Kdyby lidé vynalezli pohon s rychlostí světla, dorazili bychom do hvězdného systému Alpha Centauri za čtyři roky. I s moderním elektrickým pohonem to ale v současnosti nezvládneme dřív než za 80 tisíc let. Ani to však nezastavilo neziskovou organizaci Fermi Explorer, která tam plánuje už za tři roky vyslat historicky první sondu. Mise bude stát 15 milionů dolarů a na palubě ponese lidské DNA a záznamy o naší kultuře. Pokud se vše povede, dalším cílem má být galaxie Andromeda.

„Doufáme, že budeme první, kdo odletí, a zároveň poslední, kdo k Alfa Centauri dorazí. Nikdo z nás tu už nebude, až tato cesta skončí, ale právě o to jde. Bude to první krok a inspirace pro budoucí generace, aby dál překračovaly limity, které jsme zdědili,“ uvedl pro vědecký server Space.com Philip Johnston, spoluzakladatel a prezident organizace Fermi Explorer. Stačí totiž vynalézt pohon, který bude jen o 20 procent rychlejší a ušetří na stejné cestě 15 tisíc let.

Johnston v minulosti založil startup Starcloud, který plánuje posílat do vesmíru celá datacentra. První členy svého nového projektu nabral začátkem letošního roku právě ve Starcloudu a pak už se připojovali další, kteří v misi viděli smysl. K vědeckému týmu se přidal například Rob Meyerson bývalý prezident Blue Origin, raketové firmy Jeffa Bezose. A v neposlední řadě také Matt Gialich, šéf a spoluzakladatel firmy AstroForge, která chce jednou těžit materiály přímo z asteroidů.

Kosmická sonda Fermi Explorer bude vážit okolo 150 kilogramů, což je oproti konkurenci poměrně málo. Například sonda Voyager 1 vážila přes 700 kilogramů. Když už zmiňujeme tento stroj ze 70. let minulého století, právě on dodnes zůstává nejvzdálenějším objektem, který kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. Nyní by měl být už 25,6 miliardy kilometrů od naší planety, což je přibližně jeden světelný den.

Jenže Voyager 1 na to potřeboval 49 let. Nejpozději za deset let ztratí veškerou energii, přestane komunikovat a stane se jen rotujícím mrtvým strojem. Na své palubě ale nese pozlacenou měděnou gramofonovou desku, kde jsou zaznamenány obrázky, hudba a další informace ze Země jako poselství pro jiné civilizace.

Foto: Fermi Explorer

Proxima Centauri, byť jde o naši druhou nejbližší hvězdu hned po Slunci, je ale vzdálená dokonce více než čtyři světelné roky. Proto se zatím nikdo k takovému letu neodhodlal. Sonda týmu Fermi Explorer má využít takzvané periheliové pumpování, tady situaci, kdy nejdříve několikrát obkrouží Zemi a následně Slunce, aby využila gravitaci jako prak. Místo standardních chemických raket bude mít modernější elektrický pohon, který se vyplatí především na delších cestách. Sonda bude aktivní po dobu prvních 12 let mise, než jí dojde energie a stane se jen nečinnou časovou kapslí.

Jaká společnost ji vyšle do vesmíru, zatím není dohodnuto, ale podle Johnstona je nejpravděpodobnější možností SpaceX. Jisté není ani to, co sonda v rámci svého zhruba kilogramového nákladu ponese. Měly by to však pravděpodobně být vzorky lidské DNA a podobná deska, jako má Voyager 1. Financování projektu už mají podle Johnstona téměř domluveno s jedním nejmenovaným výrobcem satelitů, který by měl zaplatit veškeré náklady. Ty jsou na poměry vesmírných letů poměrně nízké: pouhých 15 milionů dolarů (313 milionů korun), pro porovnání celá mise Voyager stála padesátkrát tolik.

Samotný název neziskovky mimochodem odkazuje na Fermiho paradox, který představil slavný fyzik Enrico Fermi už v roce 1950. Tehdy si při zkoumání vesmíru plného stovek miliard hvězd položil otázku: „Kde jsou všichni?“ Fermi tím poukázal na rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemského života a absencí jakýchkoliv důkazů o něm. Mise Fermi Explorer ale na otázku nemá odpovědět. Jejím cílem je dát zbytku vesmíru vědět, že na naší planetě život existuje.

„Naší další misí bude vyslání vesmírné lodi do galaxie Andromeda. Odhadujeme, že s dnešní technologií a náklady okolo 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun) by mohla k Andromedě dorazit zhruba za miliardu let,“ dodal pro britský deník Metro Johnston.