Chtěl oddech od marketingu, tak si pořídil ruinu na Moravě a předělal ji na svatební ráj. Za rok zhubnul 25 kilo

Po prohýřené noci v bratislavských podnicích se Tomáš Horváth jednoho zářijového rána roku 2013 probudil s pocitem, že začíná mít dost byznysu, ve kterém se pohybuje. V té době pracoval v úspěšné eventové agentuře, se kterou pořádal korporátní akce. Místo dalšího projektu si ale v posteli otevřel tablet a do vyhledávače zadal heslo: zemědělská usedlost na Moravě. Nehledal žádný velký podnikatelský záměr, chtěl si zkrátka jen pořídit chalupu, kam by mohl utéct před rušným světem marketingu. „Tehdy jsem netušil, jak se mi změní život,“ vzpomíná nyní pro CzechCrunch.

Vyskočila na něj nabídka zchátralého objektu na samotě u Javorníka na Horňácku, přímo v chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat, kousek od slovenských hranic. Byla to ruina za 750 tisíc korun. Ani vidina obrovského množství práce na starém stavení ho ale po osobní návštěvě neodradila, naopak. Dnes se na stejném místě rozkládá zrekonstruovaný areál, ze kterého se stalo vyhledávané svatební místo jménem Kománkův mlýn.

Ale postupně. Místo si ho okamžitě získalo neviditelným duchem pod nánosem prachu. Když však na nemovitost poprvé přivedl svou tehdejší přítelkyni a dnešní manželku Moniku, prý se rozplakala z toho, co viděla. Neměla totiž představivost a viděla jen zchátralé zdi a tuny odpadu.

Foto: archiv Kománkův mlýn

Cesta k dnešní podobě usedlosti byla plná nečekaných výzev. Jen během prvních týdnů vyvezli z areálu přes třicet kontejnerů nahromaděného odpadu. „Neměl jsem žádné zkušenosti s rekonstrukcemi ani se stavbami. A s dnešními zkušenostmi bych už do projektu takového rozsahu rozhodně nešel,“ přiznává Horváth. „Je to rekonstrukce budov, které jsou z kamene a nepálené cihly. Bylo to fakt náročné.“ 

Objekt byl navíc historicky rozdělený na dvě části a trvalo pět let, než se Horváthovým podařilo odkoupit i druhou polovinu a po 240 letech spojit celý pozemek do jednoho celku.

Na náročné obnově chátrajícího stavení se podílely řemeslné party z okolí, kterým majitelé nechali volnou ruku. Místní tesaři opravili staré krovy na celkem jedenácti střechách, kovář Viktor Smetka vyrobil nýtovaný balkon stejnou technologií, jakou se stavěla Eiffelova věž, a nové mlýnské kolo zase vyrobili sekerníci z jižních Čech. „Nechtěli jsme tvořit jen umělou kulisu, ale vdechnout starému hospodářství poctivé řemeslo, které tu s respektem k historii vydrží další staletí,“ vysvětluje Horváth.

Všechno v té době financovali z peněz, které měli. Zatím bez myšlenky, že by areál mohl vydělávat. Několik let tak mlýn fungoval čistě jako soukromá chalupa. Zlom přišel během pandemie. „Na rodinnou chalupu to jednoduše bylo moc. Péče o takový pozemek vyžaduje jednoho člověka na plný úvazek, tak jsme hledali způsob, jak by si usedlost na svůj provoz dokázala sama vydělat,“ vysvětluje Horváth.

Volba padla na starou kamennou stodolu z roku 1885. Během pandemie se Horváth ponořil do studia fungování platformy Airbnb a stodolu kompletně zrekonstruoval na hostinský dům. Původně zamýšlené příležitostné pronájmy se proměnily v nečekaný hit. Během pěti sezon se v objektu vystřídalo přes 1 600 lidí a v letních měsících byl kalendář vyprodaný.

Především však ubytovaní hosté podlehli kouzlu místa na konci světa a začali sami přicházet s dotazy, zda by si v romantickém prostředí usedlosti nemohli uspořádat svatbu či jinou akci. A právě tyto opakující se poptávky nasměrovaly manžele k finální proměně celého mlýna.

Rozhodnutí posunout se dál padlo loni v červnu. A to s neúprosným termínem, první svatba pro 120 hostů byla naplánována přesně na 6. června 2026. První snoubenci si místo rezervovali ještě v helmách mezi rozestavěnými zdmi a hlínou. „Za ten rok jsem zhubnul 25 kilo. Byl nejšílenější, jaký mohl být. Ale povedlo se,“ ohlíží se Horváth.

Ten nechtěl, aby zůstalo jen u atraktivního místa. Místo pořádání velkého množství svateb tak pronajímají celý areál výhradně na jeden dlouhý svatební víkend, od pátku do pondělí. „Říkám tomu svatební dovolená. V pátek přijedete, v sobotu se děje svatba a v neděli máte prostor na odpočinek, griluje se a lidé si to opravdu užijí. V pondělí odjíždíte bez budíku,“ vysvětluje a dodává, že i proto svatby v týdnu nepořádají.

Foto: Michal Chovanec

+1

Aby celá akce proběhla v absolutním klidu, trvají Horváthovi jen na dvou podmínkách: prověřeném cateringu a přítomnosti profesionálního svatebního koordinátora. „Když to hodíte na sestřenici, nezvete ji na svatbu, ale do práce. Chceme, aby si snoubenci a jejich blízcí svůj den užili a neběhali s diářem a telefonem v ruce,“ říká.

Velkým posunem v podnikání pak bylo proniknutí do světa umělé inteligence v kombinaci s programováním. Tomáš Horváth se totiž rozhodl postavit celý operační systém mlýna sám, byť o tom vůbec nic nevěděl. „Když mi Claude řekl, že mám otevřít program a něco tam napsat, musel jsem si nechat ukázat, kde to vůbec v počítači je,“ směje se.

Během pouhých tří týdnů si ale přes konverzaci s AI nakódoval kompletní systém na míru. Ten dnes sám odpovídá na poptávky, řadí je do tabulky od obhlídky po rezervaci, generuje návrhy smluv a v přesných intervalech se připomíná klientům.

Systém šel ale ještě dál a kompletně obsluhuje i samotný provoz. Například úklidový tým po akci v mobilní aplikaci jednoduše odklikne počet převlečených povlečení. Program automaticky dopočítá stav a vygeneruje e-mailovou objednávku přímo pro prádelnu na další víkend. „Co mě na tomhle byznysu strašně baví, je, že je neskutečně pozitivní. Lidé sem přijíždějí oslavit něčí lásku, chtějí se bavit a jsou skvěle naladění. A my jsme tu od toho, abychom jim dali prostor, kde nemusí nikam spěchat,“ uzavírá Horváth.