Hůlky SpaceX poprvé chytily loď Starship vracející se z orbitu. Úspěch megarakety může nakopnout i akcie
Znovupoužitelná loď je podmínkou levného rozšiřování Starlinku i přistání na Měsíci. Z dvojitého chycení SpaceX vyšla jen polovina.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Po zhruba 22 hodinách na oběžné dráze se loď Starship v sobotu večer českého času vrátila nad texaskou základnu Starbase a startovací věž ji zachytila do obřích mechanických ramen, kterým se přezdívá hůlky. Na celý manévr se podívejte ve videu přiloženém níže. SpaceX tak poprvé získalo zpět horní stupeň své megarakety, který letěl na oběžnou dráhu. Firma Elona Muska je díky tomu o krok blíž k plně znovupoužitelné raketě, na které stojí její plány od internetu Starlink po přistání na Měsíci.
Patnáctý zkušební let přitom podle plánu nevyšel celý. SpaceX chtělo poprvé chytit obě části rakety a dvojitý návrat označovalo za svatý grál raketové techniky. Nosná raketa Super Heavy, první z nové generace V3, se měla k věži vrátit, ale zhruba šest minut po pátečním startu přiblížení přerušila a zamířila do Mexického zálivu. Podle mluvčího SpaceX Dana Huota systém zjistil, že booster není tam, kde by pro zachycení být měl, a návrat automaticky zrušil. Příčinu firma stále vyšetřuje, uvádí server Space.com.
Loď s označením Ship 42 mezitím pokračovala na oběžnou dráhu ve výšce kolem 275 kilometrů a vypustila 26 satelitů Starlink třetí generace. Tři z nich nesly kamery, které nasnímaly tepelný štít lodi. Rozhodnutí, jestli se Starship vrátí do Texasu, nebo skončí v oceánu u Havaje, padlo necelé dvě hodiny před přistáním. „Tepelný štít je v dobré kondici pro návrat do atmosféry a k místu startu,“ popsal před přistáním Huot. Loď se poprvé vracela přes obydlené oblasti, což kladlo na kontrolu jejího stavu vyšší nároky.
Chycená loď mění ekonomiku celého projektu. Raketa Falcon 9, na které SpaceX vydělává dnes, opakovaně používá jen první stupeň, horní po každém letu zahodí. Starship má být znovupoužitelná celá, a tedy výrazně levnější na start. Musk mluví o cíli deseti tisíc startů ročně do roku 2030. Častější a levnější starty firma potřebuje hlavně pro Starlink. Jediný let Starship vynesl 26 satelitů nové generace, které mají podle SpaceX dohromady stejnou přenosovou kapacitu jako náklad zhruba deseti raket Falcon 9 se staršími satelity. Dlouhodobě firma počítá se sto tisíci satelity třetí generace.
Úspěch sledovali i investoři. SpaceX se v červnu dostalo na burzu Nasdaq za 135 dolarů za akcii, v maximu se obchodovalo za více než 225 dolarů. V pátek akcie uzavřely na 139 dolarech a tržní hodnota firmy byla 1,9 bilionu dolarů (42 bilionů korun). Analytik banky Morgan Stanley Adam Jonas podle serveru The Motley Fool označil úspěšné chycení za potenciálně největší pozitivní impulz od vstupu na burzu. Musk na říjnové konferenci k hospodaření odhadoval, že se zachycení spíš povede, než nepovede. Na víkendový let akcie zareagují v pondělí.
Do čísel se Starship zatím nepromítá. SpaceX za poslední čtvrtletí vykázalo tržby 14,6 miliardy dolarů (přes 320 miliard korun), z toho segment startů jen 1,8 miliardy dolarů (40 miliard korun). Největší část tržeb, 7,56 miliardy dolarů, přinesla divize umělé inteligence. Do něj se ale nepočítají starty vlastních satelitů Starlink. Na Starship přitom stojí i kontrakt s americkým úřadem NASA: loď má sloužit jako lunární modul programu Artemis. Mise Artemis III má v roce 2027 vyzkoušet na oběžné dráze Země spojení s lodí Orion, přistání na Měsíci NASA plánuje na rok 2028. Konkurovat chce Blue Origin Jeffa Bezose.
Před cestou k Měsíci musí SpaceX zvládnout ještě tankování paliva na oběžné dráze, bez kterého se Starship za nízkou orbitu nedostane. Zachycení boosteru se firmě poprvé povedlo v říjnu 2024, od té doby jich chytila celkem tři a dva použila znovu. Na oběžnou dráhu se Starship poprvé dostala letos v září. Let 15 byl čtvrtým letošním, základna Starbase má povolení až na 25 startů ročně.
