Pražané si pomalu zvykají na to, že stálou součástí ulic hlavního města se stávají i sdílené elektrické koloběžky. Jako první je do Česka přivezl americký startup Lime a přestože je celou dobu provází značné kontroverze, své fanoušky a pravidelné jezdce mají, a tak se nyní do Prahy chystají i další hráči. Můžeme se tak těšit na koloběžkové války, které již znají v jiných světových metropolích.

Vzhledem k vysokému konkurenčnímu boji sice americký Lime přesná čísla nepublikuje, nicméně podle našich informací by se mělo jednat již o několik stovek tisíc lidí, kteří si v Praze alespoň jednou elektrickou koloběžku vyzkoušeli. Takzvané mikromobilitě, kam patří také například sdílená kola či skútry, se v hlavním městě daří.

Tři největší hráči na poli sdílení kol a koloběžek, mezi nimiž jsou vedle Limu také tuzemské bikesharingové firmy Rekola a Freebike, zaznamenali v Praze v loňském roce celkem 1,7 milionu výpůjček. V součtu jejich uživatelé najeli během roku přes 3 miliony kilometrů a výhody sdílené mobility demonstruje i to, že jedno (elektro)kolo či koloběžku každý den obvykle využilo hned několik lidí, ve špičce až dvacet.

„Čísla za rok 2019 naznačují, že sdílená kola a koloběžky v Praze překročily hranici hraček pro okruh zapálených a staly se běžným způsobem, jak se po městě pohybovat po vlastní ose. Stovkám až tisícovkám lidí každý den řeší jejich potřebu: dostat se z bodu A do bodu B,“ vysvětluje pro CzechCrunch Roman Meliška, který se tématu mikromobility dlouhodobě věnuje.

Pražané měli v loňském roce k dispozici zhruba tři tisíce prostředků udržitelné přepravy, ke kterým můžeme přiřadit také například elektrické skútry od škodovácké služby BeRider. Tolik „nových“ dopravních prostředků v ulicích ale pochopitelně představuje nápor na infrastrukturu, která v Praze často pokulhává.

„Když si uvědomíme, že podmínky pro mikromobilitu se v Praze zlepšují jen velmi ospalým tempem, získávají ta čísla ještě na hodnotě,“ doplňuje Roman Meliška, který z největších problémů současnosti jmenuje například sníženou bezpečnost při jízdě na koloběžce nebo nedostatek parkovacích míst pro tyto prostředky.

Snížená bezpečnost při jízdě na koloběžce je myšlena zejména v případě, kdy se řidič vydá na hlavní silnici mezi auta. V Praze totiž není dostatek jízdních pruhů vyhrazených právě pro kola a další podobné prostředky, a tak s nimi lidé často jezdí po chodníku. Tím však porušují pravidla a navíc je to jeden z hlavních důvodů, proč někteří lidé proti koloběžkám v Praze brojí.

Bude tak zajímavé sledovat, jak se bude situace vyvíjet, jakmile do ulic dorazí další koloběžky. K současným několika stovkám zelenobílých koloběžek Lime, kterých s příchodem léta ještě přibude, totiž přijede ještě téměř tisícovka žlutočerných modelů od Revoltu a s dalšími počítá také nový estonský startup Scoot911.

„Chápeme rozpaky nad zavedením dalších koloběžek, ale věříme, že aktuální situace nám dává příležitost to dělat lépe, zodpovědně a případně to naučit i ostatní podobné služby. Již teď Magistrátu nabízíme možnosti, jak bychom uměli jako provozovatel pomoci,“ říká šéf Revoltu Pavel Kuchta.

Česká firma má již s provozováním sdílené mobility v Praze zkušenosti. Začínala s malými elektrickými autíčky, ke kterým postupně přidala i elektrické motorky a skútry a teď do ulic poslala prvních 300 koloběžek. Další vlnu pak chystá na duben, kdy má dorazit dalších 540 kusů. Vzhledem k tomu, že Lime plánuje mít letos v provozu okolo 1 500 koloběžek, celkem by se mělo v Praze objevit až k tří tisícům strojů, kola, skútry a další prostředky nepočítaje.

Prozatím se totiž neví, s čím má v plánu vyrukovat zmíněný Scoot911. Jedná se o nový projekt, který v Estonsku spustil Ričardas Šukys. Ten začínal v telekomunikačním byznysu a postupně se přes několik projektů v logistice a dopravě dostal až k současnému hitu v podobě sdílených elektrických koloběžek.

Plány jeho startupu Scoot911 jsou zatím známy jen zčásti, ale pro CzechCrunch Šukys prozradil, že do Prahy chce první koloběžky přivést už koncem února. Kolik jich bude ani jak přesně bude jeho služba vypadat, zatím neprozradil, ale potvrdil, že ambiciózní plán, který má na webu, platí. To by znamenalo během následujících měsíců začít fungovat nejen v Česku, ale také ve Švédsku, Litvě, Polsku, Španělsku, Itálii, Řecku nebo Německu.

Scoot911 chce během roku 2020 dopravit do celkem 50 měst na 50 tisíc koloběžek, což je opravdu smělý plán a je otázka, jestli se ho vůbec podaří naplnit. Navíc na rozdíl od koloběžek Revoltu zatím o těch estonských prozatím nevědí ani na pražském Magistrátu.

