Předvedla velmi povedený trik, který jí vynesl olympijské stříbro ve slopestylu. A během obávaného frontside double corku 1080 vypadala skvěle, zajela ho totiž na snowboardu od Prady za 77 tisíc korun. Když se ale Američanka Julia Marino připravovala na další disciplínu, přišlo nařízení z nejvyšších olympijských míst, že se přece na vybavení od „nesportovních“ výrobců jezdit nesmí. Byla proto donucena logo firmy zamalovat – a nakonec ze závodu odstoupila. Prada z toho ale vytěžila maximum.
Čtyřiadvacetiletá americká jezdkyně Julia Marino patří k největším hvězdám zámořského snowboardingu. Své schopnosti potvrzovala také na prestižních závodech X Games, které si v době své velké slávy podmaňoval i fenomenální Shaun White. Odjakživa ale chtěla reprezentovat svou zemi i na olympiádě, což se jí letos podařilo. A na ledem a sněhem pokryté rampy vyrazila v zajímavém stylu – jedním z jejích sponzorů je totiž luxusní módní značka Prada, která ji do Pekingu vybavila hlavně designovým snowboardem.
Decentně navržené prkno, kterému dominuje červený pruh s nápisem Prada, ovšem nepotěšilo Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Protože se jedná o vybavení od značky, jež primárně nevyrábí sportovní oblečení a doplňky, nemělo by se na hrách prezentovat. Naopak by měli dostat reklamní prostor ti výrobci, kteří se sportovní oblasti věnují. Navíc není Prada ani oficiálním sponzorem MOV.
Olympijské hry stanovují pro sponzory přísné marketingové podmínky – například musí počítat s tím, že v období takzvaného blackoutu nesmí své sportovce skoro vůbec propagovat, respektive jen velmi omezeně s jasnými pravidly ohledně množství příspěvků na sociálních sítí a tak podobně. Což se týká i Prady. Zvláštní je, že výboru viditelný branding nevadil, když jela Marino svůj první závod.
Během úvodního víkendu her totiž jela slopestyle, který se jí vydařil skoro na výbornou – skončila na stříbrném místě. Samozřejmě měla na nohou uvázaný zmíněný designový snowboard od Prady. Jakmile se ale blížil její další závod, tentokrát v Big Airu, ozval se výbor, že je její prkno „nepřijatelné“ a vyzval Marino k tomu, aby zakryla výrazný název Prady (případně změnila model snowboardu). Jinak na Big Airu neodstartuje.
Přišel ale problém. Vzhledem k tomu, že je logo na prkně „zapuštěno“, cokoliv, co by jej jakkoliv překrývalo, by způsobovalo odpor (byť minimální) a přerušovalo povrch určený ke klouzání. Na to ostatně upozorňoval i Dean Nakamura, místopředseda Amerického olympijského a paralympijského výboru. Strážci marketingových kritérii ale jeho žádost o udělení výjimky zamítli.
V žádosti, kterou jim adresoval, měl Nakamura mimo jiné také argumentovat tím, že ostatní snowboardistky mohou být sponzorovány značkami jako Burton nebo Roxy, ale Prada neprošla. Byť italský módní dům sportovní oblečení na zimní sporty také zčásti navrhuje.
„Obecně platí, že označení sportovního vybavení a oblečení pro olympijské soutěže má pravidla daná dlouho dopředu (řeší se třeba rozměr, umístění a tak podobně, v závislosti na sportovní disciplíně). Dále platí, že jakákoli jiná reklama je zakázaná (viz zalepená helma Aleše Valenty na Zimních olympijských hrách v roce 2002 a podobně),“ doplňuje pro CzechCrunch Barbora Žehanová, ředitelka komunikace Českého olympijského výboru. Blíže se ale ke konkrétní situaci nevyjadřuje.
Samotná Julia Marino pak proto byla nucena na poslední chvíli zareagovat. Vzala červený fix a bílá písmena zamalovala, aby nebyla vidět. Tušila ovšem, že to ovlivní její ostrou jízdu na Big Airu. Což se ale nakonec nestalo… Protože padala už během tréninků. „Nic se prkna nemá ze spodní strany dotýkat. Když jsem na něj vlezla, hned jsem cítila nestabilitu,“řekla Marino pro televizi NBC.
Z obav o zranění nakonec trénování vzdala. A stejně tak se rozloučila také s ostrým závodem na Big Airu, jelikož odmítla jet na prkně, které bylo vědomě nebezpečnější. „Cítila jsem se fyzicky i psychicky vyčerpaná z tohoto rozptýlení. Nakonec jsem se rozhodla neriskovat další zranění, i když se to nezdálo být hlavní prioritou výboru,“ doplnila Marino.
