Hned co jsme zapnuli náš online call na trase Praha – New York, se jako první Sáry Nožkové ptám, v jakém jazyce vlastně budeme mluvit. Byť je Češka, od svých sedmnácti žije v zahraničí, a i když svou rodnou zemi a rodinu navštěvuje několikrát ročně, mateřský jazyk jí už občas dělá problém. Volba tak padá na angličtinu. „Znáte to, občas zkrátka zapomenete. A byznysovou češtinu jsem se nikdy nenaučila,“ omlouvá se dnes dvaatřicetiletá podnikatelka, která více než deset let žila ve Švédsku a nyní bydlí za oceánem. „Přitom mluvím a přemýšlím převážně ve švédštině, takže v tom mám tak trochu zmatek,“ usmívá se.

Jazyky jsou důležité i v její kariéře. První kroky Nožková dělala na poli diplomacie, přes další různé štace se nakonec dopracovala k vlastnímu startupu Flox Intelligence. V něm společně se svým týmem učí umělou inteligenci řeči zvířat. Ovšem ne tak, abyste si mohli promluvit se svým domácím mazlíčkem, nýbrž aby chránila divokou zvěř. Speciální senzory startupu hlídají například letiště, dálnice či vlakové koleje, a když zaznamenají ptáky či vlky, systém na ně „promluví v jejich jazyce“, že tady hrozí nebezpečí a měli by raději odejít.

Aktuálně má startup ve své knihovně sedmadvacet druhů především z Evropy a Severní Ameriky, jako jsou králíci, kojoti, pumy, vlci či medvědi grizzly, zanedlouho by měli přibýt také australští klokani. „Vždy záleží na konkrétních případech užití zákazníků. Od nich se odrazíme a pak se začneme dané zvířecí druhy učit,“ vysvětluje Nožková. Systém od Flow Intelligence je nyní nasazen na asi dvou stech lokalitách napříč Severní Amerikou i Evropou.

Foto: Flox Intelligence

Sára Nožková a technologický ředitel Tomas Becklin

„Vždy jsem měla velké sny, i když jsem přesně nevěděla, co budu dělat,“ vypráví třinecká rodačka, která v sedmnácti odešla do zahraničí. Žila ve Španělsku, Belgii i Švédsku, vystudovala mezinárodní vztahy a evropské právo a pracovně prošla i Evropskou komisí nebo ministerstvem zahraničních věcí v Praze. Směřovala tak k dráze diplomatky, pak ale získala práci ve stockholmském Googlu.

Právě to byl moment, kdy změnila svůj směr. Do té doby totiž žila v představě, že nemůžete budovat startupy, pokud nemáte technologický background. „V Googlu jsem viděla spoustu lidí, kteří měli spíše obchodní zázemí, a přesto dokázali zakládat firmy nebo společně s ostatními budovat skvělé produkty. To bylo mé největší prozření,“ popisuje Nožková, která zároveň našla i novou motivaci – místo toho, aby v diplomacii jen podávala zprávy o tom, co se kde děje, chtěla raději věci reálně budovat a podílet se na budoucnosti.

Ve Švédsku následně působila na Královském technologickém institutu ve Stockholmu, kde mimo jiné úzce spolupracovala s automobilkami jako Volvo a Scania, čímž hlouběji pronikla do oblasti autonomních vozů, dronů či elektrifikace sítí. „Neustále jsme přitom naráželi na problémy s divokou zvěří,“ říká Nožková. Uvědomila si, že zatímco lidé neustále optimalizují svoji infrastrukturu, pořád nenašli dostatečně dobré řešení, jak zabránit zvířatům ve srážkách s vlaky či auty.

Začala si k tomu dělat hlubší výzkum a následně se rozhodla založit Flox Intelligence, a to přímo v univerzitním inkubátoru. Původní myšlenka přitom byla, že svou umělou inteligenci umístí na drony. „Tomu jsem se věnovala první dva roky. Trh s drony ale nedospíval takovým tempem, jak všichni očekávali, navíc se k tomu přidávala spousta legislativních překážek i se samotnou výrobou dronů,“ přibližuje.

