Twitter pro obavy z dalšího násilí natrvalo zablokoval účet Donalda Trumpa. Jaké má bezprecedentní krok pro a proti?

Americký prezident přišel o svůj hlavní komunikační kanál

Foto: Gage Skidmore/CzechCrunch

Donald Trump nejspíš vejde do dějin z mnoha důvodů a jeho twitterový účet přitom nepůjde vynechat. Americký prezident ho čtyři roky plnil patriotistickými hláškami i zavádějícími informacemi. To vše je teď definitivně pryč, protože Twitter se rozhodl jeden z hlavních Trumpových komunikačních kanálů natrvalo zablokovat. Co to ale znamená do budoucna a je to vůbec správný krok?

Stalo se tak v důsledku středečních událostí ve Washingtonu D.C., kdy skupina prezidentových příznivců vtrhla na půdu Kongresu USA. Facebook, Twitter i YouTube shodně zablokovaly následný Trumpův projev, v němž sice vyzval výtržníky z Kapitolu, aby šli domů, ale zároveň stále nazýval nedávno proběhlé prezidentské volby ukradenými a se slovy podpory řekl, že výtržníky miluje a jsou velmi speciální.

Jak Facebook, Instagram, tak Twitter následně přistoupily k dočasným blokacím na 24, respektive 12 hodin, protože Trumpova aktivita dle nich měla podněcovat násilí. Největší sociální síť světa pod vedením Marka Zuckerberga posléze přitvrdila a znemožnila Trumpovi přidávat nové příspěvky na dobu neurčitou, nejméně však do inaugurace Joea Bidena na post nového amerického prezidenta.

trump1

Účet Donalda Trumpa na Twitteru je trvale zablokovaný

Foto: Twitter / CzechCrunch

Twitter reagoval postupně a blok po dvanácti hodinách skutečně uvolnil, ovšem s poznámkou, že další porušení povede k trvalému zákazu. Tak se nakonec stalo a Trump přišel nejen o svůj účet @realDonaldTrump s 88 miliony sledujícími, ale i další přidružené účty, kterými se snažil zákaz obejít.

Účet @TeamTrump byl zablokován úplně, oficiální prezidentský účet @POTUS (President of the United States) nikoliv, ale Trumpovi z něj Twitter smazal v posledních hodinách několik příspěvků, jimiž se snažil nový zákaz obejít. Oficiální účet totiž sám Trump pro komunikaci aktivně nepoužíval, šlo především o komunikační kanál prezidentské kanceláře.

Jde přitom o mnohem víc než obyčejný ban na sociálních sítích. Pro Trumpa jsou totiž sociální sítě, a Twitter především, de facto diplomatickými nástroji, kterými ovlivňoval celosvětové dění. Šéf Twitteru Jack Dorsey i šéf Facebooku Mark Zuckerberg těmito kroky jasně dávají najevo svou vůli aktivně vstupovat do dění na politickém kolbišti.

Není to přitom tak dávno, co by blokace dosluhujícího amerického prezidenta téměř nepřipadaly v úvahu. Zuckerberg opakovaně řekl, že podobné kroky považuje za cenzuru a že není rolí Facebooku určovat, co je pravda a co ne. Twitter zase na světové lídry začal aplikovat mírnější pravidla a tweety, které by jinak odstraňoval, u Trumpa posuzoval s přimhouřeným okem.

Přes všechny možné kompromisy nakonec vše dospělo k těžkému dilematu – odstranit, nebo neodstranit Donalda Trumpa z online prostoru? Důvody pro kritiku jsou pochopitelně v obou přístupech, což se aktuálně odráží i ve veřejné debatě, kdy na jedné straně stojí jednoznačný souhlas s kroky Twitteru a spol., zatímco druhá strana protestuje s odvoláním na cenzuru, porušováním svobody a podobně.

Technologičtí giganti zatím stojí za jedno. Po Facebooku a Twitteru s podobnými kroky přišly i jiné platformy. S odvoláním na obavy o podněcování násilí například Reddit zrušil diskuzní vlákno DonaldTrump, Discord zablokoval server The Donald a postupně se přidávají další.

Pro zablokování

První argument příznivců odstranění Donalda Trumpa ze sociálních sítí je prostý: Twitter či Facebook jsou soukromé společnosti, mají vlastní podmínky a vlastní způsoby moderování obsahu, se kterými uživatelé při registraci souhlasí. Sítě se proto mohou svobodně rozhodovat, co na své platformě chtějí a nechtějí. Pokud bychom na toto smýšlení přistoupili, v podstatě není co řešit.

Je ale jasné, že Facebook a Twitter plní také společenskou roli a disponují zásadním prostorem pro veřejnou diskuzi. Dorsey i Zuckerberg si to dobře uvědomují, aktivně se k této roli hlásí, a proto je celá situace o dost složitější.

