Kdo má rád pivo, tak malý pivní bar V Celnici jistě dobře zná. Má komorní atmosféru, na čepu šest skvěle ošetřených ležáků a několik pivních speciálů a k tomu bohatou nabídku piv v lahvi. K zakousnutí něco malého a často tu najdete hloučky návštěvníků, kteří se svým pivem postávají venku. Teď tenhle podnik z říše Ambiente dostává mladšího sourozence. Stojí na stejné myšlence, je ale větší, světlejší a vaří se v něm. A i piva, která vybírá jeho vlastní Degustační rada, jsou jiná. Co všechno byste o novém Pultu měli vědět?

Pult číslo dva najdete v holešovické Tusarově ulici a definovat ho má nejen pivo, ale i hovězí maso. Stejně tak jako v prvním baru, je i tady na čepu několik piv – dva kohouty trvale obsadily národní pivovar Budějovický Budvar a Plzeňský Prazdroj a k nim se formou slepé degustace každý rok vybírají čtyři další, přičemž hlavním kritériem je pitelnost. „O tom, které ležáky se budou v Pultu následující rok čepovat, rozhoduje tzv. Degustační rada a každý provoz má svou vlastní,“ uvádí jednatelka obou Pultů Tereza Pospíšilová. Spolu s ní se Degustační rady účastní výčepní, sládci, gastronomičtí odborníci i štamgasti.

Stejně jako v předchozích letech přihlašovaly své ležáky přímo pivovary. Z osmnácti vzorků zvolila Degustační rada pro Pult Tusarova následující čtveřici: Čest z pivovaru Čestmír, Tvrdá práce z létajícího Pivo Preisler, Vinohradská 11 z Vinohradského pivovaru a Vycpaná Vydra z Černokosteleckého pivovaru.

Foto: Jan Zima

+3

Šestici ležáků na čepu doplňuje stejný počet pivních speciálů. Desítky dalších specialit z celého světa se ukrývají v lednicích, které lemují zadní stranu výčepního pultu. „Pivní speciály na výčepu i v lednicích neustále obměňujeme. Chceme hostům ukazovat pestrost pivního světa – od svěžích kyseláčů přes chmelené IPA až po hutné stouty. Najdete u nás ale i méně obvyklé a experimentální pivní styly jako například spontánně kvašená piva nebo barley wine,“ upřesňuje generální manažer holešovického Pultu Tomáš Krčmář.

Hlavní rozdíl mezi oběma podniky ale tkví jinde – Pult v Tusarově má totiž na rozdíl od toho u náměstí Republiky i kuchyni. Ta stojí hlavně na hovězím mase a v provozu bude každý den až do zavíračky. „Základem je pro nás hovězí maso z českých chovů, zpracováváme celou zadní hovězí čtvrť. Prémiové partie využíváme na steaky a carpaccio, větší svaly na tatarák a zbytek dává ideální poměr masa pro náš mletý biftek. Snažíme se zpracovat každý kousek s respektem ke zvířeti a bez zbytečného odpadu,“ vysvětluje šéfkuchař Karol Drzazgowski.

O podobu interiéru se opět postaralo studio Olgoj Chorchoj. Architektonický návrh vycházel ze stylu stávajícího Pultu, do určité míry je tak zachována kontinuita mezi oběma místy. Ve srovnání s Pultem V Celnici je ale Pult Tusarova členitější a s ohledem na to, že se zde vaří, disponuje také větší kapacitou míst k sezení. Celkem tak může uvítat až sto hostů.

Hned za vstupními dveřmi se otevírá zaoblená stěna z kruhových luxfer, kterou musí každý návštěvník projít. Vnitřní prostor člení dva pilíře. Ty jsou obložené černou profilovanou keramikou – unikátním materiálem vyvinutým v Československu v 60. letech, jehož výroba byla po 25 letech obnovena. Středobodem je třináctimetrový nerezový výčepní pult, který doplňuje kamenná deska. Aby bylo posezení v podniku s větší kapacitou příjemné, korkové obložení stěn funguje jako akustický prvek.

Nejzazší zeď podniku pak snad už brzy rozsvítí velkoformátové dílo sklářského výtvarníka Vladimíra Kopeckého, které je momentálně ve výrobě. Jakmile bude nainstalované, jeho žlutooranžová barva vytvoří dojem „hořící“ stěny a stane se výrazným prvkem interiéru. Jde o jednu z mála architektonických realizací, pod nimiž je tento sklářský výtvarník podepsán.