Domácí chleba, vlastní řeznictví i SOS svoz kol. U Lipna přibývají každý rok nové služby
Před 30 lety se dvě rodiny spojily a začaly kolem Lipna stavět síť služeb. Areál Lipno teď začíná přebírat nová generace inspirovaná zahraničím.
Po návratu z celodenního výletu po šumavských hřebenech stačí usednout na terasu s výhledem na přehradu a zakousnout se do křupavého chleba upečeného jen pár kilometrů odsud a doplněného poctivou šunkou od místního řezníka. Jako sladká tečka pak poslouží řemeslný nanuk od místního cukráře, který vyrostl a vyučil se v Praze, ale rozhodl se usadit blízko Šumavy, odkud pocházela jeho babička.
„Žádné průmyslové polotovary, žádné maso dovezené přes půl světa,“ říká Matěj Kratochvíl, který stojí v čele nastupující generace manažerů skupiny Conduco, která vlastní komplex Areál Lipno a s ní i síť služeb v regionu. S diplomem z holandské univerzity a lety praxe v bankovním korporátu se vrátil domů. Chtěl skloubit svůj silný vztah k přírodě, ve které vyrostl, s moderním řízením firmy a rozvíjet dál projekt, který před třiceti lety odstartoval jeho otec Miloš Kratochvíl spolu se svým budějovickým kamarádem Martinem Krupauerem.
Miloš Kratochvíl, profesí vodohospodář, a Martin Krupauer, architekt stojící za známým studiem Ateliér A8000 (které se dnes podílí například na projektu pražské Vltavské filharmonie), se spojili před třiceti lety. Společně s tehdejším starostou Lipna nad Vltavou věděli, že bez cestovního ruchu region po útlumu těžkého průmyslu a masivním odlivu obyvatel nepřežije. Sedli proto do auta, objeli nejvýznamnější evropská jezera v čele s italským Lago di Garda a rozhodli se tehdejší funkční západní model přenést na jih Čech.
Nejde o to, rozvíjet jen vlastní píseček. Nemá smysl postavit luxusní hotel uprostřed pouště.
„Když se podíváte na tradiční česká horská střediska například v Krkonoších, byznys je tam často rozdrobený mezi stovky drobných subjektů. Jeden vlastní vlek, druhý lyžařskou školu a třetí restauraci, což celkový rozvoj brzdí. Na Lipně jsme šli opačnou cestou a klíčové služby propojili pod křídla jedné skupiny,“ popisuje Matěj Kratochvíl.
Začali od lanovek přes první Stezku korunami stromů v České republice a pokračovali třeba největším lesním hřištěm pro děti na Šumavě Království lesa. Na tuto infrastrukturu se pak postupně nabalovaly vlastní ubytovací kapacity, restaurace a další gastro provozy.
„O celém regionu chceme přemýšlet koncepčně a investovat do projektů, které přesahují hranice samotného areálu,“ říká Matěj Kratochvíl s tím, že cílem je kultivovat veřejný prostor a koordinovat rozvoj s místními obcemi také s krajem. „Nejde o to, rozvíjet jen vlastní píseček. Nemá smysl postavit luxusní hotel uprostřed pouště. Skutečně funkční turistický zážitek vzniká až ve chvíli, kdy prosperuje celá destinace jako celek,“ vysvětluje.
Při plánování budoucnosti ve firmě podle Matěje Kratochvíla řeší hlavně to, jak se lidé v regionu skutečně cítí a co od moderní dovolené očekávají. Tento pohled přináší Karolína Krupauerová, dcera druhého ze zakladatelů. Vystudovala cestovní ruch v rakouském Innsbrucku a v rodinné firmě hlídá především to, aby se celá destinace kolem Lipenského jezera rozvíjela i v horizontu dalších třiceti let.
Do chodu se zapojil také zeť Martina Kratochvíla Vítek Bechyňský, který si vzal na starost cykloturistiku. Společně s okolními obcemi jako Vyšší Brod, Loučovice nebo Frymburk stál u zrodu plánovače cyklotras KolemKolem.info.
„Platforma nestaví pouze na samotné navigaci, ale nabízí turistům konkrétní zajímavá místa a důvody, proč na výlet vůbec vyrazit. Součástí projektu je navíc naše služba SOS svoz, která podle mě nemá v České republice obdoby,“ popisuje Matěj Kratochvíl s tím, že služba funguje jako technická záchrana pro cyklisty – když mají na cestě defekt nebo jakýkoliv jiný problém, pomůže jim přímo v terénu díky spolupráci s dalšími dvěma soukromými subjekty Kooperativou a Toyotou Dolák zdarma.
Součástí projektu KolemKolem.info je služba SOS svoz, která podle mě nemá v České republice obdoby.
Jedním z hlavních témat pro nastupující vedení je ohleduplnost ke krajině, kterou se snaží přinášet do každodenního provozu. „Příkladem je letní údržba sjezdovek,“ vypráví Kratochvíl. Před dvěma lety holding vyhledal posledního chovatele, který v podhůří držel čistý genofond původního ohroženého plemene ovce šumavské, takzvané šumavky.
Firma se rozhodla do tohoto chovu zainvestovat, vybudovala na Lipně moderní ovčín a dnes se na svazích pase osmdesátihlavé stádo. Cílem je, aby v letní sezóně sjezdovky vůbec nemusely křižovat hlučné sekačky a traktory. Veškerou trávu spase toto původní plemeno, které do zdejší přírody historicky patří.
Pomoc s pekárnou i vlastní řeznictví
Stejný princip, interně pojmenovaný jako „destinace krátkých vzdáleností“, uplatňují v gastronomii. Areál Lipno systematicky buduje funkční mikroekonomiku založenou na zkracování dodavatelských řetězců a podpoře lokálních živnostníků.
Malé rodinné pekařství ve Vyšším Brodě bylo pod tlakem velkých průmyslových pekárenských koncernů krůček od krachu a majitel již pekl pouze s manželkou. Areál Lipno pro své hosty ale nechtěl anonymní velkododavatele a začal od vyšebrodských odebírat veškeré pečivo pro svá stravovací zařízení. Dnes domácí pekařství opět prosperuje, nabralo zaměstnance a obnovilo maloobchodní prodejnu v obci.
Skládačku lokální soběstačnosti doplňuje řeznictví „Kramolínský vůl“. Řezník, kterému místní neřeknou jinak než Guláš, nakupuje a bourá hovězí maso výhradně z farmy Kraselov. „Hosté našeho hotelu Element tak mají jistotu, že šunka nebo párky vznikly jen o několik kilometrů dál,“ vypráví Kratochvíl.
Chybějící prémiovou cukrařinu v regionu pak vyřešili založením vlastní cukrárny Povidloň. Mladý cukrář s pražským vzděláním zde pod hlavičkou skupiny rozjel řemeslnou výrobu, která během jediné letní sezóny vyprodukuje přes 40 tisíc nanuků distribuovaných po celém okolí.
















