Carl Icahn bojuje za šťastnější prasata. Obávaný investor se opřel do McDonald’s kvůli vepříkům v klecích

carl

Reprofoto: NYT/YouTube

Americký finančník Carl Icahn

Cheeseburger si na pobočce McDonald’s objednal naposledy před dvaceti lety, mnohem radši si dá penne se sklenkou bílého vína. Přesto zná šestaosmdesátiletý Carl Icahn menu největšího fastfoodu světa velmi dobře. Či spíš velmi dobře ví, z čeho se vyrábí jeho masové placky. A coby milovníka zvířat ho to štve. Tak rozjel to, co umí nejlépe – aktivistickou investorskou kampaň. Výsledkem mají být šťastnější vepříci.

Carl Icahn je legenda Wall Street. Podle magazínu Forbes nashromáždil za svou kariéru majetek v hodnotě 17 miliard dolarů, pomáhal Donaldu Trumpovi do Bílého domu a do úpadku poslal hned několik velkých amerických firem, třeba aerolinky TWA. Samozřejmě na bankrotech obvykle pohádkově vydělal.

Michael Dell, zakladatel stejnojmenné počítačové společnosti, se s Icahnem o svůj podnik střetnul, když jej stahoval z burzy, i když ho tam později vracel. Ve své nedávno vydané autobiografii pro něj moc dobrých slov nenašel, označil jej za „oportunistu, který dělá problémy“. Nakonec ale boje s ním v letech 2013 a 2018 ustál.

U McDonald’s zatím Icahnovy kroky sledují známý scénář: získal ve společnosti menšinový podíl a vystartoval přes média na její management, nově k tomu přidal i požadavek na dvě místa v dozorčí radě firmy. Je tu ale několik rozdílů oproti jiným jeho akcím. Především jde o velikost investice – Icahn vlastní zhruba 200 akcií v hodnotě 50 tisíc dolarů.

Jen pro srovnání – když v roce 2012 koupil podíl v Netflixu, investoval bezmála půl miliardy dolarů. Sice na obchodu, který definitivně ukončil o tři roky později, vydělal odhadem dvě miliardy dolarů, šlo ovšem o násobně větší sázku. A tak to bývá v jeho případě téměř vždy – když vyrazí do boje, má nachystané stovky milionů. Tak proč v případě McDonald’s jen desítky tisíc?

„Když přijde na zvířata, jsem hodně emotivní,“ svěřil se zkušený finančník deníku The Wall Street Journal. Oči mu prý otevřela jeho dcera Michelle, která je veganka, bojovnice za práva zvířat a jeden čas pracovala pro neziskovou organizaci Humane Society, která upozorňuje na špatné zacházení se zvířaty. Detaily toho, jak zle se masokombináty chovají k prasatům, mu prý popsal šéf spolku během večeře u něj v bytě na Manhattanu.

Icahn, který chová s manželkou tři psy a nedávno přesídlil z New Yorku na Floridu kvůli teplejšímu počasí i nižším daním, se vzdělán informacemi od své dcery a jejích kolegů začal víc koukat kolem sebe. A všiml si, že McDonald’s v roce 2012 slíbil, že přestane odebírat maso pocházející z březích prasnic, které byly zavřené ve speciálních klecích. Právě tuto praxi lidé z Humane Society před Icahnem zdůraznili.

A tak muž, jenž se pro svou byznysovou chladnokrevnost stal jedním z předobrazů legendárního filmového chamtivce Gordona Gekka, čekal. A teď, z kraje roku 2022, kdy už mělo být maso v amerických restauracích McDonald’s „bezklecové“, se ozval. Společnost totiž svému slibu nedostála, i nadále používá i maso, které pochází z prasnic zavřených do klecí. Jeho podíl na konci roku 2022 klesne na deset, maximálně patnáct procent.

„Očekáváme, že do roku 2024 bude už všechno maso pocházet ze společných chovů,“ oznámil McDonald’s v reakci na Icahna s tím, že zdržení je způsobeno mimo jiné pandemií covidu a epidemií prasečího moru, které zkomplikovaly život agrárním dodavatelům.

prase

Foto: Amber Kipp/Unsplash

Chov prasat

Porodní klece pro chov prasat se začaly prosazovat v sedmdesátých letech a poslední dobou se staly jedním z terčů kritiky ochránců zvířat. Agropodniky klece používají pro inseminaci, samice se v nich totiž nemohou moc hýbat, a tak je jejich umělé oplodnění snazší. Zároveň je takový chov i prostorově mnohem efektivnější, navíc se tím může předejít poraněním, která si ve volném výběhu namačkaná prasata a jejich potomci vzájemně udělají. O dopad na duševní zdraví zvířat se dlouho nikdo moc nezajímal, což už dnes ale přestává platit.