Ze sporu o logo se stalo v olympijské komunitě poměrně žhavé téma, ze kterého nakonec nejvíce vytěžila samotná Prada. Ta totiž snowboardy ze své prémiové sportovní edice Linea Rossa, v rámci které nabízí i bundy, kalhoty nebo brýle, měla za pár hodin po tomto rozhodnutí zcela vyprodat. Jedno prkno prodává za 3 600 dolarů, respektive zhruba 77 tisíc korun.
Do nenápadného areálu mezi pražskou Invalidovnou a Palmovkou ve středu dopoledne vjela nablýskaná červená Tesla. Seděl v ní finančník Radovan Vávra, který přijel představit svůj nový projekt, v němž se chystá stvořit síť drobných investorů a s jejich pomocí nabízet chytré elektroměry. Plán, který může v mnoha aspektech připomínat například nechvalně proslulé prodejce hrnců, má přitom pohánět společnost Xixoio. Právě ta ve zmíněném areálu sídlí a její zakladatel Richard Watzke v posledních měsících čelí značné kritice médií i odborníků, kteří upozorňují na rizika celého projektu. Otazníky nyní vzbuzuje i Vávrův záměr.
Způsobů, jak získat financování na byznysový záměr, je mnoho. Když nechcete využít vlastní peníze, můžete si jít půjčit do banky, vydat dluhopisy nebo se v některých případech vydat na burzu. To všechno byly možnosti, které měl před sebou i Radovan Vávra. Bývalý bankéř, který se během pandemie převtělil do role popularizátora investování, totiž dostal nápad pro svou firmu SimpleCell. Ta v Česku provozuje síť pro chytrá zařízení a teď by do ní ráda přidala jedno nové z vlastní dílny.
Vlastní peníze do SimpleCellu Vávra se svými společníky dává od začátku. Historicky emitoval i dluhopisy, které však podle něj při současných úrokových sazbách nedávají smysl. A tak se nakonec rozhodl spojit síly s tuzemským projektem, který hlásí, že se snaží vzít to nejlepší z tradičního světa financí a propojit to s moderními technologiemi spojenými s kryptoměnami a blockchainem. Vybral si Xixoio Richarda Watzkeho, kolem kterého se koncem loňského roku strhl velký mediální humbuk. Odborníci upozorňovali na vysokou rizikovost projektu, neprůhledné financování a další problematické aspekty.
Právě to ovšem zaujalo Radovana Vávru, který dříve působil jako generální ředitel Komerční banky či Union banky. O projektu zvaném Xixoio se k němu prý donášely různé informace, a tak se rozhodl si je ověřit u zdroje. Koncem roku se poprvé osobně potkal přímo s Watzkem, aby se celému projektu, o němž někteří včetně advokáta Jana Langmeiera či šéfa finanční skupiny Partners Petra Borkovce mluvili jako o možném podvodu, podíval na zoubek.
Přesvědčte ostatní, že je to dobré
„Udělali jsme si důkladnou technologickou analýzu Xixoia, a byť ještě není celý produkt hotový, je neplatná kritika, že jde o Ponziho schéma. Kdyby to tak bylo, je to nejdražší Ponziho schéma v dějinách,“ prohlásil Vávra. Jako Ponziho schéma je označována podvodná investiční strategie, v rámci níž představitel slibuje vysoké výnosy, na které láká zástupy investorů. Těm však jsou připisovány jen fiktivní zisky, protože jsou vypláceny nikoli z výnosů investic, které vůbec nemusí probíhat, ale z nově získaných vkladů od dalších vstupujících investorů.
Vávra tak rovnou adresoval nejdiskutovanější téma, které se v souvislosti s kryptoměnovým projektem objevuje – tedy zda jde o podvodné schéma, které má zpravidla neznalé investory připravit o peníze, či nikoliv. Podle předsedy představenstva společnosti SimpleCell a jeho analýz je nezpochybnitelné, že peníze Xixoio skutečně utrácelo za vývoj technologií. Watzke odhaduje, že dosavadní náklady se pohybují kolem 350 milionů korun. Kdo všechno projekt financuje, prozradit nechtěl. Odkázal jen na britský rejstřík, kde je registrována mateřská společnost Xixoio a v němž jsou uvedení jednotliví akcionáři. Mezi nimi jsou třeba Jiří Machalický a Pavel Podzemský, kteří jsou spojení s jiným problematickým projektem He3da slibujícím revoluční baterie.
Pro Radovana Vávru je ale prý důležitá především technologie, díky níž bude možné jeho společnost takzvaně tokenizovat. Financování samotného Xixoia neřeší. Například od tokenů XIX, které Xixoio rovněž vydává a které byly kritizovány za svou netransparentnost či nevýhodné obchodní podmínky, se ovšem distancoval. „K dalším komerčním aktivitám Xixoia se nevyjadřuji. Já osobně do tokenu XIX neinvestuji, nezajímá mě. Zajímá mě jen technologie, na které chceme rozjet tokeny naší firmy, za ty budu zodpovědný,“ uvedl Vávra.
Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch
Radovan Vávra se svou Teslou Model S
Samotný proces tokenizace lze připodobnit například k úpisu společnosti na burze, avšak místo akcií se vydávají takzvané tokeny, které jsou zapsané v decentralizované databázi zvané blockchain. Oproti vstupu na klasickou burzu má jít o administrativně jednodušší a méně nákladnou možnost, avšak zároveň jde o zatím zcela neregulované odvětví. Celý koncept tokenizace Vávru zaujal i proto, že umožňuje na rozdíl od jiných instrumentů přímé zapojení jednotlivých investorů.
Právě to označuje za klíčový benefit celého procesu. Když vydával dluhopisy, jejich majitelé prý vůbec netušili, že si koupili cenný papír Vávrovy společnosti. Pokud by šel na burzu, což podle svých slov rovněž zvažoval, nemohl by s jednotlivými akcionáři jednoduše a napřímo komunikovat. Pro jeho chystaný produkt, chytrý elektroměr, který má umožňovat lépe měřit spotřebu elektrické energie a případně i vyjednávat lepší podmínky její dodávky, je prý zapojení investorů klíčové. Kdo si pořídí token společnosti SimpleCell, bude mít nárok jednak na určitou dividendu, ale zároveň se bude moci stát i jakýmsi obchodním zástupcem.
„Nehledáme peníze jako takové, ale hledáme peníze s příběhem, tedy lidi, kteří budou ochotni přistoupit na to, že část jejich příjmů a zhodnocení bude závislá na tom, jak sami budou dobří v přesvědčování ostatních, že to je dobré a dali do toho také peníze,“ naznačil Vávra jednu ze strategií, která připomíná principy multi-level marketingu. V rámci něj se účastníci zpravidla přímo podílí na distribuci vybraného produktu, za což získávají provize. Tímto způsobem se i v Česku nabízely třeba zmiňované hrnce či finanční produkty. Vávra nepopírá, že i síťový marketing je součástí jeho plánu.
Prostřednictvím emise tokenů chce postupně vybrat řádově nižší stovky milionů korun. Pro úspěch celého projektu však podle něj nejsou tak důležité peníze, ale hlavně rozvoj celé chytré sítě internetu věcí (takzvaného IoT) a do ní zapojených zařízení včetně zmíněných elektroměrů. A právě jednotliví investoři, kteří si zakoupí token jeho společnosti, se o růst sítě budou moci aktivně zasazovat. Osmapadesátiletý podnikatel se netají tím, že chce se svým tokenem mířit na menší retailové investory v regionech mimo velká města.
Možnost potenciálního přivýdělku či ušetření v rámci spotřeby elektrické energie chce prý nabídnout všem. „Když se stanete investorem do našeho tokenu, budete moci obejít všechny partaje v paneláku a sousedům říct, ať do toho jdou taky, že se jim to vyplatí. Zároveň se můžete stát dispečerem, který bude za určitý poplatek celý panelák obsluhovat. Nejdřív oběhnete dvacet partají, pak to uděláte i v sousedním vchodu, pak v dalším,“ popisuje Vávra.
Ne každý držitel tokenu společnosti SimpleCell však musí být takto aktivní. Jakmile se tokeny vydají, má s nimi být možné na blockchainu Xixoio také obchodovat, podobně jako například s akciemi. Zároveň se počítá i s formou dividendy. Držitelé tokenů přitom nemají mít v tomto případě podíl na zisku společnosti, jak bývá zvykem, ale rovnou na tržbách. „Investoři nebudou muset čekat, až jak to celé dopadne, ale jelikož skupina SimpleCell již tvoří tržby historicky, bude tento token zprostředkovávat podíl na tržbách,“ prozradil Vávra. Jak často bude výplata probíhat ani jak bude počítána, však zatím specifikovat nechtěl.
Tržby samotné společnosti SimpleCell Networks, která v Česku od roku 2016 provozuje chytrou síť pro internet věcí, se zatím pohybují v jednotkách milionů korun. Ztráta v předloňském roce činila přes 30 milionů korun. Se svým společníkem Miloslavem Vyhnalem už prý Vávra do projektu z vlastní kapsy poslal zhruba 100 milionů korun a v jejich síti, založené na technologii francouzské společnosti Sigfox, je aktuálně zapojených asi 100 tisíc zařízení, mezi nimiž jsou různá chytrá čidla, senzory či měřicí jednotky. Příjmy SimpleCellu plynou primárně z poplatků za připojení těchto zařízení v jeho síti. Čím víc jich je, tím vyšší jsou tržby.
