Dělníci vs. stroje. Hyundai chce do výroby aut nasadit humanoidní roboty a její lidé poprvé stávkují
Jihokorejská automobilka čelí první částečné stávce kvůli humanoidnímu robotovi Atlasovi. Její spor s odbory může naznačit budoucnost průmyslu.
Ulice jihokorejského Ulsanu, kde má Hyundai svůj hlavní výrobní závod, zdobí transparenty požadující „preventivní opatření“. Zaměstnanci automobilky totiž tento týden zahájili částečnou stávku – podle deníku The Wall Street Journal jde o vůbec první zastavení výroby v automobilovém průmyslu, které se přímo týká humanoidních robotů. Spor, který se táhne už měsíce, se týká mezd, umělé inteligence a technologií, jež mohou zásadně proměnit budoucí podobu výroby aut. A také práci samotných dělníků.
Přestože Hyundai zatím nestanovila termín, kdy by se robot jménem Atlas měl na lince v Jižní Koreji skutečně objevit, odborům to podle The Wall Street Journal pokoj nedává. „Musíme se připravit a zajistit, aby existovaly pojistky,“ uvedl vyjednávač Byun Jun-hwan, generální tajemník odborů. Ty v Hyundai sdružují zhruba čtyřicet tisíc pracovníků a formální vyjednávání s vedením zahájily v květnu, kdy uspořádaly hromadný protest s hesly volajícími po jistotě práce tváří v tvář budoucím proměnám průmyslu.
Kořen sporu leží v lednu, kdy Hyundai na technologickém veletrhu v Las Vegas představila přepracovanou verzi Atlase – vysokého 190 centimetrů, se schopností otáčet klouby o plných 360 stupňů a s výdrží baterie čtyři hodiny. Původní verzi robota, závislou na hydraulice a připoutanou kabelem, před více než deseti lety vyvinula společnost Boston Dynamics pro americkou vojenskou soutěž zaměřenou na pátrací a záchranné operace. Hyundai firmu v posledních letech postupně celou koupila a robota přepracovala pro průmyslové využití.
Vyjednávání mezi Hyundai a odbory minulý týden ztroskotala a zaměstnanci v pondělí spustili částečnou stávku, kdy čtyři hodiny denně odmítají pracovat. V požadavcích odborů je mimo jiné přechod z hodinové mzdy na fixní plat, zvýšení věku odchodu do důchodu o pět let na 65 let a vyšší bonusy vázané na zisky, které automobilce přináší boom kolem umělé inteligence. Pokud vedení Hyundai na požadavky nepřistoupí, hrozí podle odborů prodloužení stávky nebo tvrdší kroky.
Spor navíc vyostřuje postoj jihokorejské vlády. Prezident Lee Jae-mjong nástup humanoidních robotů podporuje a označuje ho za vývoj, kterému se nelze vyhnout. Jižní Korea má přitom podle Mezinárodní federace robotiky nejvyšší míru nasazení průmyslových robotů na světě, více než šestinásobek celosvětového průměru, a na deset tisíc zaměstnanců v průmyslu jich v zemi loni připadalo přes 1 200 – zdaleka nejvíc ze všech srovnávaných zemí.
Samotný Atlas podle jihokorejského státního výzkumného ústavu vyjde na odhadovaných 130 tisíc dolarů za kus (2,8 milionu korun), přičemž se má díky úsporám nákladů zaplatit zhruba do dvou let. A Hyundai na něj chce sázet ve velkém. V červnu odkoupila od SoftBanky zbylý podíl v Boston Dynamics, který dosud nevlastnila, a robota plánuje nasadit do roku 2028 ve svém neodborovém závodě Metaplant v americkém státě Georgia.
Podle Carla Benedikta Freye z Oxfordské univerzity, který se dlouhodobě věnuje výzkumu dopadů umělé inteligence na trh práce, se právě u Hyundai poprvé ukáže, kolik prostoru má práce k obraně proti nástupu humanoidních robotů. Podobné kroky ostatně aktuálně zvažuje nebo už zavádí prakticky celý automobilový průmysl. Humaoidní roboty testují také Tesla, BMW, Mitsubishi Motors, čínský Xiaomi nebo americký General Motors.










