Google po odmlce vrací úder, jeho nová AI má rozdrtit i ChatGPT. Někteří uvnitř firmy o tom ale pochybují

Zadat umělé inteligenci příkaz a nechat si vygenerovat kód jednoduché aplikace nebo shrnutí dokumentu dnes už nikoho neohromí. Souboj na špičce vývoje se posunul úplně jinam: k agentům, kteří dokážou dlouhou dobu samostatně pracovat na obřích projektech, přepsat stovky tisíc řádků kódu ze starých jazyků do nových a neztratit u toho nit. Přesně do téhle ligy chce Google vstoupit se svým nejnovějším modelem Gemini 4 Argon.

Po měsících tichého našlapování, opakovaných odkladů a nakonec i úplného odpískání předchozí verze Gemini 3.5 Pro přichází novinka, která má vrátit jeho vývojářskou hrdost zpět na vrchol. Cesta k novému modelu ale byla všechno, jen ne přímá. Google v posledním roce sledoval, jak mu v oblastech pokročilého inženýrství a kybernetické bezpečnosti uniká konkurence z OpenAI i Anthropicu. Změna měla přijít v červnu, kdy společnost plánovala uvést verzi, která měla čtvrté generaci předcházet.

Termín ovšem uplynul a vývojáři projekt nakonec bez jakéhokoli oznámení odložili, aby se mohli plně soustředit na čtvrtou generaci své AI. Jak nyní upozornila agentura Bloomberg, zrušení Gemini 3.5 Pro stálo společnost nejen čas, ale podle analytiků i zhruba 400 milionů dolarů vynaložených na trénování modelu.

Argon má být vstupem do nové éry umělé inteligence Googlu, která staví na dosud nevídané kapacitě generovaného obsahu a schopnosti řešit komplexní úkoly na jeden zátah. Novinka slibuje výstupní limit jednoho milionu tokenů, což představuje patnáctinásobný skok oproti dřívějším 64 tisícům.

Ve zkratce to znamená, že model zvládne na jeden zátah vytvořit kompletní kód pro obří softwarový systém nebo přepsat celou technickou dokumentaci, aniž by se v půlce zastavil a uživatel ho musel popohánět dalším dotazem. V uznávaném testu DeepSWE, který prověřuje schopnost AI samostatně nacházet a opravovat chyby v reálných vývojářských projektech, dosáhl Argon podle dat firmy na skóre bezmála 78 procent.

Jak už to ale v oboru umělé inteligence bývá, nadšení z tiskových zpráv krotí realita všedního dne. Podle Bloombergu panuje uvnitř Googlu ohledně skutečných schopností modelu silná skepse. Zaměstnanci, kteří s modelem pracují, upozorňují, že jakmile dojde na skutečné kódování, systém naráží na limity. A obzvlášť špatně si prý vede v takzvaném front-end designu, tedy v navrhování uživatelského rozhraní aplikací.

Odborníci to vysvětlují fenoménem zvaným „benchmaxxing“. Jde o jev, kdy inženýři pod tlakem trénují modely tak, aby excelovaly v tabulkových testech, podle kterých se trh orientuje, na úkor jejich využitelnosti v realitě. S tím ovšem nesouhlasí Koray Kavukcuoglu, lídr společnosti Google DeepMind a hlavní AI architekt celé firmy. „Do týmu, co na Gemini 4 pracoval, vkládám naprostou důvěru a jsem si jistý, že se vždy budeme pohybovat na samotné špičce vývoje,“ ujistil.

Novinka už prý odvádí uvnitř Googlu obrovský kus práce. Inženýři používají Argon třeba jako neúnavného opraváře, který bere staré a zranitelné programy a automaticky je přepisuje do moderního a především bezpečného kódu. Umělé inteligenci tak svěřili i samotné základy jednoho ze svých operačních systémů, softwarového kolosu Fuchsia o velikosti osmi set tisíc řádků, jehož ruční přepisování by lidem trvalo roky.

Běžní uživatelé, kteří by si chtěli Argon jen tak zdarma vyzkoušet, si ale zatím musí nechat zajít chuť. Google model zpřístupňuje postupně a v první fázi ho testuje jen s omezenou skupinou důvěryhodných testerů a partnerů zaměřených na kyberbezpečnost. Později se má dostat k platícím zákazníkům přes vývojářské rozhraní a k předplatitelům Google AI Ultra. Pro API Google oznámil zaváděcí cenu 2 dolary za milion vstupních a 10 dolarů za milion výstupních tokenů. Po skončení akčního období se mají obě sazby zdvojnásobit.