Sehnat psychologickou pomoc ve chvíli, kdy ji člověk akutně potřebuje, bývá samo o sobě těžké. Kapacity terapeutů jsou plné a objednací lhůty dlouhé. Přesně to si už v roce 2020 zažila i Slovenka Magdaléna Kajan. „Měla jsem silné depresivní stavy a uvědomila si, že už to sama nezvládnu,“ popisuje. Rozhodla se proto najít si na Slovensku terapeuta. „Napsala jsem asi deset mailů a skoro všude mi odpověděli, že nemají kapacitu, ať zkusím někoho jiného,“ vzpomíná Kajan.

Terapeutku nakonec našla, po pár měsících sezení se jí citelně ulevilo a začala o svojí zkušenosti mluvit nahlas i mezi kolegy z technologických firem, kde tehdy pracovala. Zjistila, že podobně dlouhé a beznadějné hledání zažila spousta lidí kolem ní.

Frustrace ze složitého hledání pomoci se netýkala jen jí. Ve stejné době rozvíjel tým kolem Pavla Guričana, klinického psychologa Karola Kleinmanna a Petry Žilinčanové nápad, jak lidem usnadnit hledání terapeuta. V roce 2021 založili slovenskou platformu ksebe. Cílem bylo zprostředkovat sezení mezi klienty a psychology tak, aby lidé na první schůzku nemuseli čekat měsíce. S Guričanem se Kajan seznámila přes společnou kamarádku, která je propojila, a brzy nato se stala součástí týmu a spoluzakladatelkou.

Do Česka ksebe vstoupilo loni v březnu, kdy koupilo 100 procent tuzemského startupu Terap.io, který založil Chádí El-Moussawi a do něhož dříve investovala i skupina Miton. Spojená firma začala v Česku fungovat pod názvem Terapio by ksebe. Guričan se stal výkonným ředitelem celé skupiny a Magdalena Kajan vede marketingovou strategii a B2B prodej. Ve chvíli, kdy ksebe vstupovalo do Česka, mělo za sebou přes 56 tisíc sezení a spolupracovalo se 150 odborníky.

Dnes, po spojení s Terapiem, mluví Kajan o zhruba 270 terapeutech, z toho asi sedmdesát působí v Česku. Dohromady ksebe a Terapio ročně zprostředkují zhruba 35 tisíc sezení a mimo firemní klientelu jejich služby využije kolem 7 500 lidí. Samotné Terapio podle ní meziročně roste o 50 procent, se zhruba stovkou firemních klientů. Mezi ně patří třeba Heureka, Slevomat, Raiffeisenbank, O2 nebo Applifting.

Trh s online terapiemi přitom roste v celé Evropě. Za posledních pět let se víc než zdvojnásobil, loni dosáhl zhruba 2,49 miliardy eur (v přepočtu 60,11 miliardy korun) a podle odhadů má dál růst o víc než 23 procent ročně. V Česku je z domácích platforem zatím největší Hedepy, loni zprostředkovala přes 300 tisíc sezení za 315 milionů korun. Roste i zájem o terapeuty přes zdravotní pojišťovny: VZP od roku 2021, kdy začala klientům přispívat na terapii, zaznamenala už 60 tisíc žádostí a jen loni jich přibylo přes 21 tisíc.

Zatímco běžný e-shop cílí na rychlý nákup, u terapie je rozhodovací proces mnohem delší. „Klienti si první sezení objednají většinou měsíce, někdy i roky poté, co o tom začnou uvažovat,“ popisuje Kajan. Proto ksebe a Terapio nesází na okamžitou konverzi, ale na párovací systém. „Je tam osmnáct otázek, na základě kterých statisticky vyjde, jakého terapeuta daný člověk potřebuje,“ vysvětluje. Otázky podle ní sestavovali odborníci tak, aby odhalily nejen téma, se kterým člověk přichází, ale i to, jaký terapeutický přístup preferuje – jestli direktivnější, nebo naopak jemnější.

Nejčastějšími klientkami jsou ženy mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety, tvoří naprostou většinu uživatelů obou platforem. Muži terapii vyhledávají mnohem méně, i když by ji podle Kajan často potřebovali stejně. „Vyhledat pomoc není projev slabosti, je to naopak známka síly. Někteří muži tak svoje problémy častěji řeší jinak, alkoholem nebo jinými návykovými látkami, a to jen přidává další vrstvu potíží navrch,“ popisuje.

Kromě jednotlivých klientů se ksebe a Terapio čím dál víc zaměřují na firmy. „Nešťastný zaměstnanec, který v hlavě s něčím bojuje, je málo produktivní. A najmout nového člověka je řádově dražší než si udržet toho, co už tam je,“ vysvětluje Kajan svůj pohled na to, proč benefit v podobě terapií dává firmám smysl. „Neexistují pomyslné dveře mezi pracovním a soukromým životem. Když se doma řeší třeba úmrtí v rodině, člověk si to nese i do práce,“ dodává.