Vysoko v salcburských Alpách, na vrcholu Rossbrandu, najdete kovovou děrovačku. Vyšlapete k ní, procvaknete si svoji kartičku, přibude vám splněné políčko a pokračujete k dalšímu stanovišti a poté pro trofej. Není to závod s dalšími účastníky. A přesto sem každý rok míří stovky lidí.

Za tím vším stojí Roland Stauder, rodák z jižního Tyrolska. Jednadvacet let závodil, mimo jiné vyhrál celkové pořadí seriálu MTB maratonů Světového poháru a projel legendární závody jako Transalp nebo australskou Crocodile Trophy. Když s vrcholovým sportem skončil, vrátil se ke svému dětství v horách a v roce 2009 začal doma v Dolomitech značit první trasu.

Orientačními body mu byli kamenní mužíci – hromádky naskládaného kamení, o kterých nikdo přesně neví, kdo je vlastně postavil. Po nich pojmenoval celý projekt: Stoneman. „Nejde o výkon ani o techniku, ale o zážitek z přírody,“ uvádí Stauder k tomu, co chtěl vytvořit. Z jedné trasy je dnes projekt v několika dalších zemích a cesty vznikají ve spolupráci s místními turistickými svazy a lesními správami, které je vytyčí a pak se o ně starají.

Stoneman je pevně daná cesta vedoucí přes několik vrcholů. Na jejím začátku si koupíte buď klasický startovací balíček, tedy kartu, mapu, náramek, nebo stanoviště zaznamenáváte pomocí mobilu a GPS. Na start vyrazíte, kdy chcete. Na každém vrcholu je checkpoint, kde si potvrdíte, že jste tam byli. Kdo posbírá všechny body, objeví se na webu mezi finishery a může si odvézt trofej. Kolik dní na to máte, je na vás. Za jeden den získáte pomyslné zlato, za dva stříbro, za tři bronz.

Ze startovného se platí údržba a značení trasy. Stauder začal prvním Stonemanem Dolomiti ve svém domovském jižním Tyrolsku a pak se přidávaly další lokality: Německo, které vede i přes část našich Krušných hor, Švýcarsko, Rakousko, Belgie. Dnes existuje pět destinací, k horským kolům přibyly silniční i zimní varianty a roste komunita lidí, kteří sbírají jednu výzvu za druhou. Jen původní dolomitská trasa měla během pár let přes osm tisíc finisherů.

Rakouská trasa je jedna z nejtěžších

Rakouský Stoneman Taurista, otevřený v roce 2018 jako předposlední, patří zároveň k nejnáročnějším. Na 147 kilometrech nasbíráte přes 4 700 výškových metrů, nejvyšší převýšení ze všech variant, srovnatelné je jen se švýcarskou Glaciarou, jenže Taurista toto převýšení vměstná do kratší vzdálenosti. Zavírá se s koncem září, kvůli tomu, aby cyklisté nerušili zvířata.

Trasa vede krajinou salcburského Pongau. Checkpointy Rossbrand, Seekarscharte a Penkkopf leží na hřebenech. Cestou je i vodopád u Obertauern. Startovních míst je několik: Flachau, Radstadt, Altenmarkt nebo Obertauern.

Podobně, i když nejde přímo o Stonemana, funguje i další salcburská trasa, Königstour Bike – třídenní okruh kolem masivu Hochkönig s osmi checkpointy, kde se dá část stoupání vynechat lanovkou.

Jedna trasa Stonemana vede i přes naše území. Stoneman Miriquidi z roku 2014 spojuje devět nejvyšších vrcholů německé a české části Krušných hor, tři z nich leží u nás: Blatenský vrch, Plešivec a Klínovec. Startuje a končí v německém Oberwiesenthalu, nejvýše položeném městě Německa, a jméno Miriquidi odkazuje ke středověkému označení Krušných hor, tedy k temnému hvozdu. Do roku 2023 se na trasu oficiálně přihlásilo skoro 40 tisíc jezdců.