Co jsou vůbec kryptoměny a jak mohou mít hodnotu, když reálně neexistují?

Mnoho lidí kryptoměny vnímá jako prostředek pro zbohatnutí. Zároveň ale nabízí potenciál změnit zaběhnuté pořádky ve financích, právu i byrokracii.

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

První kryptoměna bitcoin vznikla před čtrnácti lety, od té doby se nejen ona dostala do pozornosti běžných lidí, zemí, regulátorů a v neposlední řadě také investorů. Mnoho lidí kryptoměny vnímá právě jako prostředek pro potenciální zbohatnutí, přičemž na jejich větší rozšíření jako platidla v obchodech se zatím čeká. Tam ale jejich potenciál nekončí – z technologického hlediska totiž nabízí zcela nový způsob zápisu informací, který může změnit zaběhnuté pořádky v mnoha oborech od financí přes právo až po byrokracii.

Velká část kryptoměn totiž, na rozdíl od bitcoinu, nemá primární cíl stát se platidlem. Proto je i jejich obecný název kryptoměny ne zcela přesný a spíš bychom měli mluvit o kryptoaktivech. A když lépe pochopíme jejich technologický potenciál, jasnější je i to, jak vůbec může něco, co „reálně neexistuje“, mít vysokou hodnotu. Fenoménu kolem kryptoměn jsme se spolu s dalšími novými technologiemi podrobně věnovali také v našem speciálu Průvodce světem krypta.

Co vůbec jsou kryptoměny? Na první pohled jednoduchá otázka, odpověď je ale mnohem složitější. „Jde o zastřešující název pro množství často i protichůdných věcí. Obecně ale mají společné dvě věci – jsou kryptograficky zabezpečené a fungují na decentralizovaných databázích,“ vysvětluje pro CzechCrunch Juraj Forgacs, zakladatel platformy Fumbi, jež umožňuje do kryptoměn investovat a je partnerem našeho kryptospeciálu.

Kryptoměny jako takové získaly renomé díky první a nejznámější z nich, bitcoinu. Jeho nejdůležitějším a základním účelem bylo stát se alternativní formou klasických peněz, která nebude závislá na žádné konkrétní zemi nebo skupině zemí – právě proto se označují jako kryptoměny.

fumbi-founder

Foto: Fumbi Network

David Stancel (CTO), Juraj Forgacs (CEO) a Boris Haško (CMO) z Fumbi Network

Jednou z nejčastějších otázek o kryptoměnách je, jak vůbec mohou mít hodnotu, když reálně „neexistují“. Zakladatel Fumbi si u odpovědi pomáhá přirovnáním k filmům. „Jde o vizuální dílo, které je také plně digitalizované do jedniček a nul. Podstatná je informační hodnota, kterou mají. Lidé přijdou do kina a zaplatí, což znamená, že hodnotu vidí. U kryptoměn je to více abstraktní, ale také nabízí další hodnotu,“ dodává Forgacs.

Průlomové decentralizované databáze

Bitcoin vznikl v roce 2008, přičemž z technologického hlediska funguje na takzvaném blockchainu, což je zjednodušeně řečeno decentralizovaná databáze (více se dozvíte v našem kryptoslovníčku). Podobně jako řetěz se skládá z jednotlivých článků navazujících bloků (proto spojení block a chain, řetězec bloků). Důležitá je přitom transparentnost, kdy celou databázi může číst kdokoliv a za splnění určitých podmínek do ní může kdokoliv také psát. Stejně tak důležitá vlastnost je, že díky způsobu zápisu jednotlivých bloků není možné data upravovat zpětně.

„Rychle po vzniku bitcoinu začalo být zřejmé, že kryptografický zápis nabízející ochranu hodnoty ve společné decentralizované databázi je průlomový nápad a že se dá využít na mnohem více aplikací než jen na peníze, ať už jde o cenné papíry, nemovitosti, auta… V podstatě na ověření pravosti jakékoliv informace,“ vysvětluje Forgacs.

