V novém roce uplynulo sotva čtyřiatřicet dní, ale už se toho na globálním herním poli stalo tolik, že by to vystačilo i na celých dvanáct měsíců. Jen během ledna se odehrály tři velké obchody, které mají potenciál proměnit celý segment. Lépe řečeno jej zkonsolidovat, což je situace, která se ve spojení se společnostmi Take-Two, Microsoft a Sony hojně řeší. Teď je ale otázkou, co to může znamenat pro malá, nezávislá studia – a také pro samotný herní průmysl.

Letošní jízda začala hned zkraje ledna, když herní studio Take-Two Interactive (tvůrci GTA) oznámilo nákup firmy Zynga. Za tvůrce populárního farmářského simulátoru FarmVille, který byl jednu dobu synonymem hraní na Facebooku, se rozhodl dát až 12,7 miliardy dolarů – takový nákup herní průmysl nepamatoval. Rekord ovšem Take-Two vydržel jen krátce.

O pár dní později šokoval celý svět Microsoft, který se rozhodl vynaložit téměř 69 miliard dolarů za vydavatelství Activision Blizzard, majitele herních sérií Call of Duty, Diablo, World of Warcraft nebo Overwatch. Tímto oznámením musel zajistit pár vrásek na čele vedení Sony, které mělo důvod k obavám z toho, že Microsoft udělá z těchto her exkluzivity pouze pro Xbox.

Netrvalo dlouho a zareagovalo i Sony. A byť není potvrzené, že šlo o přímou reakci na obchod ze strany Microsoftu, mnozí to v jeho velkém kroku viděli. Tvůrce PlayStationu ohlásil nákup herního studia Bungie, autorů popkulturní ságy Halo a oblíbené střílečkové série Destiny. A cena? Výrazně menší než u předchozích dvou dealů, i tak ale slušná – 3,6 miliardy dolarů.

Jakmile se ceny jednotlivých transakcí sečtou, vychází částka přes 85 miliard dolarů. To je zhruba dvaapůlkrát tolik, co Apple, nejhodnotnější firma planety, vydělal za poslední čtvrtletí minulého roku. V přepočtu se jedná o 1,8 bilionu korun. Pro srovnání – státní rozpočet Česka si za celý loňský rok připsal příjmy 1,48 bilionu korun.

„Těch důvodů, proč se takto masivní nákupy dějí, může být několik,“ říká pro CzechCrunch redaktor herního magazínu Vortex Zdeněk Princ. „Někdo v tom vidí příležitost, jak si zajistit obsah pro předplatitelské služby, pro dalšího to zase může být jen přirozený zájem o investice po úspěchu z posledních let, zejména z doby pandemie,“ doplňuje.

„Jiná společnost se může skrze nákupy dalších subjektů snažit reagovat na inflaci a klesající reálnou hodnotu peněz. Určit jeden klíčový důvod je v tomto ohledu složité, na druhou stranu nepřichází žádné signály, že by se měl tento trend zastavit,“ dodává Princ. Jak to totiž v byznysu bývá, akvizice vedou k dalším akvizicím. A to je případ i herního průmyslu.

Našlapanější Game Pass a další nákupy

V případě Microsoftu, pro který je akvizice Activision Blizzard zdaleka největším nákupem v jeho historii, je důvod poměrně jasný – rozšíření předplatitelské služby Game Pass o množství „áčkových“ her. Čím více titulů na něm bude mít, tím více hráčů přiláká, aby za Game Pass platili. Spolu s tím zajistí i lepší komunikaci mezi samotnými vývojáři a mohou vznikat nové hry v ještě větším tempu.

Ve hře je také exkluzivní vydávání titulů na platformy Microsoftu, respektive Xbox a PC. Ačkoliv šéf divize Microsoft Gaming Phil Spencer veřejně zmínil, že nemá v plánu hry zpřístupňovat pouze pro své systémy (a že si cení „playstationové komunity“), Microsoft stále bude jejich majitelem. A nikdo neví, co se stane za pět let. Nebo klidně už za rok. Získání značek jako Call of Duty nebo Diablo je tak pro tvůrce Xboxu nesmírně cenné.

