Zřícení lávky v pražské Troji v roce 2017 a zhroucení mostu v italském Janově o rok později jsou dvě zdánlivě nesouvisející události, které ovšem pojí stejná příčina – špatný technický stav konstrukce. Nalézt bychom ovšem mohli ještě jedno pojítko. Obě události totiž sledoval Petr Klokočník, jenž na jejich základě založil projekt Statotest, jehož motto zní: „Aby už žádný most nespadl.“ Tento odvážný cíl chce naplnit skrze své řešení pro monitoring mostů i dalších konstrukcí náchylných k pohybu, za něž byl oceněn i Microsoftem.

Hluboké kaňony, divoké řeky či frekventované silnice, to všechno jsou překážky, se kterými dokážou mosty pomoci. Díky svému zavěšení v prostoru a vysoké námaze jednotlivých prvků ale patří mezi nejcitlivější stavební díla a vyžadují neustálou péči. Přesto je řada mostů nejen v Česku v havarijním stavu. Přitom to může vést až k tragédii, jak dokládá událost z roku 2008, kdy ve Studénce narazil vlak do zhroucené mostní konstrukce.

Aby se podobným neštěstím předcházelo, je nutné mosty pravidelně monitorovat, což umožňuje právě řešení české společnosti Statotest. Ta vyvinula velice jednoduché a efektivní zařízení, které stačí nainstalovat na konstrukci a během chvíle lze získávat data o stavu a pohybu sledovaného objektu.

Za Statotestem stojí Petr Klokočník, který měl k technologiím vztah již od dětství. Nebudeme daleko od pravdy, pokud jej označíme za jedno z prvních dětí v socialistickém Československu, které mělo doma k dispozici vlastní počítač. K tomu se rodák z Jablonce nad Nisou, dnes působící v Liberci, dostal díky svým rodičům. Ti studovali programování a kybernetiku již v době, kdy byly počítače velké jako celý dům.

„Myslím si, že jsem jedno z prvních dětí s počítačem opravdu byl, protože jsem v roce 1981 měl doma ZX 81. Já jsem vlastně nechápal, k čemu to je, když mám kalkulačku. Mělo to kilobajt operační paměti a nebyl tam ani kazeťák. Pak jsem si koupil Spektrum, které už bylo super,“ vzpomíná s úsměvem Klokočník na své první výpočetní stroje, které stály na počátku jeho vášně k IT.

I proto po vzoru svých rodičů začal se studiem kybernetiky, díky kterému se mu podařilo dostat do Anglie a následně i do Spojených států. Zde mu byla nabídnuta pracovní příležitost, díky níž mohl ještě při studiích v Česku pracovat pro zámořskou společnost Rockwell Automation, pro kterou testoval software.

K této práci přidával i víkendové směny ve firmě svého otce, jenž v devadesátých letech založil v Jablonci nad Nisou společnost poskytující řešení v oblasti výpočetní techniky. V rodinném podniku se Petr Klokočník angažoval čím dál tím víc, což v roce 2007 vyústilo v úplné převzetí úspěšného byznysu, s nímž by mohl Petr Klokočník bez problému zestárnout. To by ovšem nesmělo dojít k pádu výše zmíněných mostních konstrukcí.

Tisíce problematických mostů i lávek

„Říkal jsem si, jak je možné, že je na mostě pěticentimetrová škvíra a nikdo si toho nevšimne. Začal jsem do toho šťourat a zjistil jsem, že ty mosty jsou hlídané, mají mostní prohlídky a podobně, ale v podstatě neexistuje systém, který by chování daného mostu sledoval dlouhodobě,“ vysvětluje Klokočník s tím, že dlouhodobější monitoringy jsou většinou finančně velmi nákladné.