Zakladatel Fumbi z těchto důvodů očekává, že způsob zápisu dat v decentralizovaných databázích do velké míry ovlivní fungování téměř všech oblastí od finančního a právního systému přes administrativu až po média a další kulturně-sociální systémy.

„Velkým trendem v naší civilizaci je pokles důvěry. Důvěry v instituce i ve stát, důvěry názorových skupin nebo politických proudů i jednotlivců vůči sobě navzájem. Pomalu už nikdo nikomu nic nevěří. Sdílené databáze, u kterých není možné pochybovat o pravosti, se mohou využít pro tvorbu nástrojů, jež klesající důvěře mohou zabránit,“ myslí si Forgacs a jmenuje i příklady.

Tvůrce etherea Vitalik Buterin

Jedním z nich je nástup fake videí, jejichž tvorba je v dnešní době už relativně snadná. Pokud by ale rovnou původní, nefalšované video při svém vzniku dostalo zápis na blockchain, nebude možné pochybovat o čase a dalších parametrech jeho vzniku – čímž se ve větší míře zabrání zneužití nebo využití v jiném kontextu, než v jakém bylo vytvořené.

Protože jsou decentralizované databáze relativní technologickou novinkou, celá šíře jejich využití se teprve začne ukazovat. Do budoucna ale právě díky nim mohou vznikat burzy například pro vstupenky na sportovní a kulturní akce – zatímco dnes můžete lístek prodat na portálu Bazoš.cz nebo přes skupiny na Facebooku, už teď vznikají sekundární trhy fungující na bázi tokenů (podobně jako NFT), které umožňují prodej v rámci milisekund s jistotou ověření pravosti i zaplacení.

Nástup bitcoinu: Z nejistého experimentu standardní aktivum

Když v roce 2008 jednotlivec nebo skupina lidí vystupující pod jménem Satoshi Nakamoto představila myšlenku bitcoinu, šlo jen o experiment. Od té doby ale bitcoin zaznamenal obrovský nárůst své hodnoty i dalšího využití, což v případě kryptoměn podle Forgacse probíhá v několika fázích. Mezi jednotlivými fázemi jsou poměrně prudké přechody, v mezičase se ale přitom na první pohled nemusí zdát, že se vůbec něco děje.

„Dá se to srovnat s vodou. Když ji zahříváš, většinu času se zdá být stejná a nemáš důvod věřit tomu, že za chvíli začne bublat. Takový je i případ s kryptoaktivy. I když se nezdá, že by se něco dělo, v mezičase se vytváří silný fundament – vzniká množství firem využívajících tyto technologie, vzniká infrastruktura, regulace, investuje se do dalšího rozvoje. To po čase vede k překvapivému a prudkému nárůstu ceny, nezřídka o jeden řád nahoru,“ popisuje Forgacs.

V roce 2010 začaly vznikat první burzy na směnu a aplikace pro využití v gamingu. O dva až tři roky později se objevily první peněženky (hardware jako například český Trezor), což znamenalo fázový přechod od experimentu na alternativní aktivum. V praxi se bitcoin využíval například na převod peněz – v řádu sekund bylo možné někomu na druhé straně země poslat finanční částku, a to za zlomek nákladů než přes klasický bankovní systém.

Bitcoin fungoval jako levná možnost převodu peněz a globálně získával čím dál více uživatelů, což tlačilo i na růst jeho hodnoty. Limitem dalšího rozvoje byl samotný finanční systém – banky i další instituce si kryptoměny začaly všímat, vnímaly ji jako cizorodý prvek a zakazovaly ji jako nežádoucí.

Kvůli stále rostoucí popularitě ale země po celém světě nakonec začínají řešit regulaci kryptoměn, což bankám umožní využívat a nabízet je v rámci běžných produktů pro své klienty. Investované prostředky už dnes mají v bitcoinu desítky milionů lidí. „Stává se běžnou součástí majetku lidí a slouží jako zajištění proti hlubokým rizikům. Jde o nejlikvidnější formu digitálního majetku. Momentálně jsme na konci fáze alternativního aktiva a vcházíme do stadia standardního aktiva,“ říká zakladatel Fumbi.