Postupnými iteracemi se tak startup dopracoval k tomu, že inteligentní systémy implementoval na vlastní stacionární zařízení. „Nemusí to být super složité skrze drony a nepotřebujete mít hned od prvního dne naprosto ultimátní high-tech řešení,“ vysvětluje Nožková. Prvním větším předělem bylo navázání spolupráce s francouzskou společností Alstom, která vyrábí a prodává vlaky do více než šedesáti zemí světa. Dnes, o šest let později, je již Flox Intelligence nasazená i na dvou vlacích, které jezdí ve Švédsku. „Jednáme o nasazení do produkce a společném škálování,“ doplňuje.

Nožková přitom věří, že nejsilnější stránkou startupu je právě schopnost dekódovat zvířecí komunikaci. Aby to Flox Intelligence dokázala, potřebuje mít v terénu mnoho různých senzorů a zajistit, aby se knihovna neustále učila. Zvířata mají totiž komplexní „jazyky“ včetně dialektů a emocí a některá používají i vlastní jména.

„Zároveň je ale obtížné dostat takovou inteligenci do divoké přírody. Potřebujete dostatečně robustní senzory, které v přírodě vydrží fungovat nepřetržitě a mohou provádět veškerá rozhodnutí přímo uvnitř jednotky,“ říká Nožková. Díky technologickému pokroku tak startup drží i několik patentů.

Foto: Flox Intelligence

Dlouhodobě spolupracuje s různými univerzitami a staví na vědeckých studiích. „Jakmile máme solidní představu o základech, vycházíme z nich a pak je to otázka práce přímo s divokou populací. Někdy to zabere pár týdnů, jindy několik měsíců,“ popisuje s tím, že záleží také na hloubce detailů informací o vokalizaci daného zvířete.

Úplně první řešení Flox Intelligence nasadila ve spolupráci se Švédskou správou dopravy u dálnic a železničních tratí. Senzory měly za úkol udržet soby, losy a jeleny mimo ně. Nyní spolupracuje i s americkým ministerstvem zemědělství, Mezinárodním letištěm v Denveru (které je rozlohou největší v USA a druhým největším na světě) či se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) i soukromými společnostmi.

Během prvních čtyř let Flox Intelligence do terénu nasadila asi stovku zařízení, aby si validovala svůj prototyp, komerční verzi na trh uvedla až začátkem letošního roku. Dosavadní tržby startup nechtěl komentovat. V současnosti již odesílá zařízení novým zákazníkům každý týden a v další expanzi se soustředí zejména na severoamerický trh. To je také důvodem, proč se Nožková od loňského podzimu přestěhovala do New Yorku. „Poslední dva roky už jsem trávila jen v letadlech mezi USA a Evropou, nebylo to dál udržitelné,“ popisuje.

Za svou práci Nožková dostala i významné ocenění, konkrétně Young Pioneer Award přímo od švédského krále Karla XVI. Gustava. „Bylo to opravdu hodně speciální, pro nás to byla obrovská dávka motivace,“ vzpomíná. Startup oceňují také investoři, kteří mu v letošním roce poslali tři miliony dolarů (v přepočtu 62,6 milionu korun) v rámci investičního kola Seed+, a to pod vedením českého fondu Tilia Impact Ventures. Ještě letos pak chce otevřít další kolo tzv. Série A.

Aktuálně tým startupu tvoří přes patnáct lidí – pět z toho v New Yorku, kde se starají o obchod, zbytek pracuje na výzkumu a vývoji ve Stockholmu. Největší výzvou je podle Nožkové další efektivní škálování produktu. „Zájem zákazníků je obrovský, dosud podobné řešení na trhu neexistovalo,“ popisuje.

Podle podnikatelky je teď jen otázkou času, kdy se někdo další pokusí dohnat technologický náskok, který Flox Intelligence má. „Interně si říkáme, že v tuto chvíli je to ale bitva, kterou můžeme prohrát jedině my sami. Soustředíme se na operativu a dodávky zákazníkům,“ pokračuje. „Hrozně moc bych si přála mít nasazené naše řešení i v Česku. Zatím ho ale bohužel nemáme,“ dodává.