Konkurenční řešení Statotestu totiž obvykle pracují se sítí senzorů rozvedených po celé mostní konstrukci, případně mají k dispozici měřící zařízení, která se na místě kvůli své ceně nechávají pouze velmi omezenou dobu. I to je důvod, proč se u nás dlouhodobě měří pouze několik staveb, mezi kterými nechybí ani nově postavená Trojská lávka.

„Trojská lávka je čidly prošpikovaná, protože se o ní hodně mluvilo a v souvislosti s ní se tato problematika výrazně řešila. Jenže podobných lávek a mostů jsou jenom u nás tisíce, ale u nich není dohled ani zdaleka takový,“ vysvětluje letos padesátiletý Petr Klokočník.

Hlavními parametry, které chtěl do svého zařazení Klokočník zakomponovat, byly jednoduchost a dostupnost. To proto, aby s nimi šlo bez problému měřit skutečně kteroukoliv konstrukci. Jenže dát něco takového dohromady se ukázalo být velkou výzvou. „Pořád jsem se dostával do slepých uliček,“ říká.

„Původně jsem měl vymyšlený systém založený na laseru a zrcátkách. Ten byl ale poměrně složitý, pořád se to špinilo a také jsem narážel na problém, že ne všude je elektrický proud, navíc instalace byla komplikovaná. Proto jsem se na to už chtěl vykašlat,“ prozrazuje Klokočník, který veškerý vývoj financoval z vlastních zdrojů.

Díky libereckému podnikatelskému inkubátoru Lipo.Ink však přišlo rozhodující seznámení s Alanem Fabikem a jeho společností Hardwario, která se zabývá vývojem IoT řešení. Díky jejich pomoci se nakonec v roce 2019 Petru Klokočníkovi podařilo dát dohromady takové zařízení, se kterým byl opravdu spokojený.

Bez kabelu

Jedná se o malou kompaktní krabičku, ze které nevede žádná kabeláž ani anténa. Zařízení se na konstrukci přidělává buď vruty, nebo ho stačí díky magnetům jen přicvaknout ke kovové části objektu a začít měřit. Instalace je dokonce tak jednoduchá, že některým klientům již byla krabička s návodem instalace zasílána i poštou. „Prostě zařízení jen stačí bafnout do ruky, přicvaknout ho na konstrukci a vše běží,“ popisuje s úsměvem Klokočník.

O měření se stará množství senzorů, které jsou uvnitř krabičky. Získaná data jsou následně odesílána do cloudu a uživatel si je může zobrazit v aplikaci s přehledným uživatelským rozhraním. V ní lze nastavit nejrůznější limity, kdy v momentě jejich překročení aplikace okamžitě zasílá upozornění.

Dále lze v aplikaci nastavovat, jak často budou data odesílána, a prohlížet je v přehledných grafech. Jaký charakter budou předávaná data mít, Statotest řeší přímo s majitelem objektu, potažmo se statiky i mostaři, kteří mají objekt na starosti. Ti totiž nejlépe vědí, co může být u dané konstrukce rizikové a jakou oblast je dobré monitorovat.

Právě do této oblasti se poté umístí senzor, což znamená, že jedno řešení není schopné monitorovat kompletně celý most, ale spíše pohyb v kritických částech. Petr Klokočník dává příkladem 300 metrů dlouhý Výtoňský most, kde jsou rozmístěna dvě čidla na jednom oblouku. Ta mají za úkol měřit vibrace a v případě potřeby lze na místo dopravit další čidla, rychle s nimi získat potřebná data a opět je sundat.

„Zkrátka to není o ploše, ale o dohodě, kolik do takového řešení chtějí zákazníci investovat a co je vlastně potřeba sledovat. Pokud chtějí například vědět, jaký je průhyb mostního oblouku nebo výkyv věže, stačí jim k tomu pouze jedno čidlo. Když ale potřebují vidět průběh tvaru, pak je čidel potřeba více, aby bylo možné vykreslit například to, jak se prohýbá vozovka na mostu,“ přibližuje způsoby využití řešení zakladatel Statotestu.