„Kontakt s Prahou navázala pouze společnost Revolt, firma Scoot911 nikoliv,“ uvedl pro CzechCrunch náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr s tím, že firmu požádal, aby provoz projednala i s jednotlivými městskými částmi. Podle náměstka nicméně zástupci Revoltu problémy vytvořenými koloběžkami Lime vnímají a přijmou prý taková opatření, aby v jejich případě nenastávaly.

(Aktualizace 7. 2. Společnost Scoot911 v reakci na vyjádření náměstka Scheinherra uvedla, že se zástupci pražského magistrátu již několikrát jednali a v jednáních pokračují. Podrobnosti o vstupu Scoot911 do Prahy připravujeme.)

Jak taková opatření budou vypadat, zatím není úplně jasné. Šéf Revoltu Pavel Kuchta zmiňuje, že řešením problémů, kdy koloběžky překáží chodcům na chodnících, mohou být například odkládací zóny, jenže tam zatím čekají na vyjádření městských představitelů.

„Ze startu budeme fungovat stylem free floating, jelikož nám kromě dvou městských částí nikdo dosud neposkytl data, kde bychom měli zřídit odkládací zóny. Jakmile bude mít magistrát nebo všechny městské části jasnou koncepci, zapracujeme je do naší aplikace a budeme po uživatelích chtít, aby stroje odkládali tam,“ vysvětluje Kuchta, podle kterého je potřeba, aby se vedení Prahy v tomto ohledu trochu rozhýbalo.

Zda k tomu skutečně dojde, se teprve uvidí, ale náměstek Adam Scheinherr přiznává, že i kdyby se Praha postavila proti dalšímu přílivu koloběžek, firmy od jejich nasazení nezastaví. „Bohužel stále platí, že nemáme kompetence regulovat podnikání v této oblasti, ačkoliv může docházet k negativním dopadům na veřejný prostor,“ doplňuje Scheinherr s tím, že v přípravě je proto návrh zákona, který by pomohl městům na služby sdílené mikromobility lépe reagovat.

S řešeními některých palčivých problémů, jako je právě jízda po chodníku, se ale snaží přijít i samotní provozovatelé. Americký Lime již oznámil, že začal testovat funkci, díky které by poznal, že řidič jede po chodníku a upozornil ho na to, a na stejné technologii pracují i v Revoltu.

„Náš systém se snaží pomocí údajů z gyroskopu, akcelerátoru a GPS detekovat vibrace, rychlost a změny směru, a tak zjišťuje vhodnost typu komunikace,“ nastiňuje technologický šéf Revoltu Martin Matoušek. Firma pak díky tomu může zjistit i to, že někdo s koloběžkou neoprávněně manipuluje nebo že třeba leží na zemi. I válející se koloběžky všude možně jsou ostatně častým neduhem.

Vše je pochopitelně zčásti dílem také nedostačující infrastruktury, která není na tento typ přepravy vždy připravena, a byť je především v popisu práce města, aby ji dál rozvíjelo, pomoci by s tím mohly i samotné služby. Lime proto tento týden navrhl, že by mohl městu odvádět platby za využívání veřejného prostoru, jinými slovy za provoz svých koloběžek.

„Jelikož působíme ve veřejném prostoru, cítíme se zavázáni k tomu, abychom jeho využívání městu a i obyvatelům nějakým způsobem kompenzovali. Zároveň bychom velmi chtěli přispět k postupnému budování lepší infrastruktury pro cyklisty a uživatele ostatních lehkých dopravních prostředků,“ popisuje Ondřej Široký, provozní manažer Limu, s tím, že o možné podobě takového systému se nyní jedná.

Samotný Lime nyní každopádně musí v Praze řešit první konkurenci, která sází prakticky na stejný model. Také koloběžku Revolt bude nutné odemknout jednorázovým poplatkem ve výši 25 korun s tím, že standardní částka za minutu jízdy jsou 4 koruny. Celková částka však nikdy nepřekročí 265 korun, takže pokud pojedete více než hodinu, už nic navíc platit nebudete.

Revolt navíc nabízí i výhodnější balíčky (s lepší nabídkou pro pravidelné řidiče začal i Lime), kdy se můžete dostat s cenou až na 2,66 koruny za minutu. Z každé jízdy se navíc uživateli připisuje 50 procent z ceny jako bonus k další jízdě. Se zmíněnou necelou tisícovkou koloběžek navíc Revolt nechce ani zdaleka skončit.

„Chtěli bychom letos mít v Praze 500 motorek, 2 000 koloběžek a 100 P2P vozidel,“ hlásí Pavel Kuchta a u P2P vozidel má na mysli auta v novém programu Revoltu, v rámci něhož mohou lidé nechat své auto sdílet přímo v aplikaci Revoltu a vydělávat, když s ním zrovna nejezdí. Jeho start je ale teprve v přípravě.

Na významném rozšíření svého vozového parku Revoltu pomáhá i nový investor Tomáš Färber, který stojí za společnostmi Tom Horn Gaming, Trust Pay či Puurex a za 8 milionů korun získal 30% podíl ve firmě. Dalších 10 procent získali přes platformu Fundlift menší investoři, kteří do Revoltu poslali 11 milionů korun. Zbylý podíl nadále drží spoluzakladatelé Pavel Kuchta a Martin Matoušek.