v koutku duše snil o tom, že v šatně nějakého týmu z NBA bude jeho místo s dresem a teniskami. Není tak ani divu, že se podílí na filantropickém projektu pro podporu dětí s nejistou budoucností.