Foto: Activision Blizzard

Série Call of Duty

„Microsoft potvrdil, že to s budováním vlastní obdoby Netflixu pro hry myslí opravdu, ale opravdu vážně. Myslím si, že především Sony, hlavní konkurent Microsoftu na herním poli, bude muset přehodnotit svou strategii s vydáváním velkých her a spustit také svou obdobu Game Passu. Pokud to neudělají, v budoucnu ztratí,“ komentuje pro CzechCrunch Martin Schovanec, zakladatel herního obchodu Xzone.cz.

Jak pro server GamingBiz.net zmínil John Ryan, šéf Sony Interactive Entertainment, japonský gigant má v plánu nadále pokračovat ve skupování menších či větších herních studií. Řekl, že „se toho očekává hodně“, což může být správný krok k tomu, aby si dřív nebo později Sony vybudovalo velké portfolio titulů a vydalo se ve šlépějích Microsoftu.

Nyní se ovšem naskýtá otázka za milion – je konsolidace herního trhu tím správným směrem? To ukáže čas. Na druhou stranu je nutné podotknout, že postupné monopolizování probíhá už pár let. Stačí si vzpomenout třeba na loňský nákup ZeniMax Media (The Elder Scrolls, Doom, Quake) Microsoftem. Nebo akvizice několika drobnějších studií ze strany Sony. Až letošní tempo akvizic ale ukázalo, jak relevantní otázka to je.

Spolu s tím se objevuje i několik dalších bodů, které se dotknou přímo nezávislých studií. Jak budou například schopna rozpočtově konkurovat gigantům? Jak zareagují na to, že si hráči raději měsíčně předplatí balíček her, kde budou mít vše, a na nezávislé herní tituly zcela zapomenou? Je pohlcení průmyslovými giganty pro ně dřív nebo později nevyhnutelné? A co na to regulatorní orgány?

Trend bude pokračovat, nejspíš bez Nintenda

Vše naznačuje tomu, že trend herních fúzí bude pokračovat. „Bude, ale v tuto chvíli můžeme jen spekulovat, kdo koho koupí. Čas od času se objevují náznaky, do potvrzení akvizic a jejich ukončení jde ale o neveřejnou hru nejvyššího vedení. Potenciálních kandidátů je několik, ty menší sbírá moloch Embracer Group, ty větší z řad Square Enix, EA, Take-Two či Ubisoft pak mohou spadnout do klína Microsoftu nebo Sony,“ doplňuje Zdeněk Princ.

Právě švédská skupina Embracer Group je jedním ze zářných příkladů, jak se skupování menších herních vývojářů dělá. Má pod sebou deset dceřiných firem, které dohromady vlastní přes sto herních studií. V kontextu českého trhu jde o Warhorse Studios, tvůrce úspěšné středověké hry Kingdom Come: Deliverance, pod Embracer nicméně patří i další tuzemské studio Ashborne Games. A podobných příkladů ze zahraničí je celá řada.

Foto: Warhorse Studios

Česká hra Kingdom Come: Deliverance

Z povzdálí pak obchody v herním průmyslu sleduje Nintendo, japonská gamingová ikona, která sice sedí ve stínu tvůrců Xboxu a PlayStationu, ale rozhodně by se neměla brát na lehkou váhu. Naopak, pod Nintendo spadají jedny z nejslavnějších her planety, které daly vzniknout mnohým žánrům. Ať už jde o kultovního italského instalatéra Maria, Pokémony nebo proslulou Zeldu.

„V případě Nintenda je situace poněkud odlišná. Ačkoliv je Nintendo Switch velmi úspěšnou konzolí a japonská společnost by mohla investovat, opakovaně se nechává slyšet, že tak bude činit spíše do již vlastních studií. Nevylučuje získávání dalších subjektů, ale s ohledem na sílu vlastního portfolia pravděpodobně necítí potřebu pouštět se do boje s ostatními velkými hráči na trhu,“ předpokládá Princ.

Tak či tak, obchody, které – v případě schválení ze stran regulatorních úřadů – uzavře Microsoft, Sony a koneckonců i Take-Two Interactive se Zyngou, budou mít významný dopad na herní průmysl jako celek. A skutečnost, že obří firmy budou vlastnit osmdesát procent relevantních her, není přitažená za vlasy. To jsou ale zatím jen spekulace. Bude proto zajímavé sledovat, kam to vše ještě povede.