Po hlavičkou české technologické skupiny Etnetera Group se ve čtvrtek pražská Holešovická tržnice prostřednictvím konference Future Port Prague proměnila v technologický ráj. Kromě dne plného přednášek v klubu SaSaZu se však pod širým nebem v přilehlých prostorech odehrával celý veletrh, kde se představily technologické projekty světového formátu.

Stejně jako venkovní část byla rozdělena mezi různá odvětví, tak i konference samotná byla dedikovaná různým technologickým oblastem. Po úvodním slově, které si od moderátora dne a britského vědce Michaela Londesborougha vzal Martin Holečko, spoluzakladatel Etnetera Group, se role prvního přednášejícího ujal Pavel Kysilka, bývalý guvernér ČNB a zakladatel projektu 6D Academy.

Ve své prezentaci dal v podstatě historický rámec celému technologickému vývoji lidstva a na konkrétních příkladech zdůraznil, jak se exponenciálně zrychluje. Dle jeho prezentace by lidé z neolitické revoluce, co by se probudili v roce 1700 dokázali rychle zorientovat i v nepřirozené době. Stejná věc by přitom platila o lidech co umřeli v roce 1900 a probudili se v roce 1940. Nicméně pokud by se lidé, co svět opustili v roce 1980 probudili dnes, pravděpodobně by nerozuměli ničemu z dnešní digitální doby.

Pavel Kysilka se však domnívá, že dnešní svět by takovým nově příchozím mohlo vysvětlit pouhých šest slov, takzvaných šest “D”. Jsou jimi digitalizace, dematerializace (protože žijeme v online světě), demonetizace (protože neplatíme fyzickými penězi), decepce, disrupce a demokratizace (protože těchto výhod mohou využívat téměř všichni). Na těchto šesti slovech ostatně stojí činnost celé jeho 6D Academy.

Pouze 50% aktivity na internetu dělají lidé

Jednu z přednášek, která tvořila ranní blok o VR, AI a IoT, bylo i vystoupení Nell Watson, futuristky z kalifornské Singularity University. Ta na samém začátku přirovnala stupně funkčnosti AI k tomu, jak funguje lidský mozek. Obě dvě „technologie“ totiž při vidění postupují podle vrstev – rozpoznají obrysy, poté texturu, pak detaily a pak až určí, co vlastně pozorují. Přes různé příklady, které ukázaly, jak dokonalé dnešní AI systémy jsou (například systém SimSensei, prakticky umělý psycholog) se dostala až k rizikům, která s sebou pokrok nese.

Upozornila na to, že některé umělé inteligence nám začínají účelově lhát a postupně ovládají virtuální svět. V publiku vyvolala pozdvižení třeba statistika, která říká, že pouze 50% všech činností na internetu je prováděno lidmi. Řešení k těmto problémům se Nell a její kolegové snaží najít v organizaci OpenEth, která tvoří etické datasety pro morálně smýšlející enginy.

„Je čas se probudit, Česká republiko!“

Ve stejném bloku se později představil i Scott Amyx, influencer a řečník v oblasti internetu věcí (IoT). S nadšením se rozpovídal se o tom, jak právě internet věcí a vzájemné propojení všeho, co známe, výrazně promění prakticky všechna odvětví a trhy. Zabruslil však i do s tím související tématiky robotizace a automatizace a rázným výrokem „Je čas se probudit, Česká republiko“ upozornil, že díky charakteristice průmyslovné montovny je právě Česko nejvíce ohroženo tímto trendem.

Ani on ale nemá iluze, že by internet věcí byla pouze „krásná, naleštěná věc“ a stejně jako jeho předřečnice neváhal upozornit na rizika s ním spojená. Bezpečnost označil za aktuálně největší výzvu, kterou je potřeba překonat. Oproti jiným řečníkům si však nemyslí, že lze navždy udržet plně decentralizovanou strukturu internetu věcí. Koneckonců, v jednu chvíli by podle dostupných dat mohlo být v rámci IoT připojeno až 112 miliard zařízení a plně decentralizovaná struktura by tak narazila na přetížení.