Od Ještědu přes hřbitovní zeď až po královniny stromy

Statotest celé řešení nabízí jako komplexní službu, za kterou si měsíčně účtuje dva tisíce korun za čidlo. To není nikterak závratná cena vzhledem k tomu, čemu dokáže čidlo zabránit. Řešení však nabízí i další benefity, než je pouze bezpečnost. Díky permanentnímu monitoringu například nebylo nutné přerušovat vlakový spoj Česká Lípa – Liberec.

Nad kolejemi propojujícími dvě severočeská města totiž probíhala rekonstrukce jednoho z mostů. Díky inklinometru a dalším čidlům v zařízení mohla realizační společnost kontrolovat veškeré výkyvy mostu během průjezdu vlaku a také přesně věděla, zda práce určitým způsobem nenarušuje jeho statiku.

Mimo Výtoňského mostu a mostku nad železnicí v obci Brniště lze řešení od Statotestu najít například také na vysílači Cukrák, žižkovském vysílači nebo rozhledně na Císařském kameni, krabičky s nápisem Statotest najdeme také na Ještědu. Řešení ovšem není aplikovatelné pouze na vysoké věže či mosty.

Zařízení Statotestu nachází svá uplatnění například i na výrobních halách, kde monitorují průhyby nosníků pod tíhou sněhu. Čidlo najdeme také na Pančavském vodopádu v Krkonoších, kde monitoruje uvolněné skály, a dokonce i na hřbitovní zdi v Semilech. A k tomu se navíc nyní rýsuje pilotní projekt monitoringu stromů v Royal Garden v Londýně.

Ocenění od Microsoftu

Řešení si v minulém roce všiml i Microsoft, který Statotestu udělil ocenění Microsoft Awards, jenž dostávají společnosti, které mění životy lidí a chod firem k lepšímu. „Je to bez finanční odměny, ale hodně nám to pomohlo s propagací projektu,“ odpovídá Petr Klokočník na otázku, co takové ocenění přináší.

Nejnověji se pak Statotest probojoval do finálového výběru nejlepší dvanáctky projektů letošního ročníku soutěže Vodafone Nápad roku, jež podporuje inovativní technologické startupy v Česku a na Slovensku. Tyto úspěchy dávají Klokočníkovi najevo, že mu pod rukama vzniklo skutečně dobré a cenné řešení, které nemá ve světě příliš mnoho konkurentů. To je také důvod, proč chce ještě letos začít s plány na expanzi do zahraničí.

„Výhledově se prozatím bavíme o Slovensku, protože tam jsou podobné předpisy a spousta firem, která dělá mosty u nás, je dělá i tam. Ale díky tomu, že se nacházíme v Euroregionu Nisa, to máme blízko i do Německa a Polska, takže to možná zkusíme i tam. Paradoxně se však nejrychleji podařilo vytvořit zastoupení v São Paulu v Brazílii, kde nás zastupuje společnost IoTConecta,“ přibližuje své zahraniční plány Klokočník.

Celkové dosavadní investice do projektu odhaduje na několik milionů korun. V terénu má Statotest momentálně téměř 100 čidel, přičemž ne všechna jsou placená. Majitel společnosti prozatím vše zvládá, i díky svému podnikání v IT oblasti, financovat z vlastních zdrojů. Jak ovšem sám přiznává, finanční injekce by celému projektu značně pomohla. Proto se do budoucna rozhodně nebrání příchodu investora.

Tyto finance by pomohly například s dalším vývojem řešení, které je podle Klokočníkových slov stále na svém počátku. Vše by rád posunul na takovou úroveň, aby zařízení bylo schopné nejen upozorňovat, ale také vyhodnocovat. K naplnění motta Statotestu – „Aby už žádný most nespadl“ – proto musí Petr Klokočník ujít ještě pořádný kus cesty, ovšem v tomto případě se počítá každý krok, který dokáže zaručit bezpečí lidských životů.