Kýchání, svědění očí, vyrážka po každém pomazlení se psem. Alergie na psy trápí podle odhadů Kindred Companion Sciences deset až dvacet procent lidí na světě a ročně způsobuje přes milion astmatických záchvatů. Rodiny si kvůli tomu roky myslí, že jim pes do domácnosti prostě nepatří, a ani sebevětší uklízení nebo „hypoalergenní“ plemeno na tom nic nezmění.

Přesně tímhle si prošel i Matt Walker. Jenže narozdíl od většiny ostatních alergiků je genetik a tak se rozhodl, že svůj problém zkusí vyřešit. Se psem nemohl být v jedné místnosti, aniž by mu do několika minut netekly oči. „Byl jsem na psy alergický celý život,“ vzpomíná pro server GEN, americký odborný web zaměřený na genetiku a biotechnologie. Rodina si kvůli tomu psa nemohla pořídit. Až když Walker odjel na vysokou školu, přivezli si goldendoodla, plemeno s pověstí hypoalergenního. Ani výběr speciálního plemene ale nepomohl. Pokaždé, když se vrátil domů, reagoval na goldendoodla stejně silně jako na kteréhokoli jiného psa.

Dnes sedí ve svém newyorském bytě s fenkou jménem Bailey na klíně a krmí ji lžičkami burákového másla, aniž by se u něj alergie projevovala. „Cítím směs úlevy, úžasu a vděčnosti, že to vyšlo,“ popsal pro agenturu AP. Alergie mu nezmizela, jen Bailey přestala být jejím spouštěčem. Její slina a srst totiž neobsahují bílkovinu, která vyvolává alergické reakce.

Bailey je jeden ze dvou psů, kterým tým pod Walkerovým vedením geneticky vypnul hlavní psí alergen. Biotechnologická firma Kindred Companion Sciences, kterou Walker v roce 2020 spoluzaložil s Nickem Gavinem, 5. srpna zveřejnila studii v odborném časopise The CRISPR Journal. „Lidé by neměli volit mezi zdravím a společností psa,“ stojí v tiskové zprávě firmy. S Walkerem žije Bailey v New Yorku, její sestra Alfie bydlí na Floridě u dalšího vědce z Kindred.

Za většinou alergických reakcí na psy stojí bílkovina Can f 1. Ta vzniká v jazykové tkáni, odkud se dostává do slin, a v mazových žlázách kůže, odkud putuje do srsti a lupů. Měření přitom ukazují, že plemena označovaná jako hypoalergení, tedy třeba pudl nebo goldendoodle, produkují tento alergen stejně jako ostatní psi.

Vědci se proto rozhodli nejít po příznacích, ale rovnou po genu, který alergen vyrábí. Nejdřív odebrali kožní buňky z plodu fenky bígla. V nich pak pomocí CRISPR-Cas9, molekulárních nůžek na DNA, přesně přestřihli gen, který za alergen odpovídá. Při opravě si buňka do místa střihu sama vložila jedno písmenko genetického kódu navíc, a tím gen natrvalo vyřadila z provozu.

Upravené buňky pak posloužily jako dárce jádra pro takzvané somatické klonování, tedy techniku, kterou se replikuje genetická informace buňky. Jejich jádra poté vědci přenesli do vajíček, ze kterých předtím odstranili původní genetickou informaci, a vzniklá embrya implantovali náhradní fence. Z pětadvaceti pokusů se uchytila dvě. Dvojčata Alfie a Bailey se narodila 22. září 2024.

Testy potvrdily, co si tým sliboval. Ve slinách, srsti ani lupech obou fenek se zkoumaný alergen nenašel. Když Walker, sám citlivý na běžného psa i na pudla či goldendoodla, nechal na kůži otestovat vzorky od Alfieho a Bailey, jeho tělo poprvé v životě nezareagovalo vůbec.

Bezpečnost prověřilo sekvenování celého genomu obou fenek. Na 413 kontrolovaných místech neodhalilo žádné nechtěné vedlejší zásahy do DNA. Alfie a Bailey jsou dnes skoro dva roky staré, váží přibližně deset kilo a podle veterinárních vyšetření se vyvíjejí zcela normálně, bez potíží.

Ne všichni odborníci ale jásají bezvýhradně. Tento alergen je sice hlavní, ale zdaleka ne jediný, psi produkují ještě několik dalších alergenů. Jeff SoRelle, patolog z University of Texas Southwestern Medical Center, který se na výzkumu nepodílel, upozorňuje pro ABC News, že zatím chybí data od širšího vzorku alergiků a není jasné, jak moc bude úprava fungovat u lidí citlivých i na ostatní alergeny.

Bioetik Arthur Caplan z newyorské Grossmanovy lékařské fakulty NYU řekl agentuře AP, že vidí ještě jiné riziko. Technologie podle něj otevírá dveře více lidem k vlastnictví psa, zároveň ale může odradit zájemce od adopce psů z útulků, kteří upravení nejsou.

Cesta ke komerčnímu využití navíc potrvá roky. Alfie a Bailey jsou zatím vedeni jako výzkumná zvířata. Podobným směrem se před dvěma lety vydal i tým v Jižní Koreji, který CRISPRem omezil alergen u kočky jménem Alsik. Předchozí pokusy o „hypoalergenní“ mazlíčky přes klonování skončily špatně, vznikala geneticky příliš podobná a nemocná zvířata. Kindred Companion Sciences chce postup rozšířit i na další plemena a asistenční psy a dlouhodobě vyvinout platformu, která by dokázala vyřadit i zbylé vedlejší alergeny. Zatím ale existují jen dvě fenky a jeden systematicky testovaný člověk.