Zázračný materiál jménem grafen

Zatímco první dopolední blok byl více o virtuálních věcech, před obědem měli diváci možnost se přiučit více o zcela fyzické záležitosti jménem grafen. Jedná se o nanomateriál tisíckrát tenčí než lidský vlas, který podle jejich prezentujících má velký potenciál do budoucna v mnoha různých odvětvích. Jiří Kůs ze společnosti NanoSPACE označil Českou republiku za samotné epicentrum výzkumu nanovláken.

On i jeho kolega Rodolfo Miranda Soriano následně ukázali, na co všechno by bylo možné v budoucnu (či již nyní) grafen použít. Když je tato látka například nanesena na fotovoltaické panely, tak mohou vyrábět elektřinu i za deště. Tím, že se však jedná o látku velice flexibilní a průhlednou, může se používat třeba na ohebné dotykové obrazovky, nejrůznější chemické senzory, či kontaktní čočky.

Revoluce ve výrobě brýlí

U tématiky zraku ostatně do značné míry zůstalo i u další přednášky, která byla věnovaná 3D tisku. Jurgen Laudus z nizozemské společnosti Materialise představil projekt Yuniku, který za pomocí scanů obličeje a 3D tisku vytváří na míru vyrobené brýle, které nejenom, že přesně sedí a plně vyhovují individuálním preferencím, ale navíc počítají i se správnou a plně personalizovanou pozicí brýlových čoček.

Jurgen však také podotkl, že 3D tisk nemusí být nutně věcí budoucnosti. Uvedl, že již nyní je 3D tiskem vyráběno 99.7% naslouchadel či velká většina personalizovaných vložek do bot.

Závody dronů i  tucty elektrických vozidel

O polední přestávce nastala i pro účastníky konference šance prohlídnout si venkovní část FuturePortu, která nabízela vyloženě veletržní atmosféru. Prostoru dominovala velké aréna pro závody dronů, kromě desítek vystavovatelů z oblastí VR, AI, startupů, aplikací i korporací si však návštěvníci mohli prohlédnout i několik elektrických vozidel – od lidovějšího Nissanu Leaf, přes první autonomní shuttlebus Navya, až po sportovnější Tesla Model S a Model X.

Své stánky v areálu měli také hlavní partneři akce – ŠkodaDigiLab, Google (se svou Digitální Garáží), T-Mobile, Microsoft či Alza.cz. I jejich prostory se nesly ve znamení virtuální reality, kterou si veřejnost mohla v areálu vyzkoušet hned na několika místech. Venkovní stage stejně jako ta vnitřní nabízela pod taktovkou moderátorů Alžběty Trojanové a Petra Máry celou paletu zajímavých hostů, jako například Mirka Peřinu z ostravského startupu XTND nebo CEO slovenského Aeromobilu, Juraje Vaculíka.

Technologie jako záchrana ve zdravotnictví

Profesor toxikologie Thomas Hartung z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, otevřel ve své přednášce další odvětví, které bylo nedílnou součástí celého dne – zdravotnictví. Přestože v technologicky startupovém světě se nejedná o téma, které by bylo zmiňováno nějak často, i ono je podle Hartunga zastaralé a neefektivní. Ve dvaceti minutách Hartung konkrétně popsal, že přestože obecně panuje povědomí, že zdravotnictví je na samém vrcholu, je co zlepšovat.

Řekl například, že pouze na 500 ze známých 3000 chorob existuje lék, přičemž nové nemoci stále přibývají. Navíc, efektivita rozvoje v celém odvětví je spíše tristní – 95 % léků, co projde testy na zvířatech pak u lidí selže a tak trvá tak celé roky, než se nová řešení dostanou na trh. Hartung však nabídl řešení v podobě vytvoření reálných buněk, které by ta umožnily umělé testování nových léků, místo toho, aby musela trpět zvířata.  Jedná se podle něj o mnohem efektivnější řešení, protože lze prakticky hned získat půl miliardy kalkulací na jednu testovací směs.

Světlé zítřky pro autonomní mobilitu.