„Když už bitcoin bude držet každá banka, každá druhá firma, každý druhý investiční fond a 30 procent retailových investorů po celém světě, centrální banky nebudou mít žádný důvod, aby se mu vyhýbaly. Různá aktiva nakupují a v rezervách drží ve velkém, časem se tam přidá i bitcoin. Teď to zní absurdně, ale za několik let budou bitcoin držet všichni a stane se standardním aktivem,“ popisuje Forgacs.

Jak doplňuje, bitcoin tak zcela nenahradí klasické peníze, stane se však jedním ze základních prvků globálního finančního systému. To zároveň neznamená, že se rychle prosadí jako běžná forma peněz mezi lidmi. Banky i lidé budou do velké míry s penězi pracovat jako doteď.

Kryptoměny, které nejsou měny

Kromě bitcoinu se jako kryptoměny obecně označují i další aktiva, u nichž ale pojmenování „měny“ není úplně přesné. „Právě proto se začal používat pojem kryptoaktiva, který zahrnuje jak opravdové kryptoměny jako bitcoin nebo litecoin, tak i ostatní druhy aktiv, které v první řadě nejsou oběživem, ale něčím jiným,“ popisuje Forgacs.

Při vysvětlování si pomáhá příkladem etherea, což je po bitcoinu druhé nejhodnotnější a nejpoužívanější kryptoaktivum. Na jedné straně sice má charakter peněz, zároveň je to digitální komodita, jež je schopná uchovávat další hodnotu. Nejde tak jen o „virtuální peníze“, v jeho veřejné a neměnné databázi jsou zapsané další informace, navíc umožňuje tvorbu navazujících aplikací.

Největší kryptoměna bitcoin

„Ethereum je už dnes společně s bitcoinem na pomezí alternativního a standardního aktiva, což je obrovská věc, protože ether (název virtuální mince etherea – pozn. red.) má úplně jiné funkce než bitcoin. Není rigidním a nosným pilířem monetárního systému. Je tím, co otevírá bránu technologií nových peněz a digitálního zápisu jakýchkoliv hodnot. Představte si jej jako globální nezničitelný počítač, na kterém mohou běžet aplikace, například nezfalšovatelný katastr nemovitostí s možností přepisů v řádu milisekund,“ říká Forgacs.

Mezi další kryptoaktiva, která lze podobně jako bitcoin nebo ethereum označit jako alternativní, se pak řadí například solana, luna nebo polka. Každé z nich nabízí jiný způsob řešení určitého problému nebo také rychlosti a nákladnosti zápisu informací do decentralizovaných databází, což pak ovlivňuje jejich využití nebo i úroveň bezpečnosti.

V rámci kryptoaktiv pak ještě existují další dvě skupiny, které zatím nedosáhly (a možná ani nikdy nedosáhnou) fáze alternativního aktiva – na jedné straně jde o dobře navržené experimenty, které přináší inovace a mají reálný potenciál dalšího využití. Na druhé straně pak jde o takzvané shitcoiny, tedy o špatně navržené experimenty, jež nejsou bezpečné a často slouží na obelhání či okradení neznalých uživatelů.

Je lepší kryptoměny držet u sebe?

Jednou z nejčastějších otázek, se kterou se Forgacs od běžných lidí u tématu kryptoměn setkává, je ta, jestli je lepší držet krypto „u sebe“ například na vlastní hardwarové kryptopeněžence, nebo se stačí spolehnout na běžné směnárny a burzy. Podobným dotazům jsme se věnovali již dříve v samostatném speciálu Průvodce začínajícího investora.

„Když se člověk dostatečně vzdělá, získá praxi a kryptoaktiva si zabezpečí takovým způsobem, že o ně nemůže přijít on sám ani jeho blízcí, tak pokud se mu v takovém případě něco stane, je lepší držet si je u sebe. I v tomto ohledu se ale hodí diverzifikace, část držet u sebe a část v institucích. Může třeba dojít k hacknutí burzy, uživatel ale také může ztratit telefon a data pro obnovení mu zároveň náhodou vyhodí uklízečka. Stát se může cokoliv,“ upozorňuje Forgacs.

Průvodce světem krypta

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.