Odbourávání klecí při chovu prasat je silné téma i v odborných kruzích, hodně se řeší kvůli tomu, že některé progresivnější země jako třeba Dánsko jej plánují postavit mimo zákon a postupně plně přejít na ustájení zvířat ve velkých společných kotcích. Například v českém magazínu Náš chov o tom vyšel loni článek z pera odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Závěry textu shrnul publicista Martin Jedlička následovně: „Volné kotcové ustájení sice představuje značný posun ve welfare prasnic, neboť zde zcela odpadá fixace v kleci, nicméně takové řešení rovněž přináší určité kontroverze z pohledu welfare selat. Zejména v prvním týdnu laktace může v takovém typu ustájení docházet k nežádoucí mortalitě selat v důsledku zalehnutí či agrese prasnice.“ A ještě dodal: „Je třeba si uvědomit, že v evropských zemích s nejvyšším zastoupením etologicky příznivých technologií je zároveň obvykle dosahováno i nejhorší ekonomiky v chovu prasat.“

mcdonalds2

Přečtěte si takéMcDonald’s v Česku utržil téměř 7 miliard. A mohl vydělat více, kdyby lidé nekupovali tolik burgerů s sebou

Carl Icahn zmínil, že jeden z důvodů, proč ho chování McDonald’s zajímá, je, že vnímá prasata jako mimořádně inteligentní tvory, kteří si nedůstojné zacházení nezaslouží. I několik vědeckých studií už poukázalo, že vepři jsou nadprůměrně chytré bytosti a že jsou v některých ohledech podobní lidem a primátům.

McDonald’s není jediný fastfoodový kolos, který se potýká s problémy v chování ke zvířatům. Hodně trablů s tím, co s kuřaty dělají jeho dodavatelé, mělo KFC. Deník Guardian například předloni upozornil, že společnost přiznala, že v Británii a Irsku drůbež až na třetině farem, od nichž odebírá maso, trpí bolestivou kožní nemocí. V minulosti také unikly záběry, jak zaměstnanci jatek, které dodávají KFC, krutě zabíjejí kuřata, třeba házením proti zdi.

Zatímco McDonald’s se zavázal, že původně do letoška a nově do roku 2024 nebude používat vepřové maso z prasnic, které byly jako březí držené v klecích, jeho konkurent Burger King chce v dohledné době odebírat už jen z farem, které klece prostě nemají – jak pro inseminaci samic, tak třeba pro selata nebo pro běžný chov. To McDonald’s zatím netvrdí.

mcdonalds1

Foto: McDonald’s

Nabídka McDonald’s zahrnuje burgery, snídaně i koktejly

Jak se ovšem souboj s Icahnem vyvine, není jasné. V McDonald’s si zjevně uvědomují, že proti nim vystartovala těžká váha, i když drží jen zlomek akcií. Finančník navíc své nároky stupňuje. Nově oznámil, že by chtěl mít v dozorčí radě společnosti dva zástupce, o čemž se bude hlasovat na jarní valné hromadě akcionářů. McDonald’s si už najal právníky, aby mu pomohli případné ataky Icahna odrážet.

A je to poznat i z tiskového prohlášení, které firma ke sporu vydala. Mimo jiné v něm stojí: „Pan Icahn, který říká, že drží 200 akcií McDonald’s, je většinovým spolumajitelem společnosti Viskase, která vyrábí a dodává obalové materiály pro vepřový a drůbeží průmysl. To ho staví do unikátní pozice, z níž může sledovat rozsáhlé výzvy a příležitosti, kterým obor čelí a které souvisí s opouštěním klecového chovu. A mimochodem, není známo, že by pan Icahn veřejně vyzval Viskase, aby přijalo podobné závazky, jaké McDonald’s oznámil v roce 2012.“

Viskase je nadnárodní podnik, který má pobočky po celém světě včetně Polska a Slovenska, kde vyrábí materiály, jež pak masny používají například jako střívka na párky, klobásy nebo salámy.

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.