Taková společenská role stojí na hodnotách, které se v tomto případě promítají i do podmínek užívání obou sociálních sítí. Jednou z nich je de facto zákaz jakéhokoliv podněcování k násilí nebo jeho podpoře. Obě sociální sítě shodně řekly, že přesně tohoto se Trump dopustil a jeho další aktivita by mohla způsobovat další nepokoje. Toho sítě jednoduše nechtějí být součástí.

Twitter ve svém zdůvodnění ostatně napsal, že zaznamenal nové hrozby, na jeho platformě i mimo ní. Začaly se totiž dle jeho šetření objevovat plány na další ozbrojené protesty, včetně návrhů na druhý útok na úřední budovy, plánovaný na 17. ledna 2021.

mark-zuckerberg-facebook3-crop2

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Foto: Facebook

Na sociální sítě a účty na nich se lze dívat také jako na samostatná média. I ty konvenční postupují podle hodnot a etických kodexů, které obvykle zakazují přímou podporu násilí. Je tak například otázka, že když nemůže otevřeně podněcovat násilí televizní stanice, proč by mělo něco podobného být dovolené Donaldu Trumpovi, který byl díky svému twitterovému účtu mediálním domem sám o sobě.

Proti zablokování

Hlavní argument proti blokaci Trumpových účtů je také v podstatě prostý: jedná se omezování svobody projevu – a to je v demokratické zemi nepřípustné. Pokud přistoupíme na to, že svoboda projevu by měla být ničím neomezená, opět není co řešit.

Svoboda projevu ale v praxi téměř vždy omezená je. Například zákazem otevřeného projevu souhlasu s totalitními režimy.Problém sociálních sítí spočívá v tom, že neexistuje konsenzus o tom, jak moc by měla být svoboda projevu omezená v jejich případě.

Zákony i soudní praxe se soustředí trochu jiným směrem, tedy na chránění sociálních sítí a přenášení důsledků na konkrétní autory. Hovoří o tom například často zmiňovaná Section 230 amerického zákona Communcations Decency Act. I v českém prostředí se objevují případy, kdy jsou lidé stíháni za svá vyjádření na sociálních sítích.

donald-trump

Americký prezident Donald Trump

Foto: Gage Skidmore/Flickr

Giganti jako Facebook a Twitter by tak nemuseli za konkrétní obsah nést přímou odpovědnost – a tedy do něj ani nemuseli zasahovat. Nedostatečný právní rámec ovšem způsobuje paradoxní situaci, kdy se podmínky používání soukromé sociální sítě dostávají do pozice směrodatnějších a více určujících norem než zákony dané země.

Zvyšuje se tak nevyhnutelně i moc velkých technologických firem, jejichž produkty a služby využívají miliardy lidí. Například Mark Zuckerberg je tak jeden z nejmocnějších mužů planety. Sice ho nikdo nevolil, ale i tak dokáže výrazně ovlivňovat politiku či celospolečenskou debatu, a omezuje ho v tom jen malý právní rámec. Smazáním Trumpových příspěvků tuto moc ukazuje v plné síle, což dává do budoucna nebezpečný precedent.

dvtv

Přečtěte si takéInternetovou televizi DVTV posílí Daniela Písařovicová, která přichází po 16 letech v České televizi

Kdybychom také o celé situaci přemýšleli do důsledků, je otázka, co se blokací vlastně vyřeší a zda současná omezení nedělají z Trumpa spíše mučedníka. Americký prezident zcela jistě přišel o své hlavní komunikační kanály, ale vždy se najde jiný prostor, kde se svými příznivci spojí.

Příkladem za všechny je Parler, donedávna poměrně neznámá sociální síť, která se stala oblíbeným útočištěm amerických konzervativců. Poté, co Twitter začal Trumpa blokovat, nápor Trumpových příznivců shodil servery Parleru. Následně se však znovu projevil hlavní proud současné technologické scény, přičemž svou naopak demonstroval Google. Aplikaci Parler smazal z obchodu Google Play a podobným tahem hrozí i Apple.

Regulace sociálních sítí jako budoucnost

Twitter i Facebook mají pro posuzování podobných případů hutné soubory interních „zákonů“, podle kterých také postupují. Twitter se například odkazuje na svůj zákaz glorifikace násilí i na svůj propracovaný framework o posuzování obsahu od světových lídrů.

Skutečné zákony ovšem v tomto směru chybí – stejně jako ve své době chyběly u jiných médií, televizí či rádií. Facebooku ani Twitteru tak nezbývá mnoho jiného, než postupovat podle interních norem a posuzovat každý případ individuálně, i na základě svého hodnotového ukotvení. Případ prezidenta Trumpa pravděpodobně nastartuje dlouhé diskuze o tom, jak podobné případy řešit v budoucnu a jak postup sociálních sítí regulovat a uzákonit.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.