Stovky milionů od drobných investorů
„Vybudovali jsme kolejiště a teď počítáme, kolik vagónků po našich kolejích jezdí,“ vysvětluje Vávra a přiznává, že původní předpovědi, které před lety hovořily o masivním růstu internetu věcí a využití chytrých zařízení, se zatím zdaleka nenaplnily. Ostatně do ekonomických problémů se dostala i francouzská společnost Sigfox, která v jednotlivých zemích po celém světě poskytuje licence na provozování sítí se svými technologiemi, a teď jedná o své budoucnosti.
Byznys SimpleCellu je však podle Vávry na této společnosti nezávislý, a tak teď přichází s plánem, jak počet zařízení v tuzemské chytré síti mnohonásobně zvýšit. Jen tak dokáže SimpleCell generovat větší příjmy a jen tak má dávat smysl investovat do jeho tokenu, protože z něj budou moci plynout pro držitele vyšší výnosy. Hlavním prodejním kanálem chytrého elektroměru, který již má mít SimpleCell připravený k distribuci a stát by měl podobně jako standardní, „nechytré“ elektroměry, budou podle Vávry velcí prodejci elektrické energie.
S několika hráči jedná a s jedním z nich je podle svých slov domluvený, avšak konkrétní jména prozatím prozradit nechce. Jedním dechem nicméně dodává, že kdyby do toho poskytovatelé energií nešli, nedával by celý projekt smysl. Sám je distribuovat nechce. Jednotliví držitelé tokenu podle něj mohou celému procesu pomoci tím, že budou dalším lidem vysvětlovat, proč může být pořízení chytrého elektroměru výhodné. Vávra je přesvědčen, že se právě díky elektroměrům dokáže v rámci své sítě poměrně brzy dostat na několik milionů připojených zařízení.
„Když lidem přijde nabídka, že mohou získat nový tarif, většina ji zmačká a zahodí, protože to nechce řešit. Naši držitelé tokenu však budou ti, co přijdou a řeknou, ať se na to lidé podívají, protože mohou mít třeba dvě hodiny elektřiny zdarma a tohle je to jediné, co pro to musí udělat,“ říká Vávra. Principem chytrých elektroměrů má totiž být do budoucna i to, že se obchodník s energií napojí přímo na vybraný panelák nebo třeba celé sídliště a nabídne mu tarif na míru.
Foto: Xixoio
Richard Watzke, zakladatel Xixoio
Sám Vávra přiznává, že dnes vlastně není vůbec schopný dohlédnout ani odhadnout, jak se celá část související se zmiňovanou činností jednotlivých držitelů tokenů a obecně chováním takzvané tokenové ekonomiky vyvine. Co je ale schopen říct už teď, je plán, že si pro nižší stovky milionů korun dojde v několika fázích. Ti, co budou nakupovat tokeny mezi prvními, by měli mít značně výhodnější podmínky proti těm, co přistoupí až v dalších emisích. Detaily ale budou teprve zveřejněny. On ani Richard Watzke zatím nechtějí odpovídat ani na otázku, kolik celý proces tokenizace společnosti SimpleCell bude stát a jaké si Xixoio bere provize.
První emise by nicméně měla proběhnout v následujících měsících. „Abychom mohli ukázat, jak celá věc funguje v praxi, rozhodli jsme se přehodnotit své cíle. Na základě mediálního ohlasu jsme zjistili, že trh nechápe, co děláme, a tak chceme jako první ukázat tokenizaci v praxi,“ vysvětluje Watzke. Jeho tým čítající přes dvě desítky vývojářů a dalších kryptospecalistů prý aktuálně pracuje na vývoji celkem čtrnácti aplikací, aby byl ekosystém Xixoio kompletní. Všechny jsou hotové maximálně ze třetiny, ale podle Watzkeho už to stačí, aby několik z nich propojil do funkčního systému a mohl tokenizovat zmíněný SimpleCell.
U odborníků budí celý projekt Xixoio, na nějž má být navázaných mnoho dalších produktů, od počátku rozpaky. Někteří upozorňují, že to, co Xixoio nabízí, je velmi rizikové. Lidé, kteří si koupili jeho tokeny XIX, například nemají podle smluvních podmínek jistotu, že je budou moct někdy prodat. Sama společnost pak tvrdí, že to, co chce stvořit, vůbec nemusí vyjít. A růst ceny tokenů, jímž se Watzke rád chlubí, je v podstatě imaginární, protože se s nimi nikde neobchoduje jako třeba s bitcoinem. Takže jejich cenu určuje sama firma. Před investicemi do Xixoio varovalo i několik státních institucí.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.