To, jakými možnostmi oplývá budoucnost automobilového průmyslu připomněl Kenny Hawk, zakladatel startupu Mojio, který se zabývá vytvořením platformy pro chytrá auta. Trik je v tom, že systémy jeho společnosti dovolují zapojením jednoduchého USB modemu udělat chytré auto téměř z jakéhokoliv vozidla. Ten pak odesílá data a vše zapadává do velké databáze big data, která zejména v budoucnu může hrát významnou roli.

Ve chvíli, kdy se sdílení aut stane plnou realitou a auto se stane prostředkem k vydělávání, místo věci co peníze jen pálí, tak právě nyní sbíraná big data umožní zefektivnit celý chod systému. Například, když bude jasné, kdy určitý uživatel jezdí z práce a do práce, bude možné mezitím jeho auto nabídnout někomu jinému. Jiný příklad využití se může týkat třeba doručování balíčku – Hawk si myslí, že v budoucnu už nebudou přepravci dopravovat balíček domů, ale například do kufru auta, které čeká před obchodem, kde zrovna adresát nakupuje.

Google Assistant jako nejlepší kamarád

Působivou a zároveň poslední přednášku v programu si vzal na povel Behshad Behzadi, senior engineering director v Google, který pracuje na Google Assistant, ekvivalentu k applové Siri, který se nachází na všech smartphonech s operačním systémem Android. V živé ukázce ohromoval publikum tím, co všechno již nyní systém umí a co umět bude. Behshadi třeba předvedl, že Google Assistant už nemusí pracovat nutně jen s dotazy, i když konečným cílem prý je, aby byl systém schopný odpovědět na vše.

Behshadi například před publikem řekl Google Assistantovi, že když je venku více než 25 stupňů, může jít plavat do Curyšského jezera. Systém tuto informaci přijal a když pak následně dostal dotaz na to, zda zítra bude možné plavat, odpověděl, že ne, protože v Curychu bude jen 21 stupňů. Divákům byl ostatně také ukázán způsob, jak systém pracuje s kontextem. Když dostal Asistent dotaz „obrázky Tomáše“, nejlepší, co dokázal vyplodit byly obrázky známé pohádkové mašinky. Když se však Behshadi zeptal na sestavu týmu Bayern Mnichov a následně položil stejný dotaz jako původně, ukázaly se obrázky fotbalisty Thomase Müllera, který za Bayern hraje.

„Auta dnes komunikují maximálně na úrovni klaksonu a směrových světel“

Kdo si počkal do samotného závěru dne, mohl se těšit na výživnou panelovou diskuzi, které se kromě výše zmíněného Kennyho Hawka účastnila také další známá jména z elektromobilního trhu: spoluzakladatel společnosti Hyperloop Transportation Technology Bibop G. Gresta, bývalý český designér Tesly a současný principal engineer Faraday Future, Otto Fabri a spoluzakladatel taxi startupu Liftago Martin Hausenblas.

Hausenblas v živém dialogu upozornil, že se neblíží konec jenom aut jako takových, ale i lidé co, mají řízení v lásce budou muset svou koníček časem opustit. Přestože se totiž může zdát, že automobilové odvětví je stále modernější, Hausenblas trefně podotkl, že i v dnešní době mezi sebou vozidla na silnici komunikují maximálně na úrovni klaksonu a směrových světel.

---

Přestože se jednalo o první ročník FuturePortu a lineup neobsahoval tolik na první pohled známých jmen, byl nabitý neotřelými myšlenkami. Celým dnem ale také rezonovaly obecně diskutované problémy neefektivního vzdělávání a nedostatku technicky vzdělaných lidí. Logicky, některá témata se prolínala s jinými konferencemi podobného charakteru, ve většině však šlo o unikátní přednášky, které byly doplněny o bezprostřední a široce zaměřenou festivalovou atmosféru. I networking, který akcím jako je tato patří, byl vyřešen netradičně společnou a organizovanou večeří, jejíž uspořádání umožnilo potkat se takřka z jakýmkoliv z řečníků.