„Amerika se Měsíce nikdy nevzdá.“ Těmito slovy šéf NASA Jared Isaacman na úterní tiskové konferenci podtrhl představovaný plán, který agentura s jediným přirozeným satelitem Země má a který je natolik ambiciózní, že ho mnozí odborníci považují za nereálný. Jeho cílem je totiž vybudovat na Měsíci infrastrukturu pro dlouhodobý pobyt lidí na jeho povrchu. A projekt už se postupně rozbíhá.

Celý program stěhování lidí na Měsíc Američané dělí do tří fází. První – čistě robotická – etapa se zaměří na průzkum a přípravu terénu. Druhá fáze počítá s vybudováním energetické infrastruktury a zajištěním dopravy po povrchu. Ve třetí etapě má pak do roku 2032 na Měsíci vzniknout zázemí umožňující dlouhodobý pobyt astronautů.

NASA už v březnu letošního roku oznámila, že do projektu vloží investici ve výši 20 miliard dolarů, tedy kolem 410 miliard korun. Podle britské veřejnoprávní stanice BBC navíc už podepsala smlouvy se soukromými společnostmi, které zajistí vybavení pro úvodní fáze plánu.

Firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose spolu s dalšími vesmírnými společnostmi, jako jsou Intuitive Machines nebo Astrobotic, mají dodat přistávací moduly, rovery i speciální průzkumné drony. Do roku 2029 by se tak mělo uskutečnit přibližně pětadvacet startů, které na povrch Měsíce dopraví celkem čtyři tuny potřebného materiálu.

Následovat má výstavba solárních a jaderných elektráren, a to včetně štěpných reaktorů. Cíl pro rok 2032 tak zní naprosto jasně: vybudovat na Měsíci stabilní infrastrukturu, kde budou moci lidé dlouhodobě přebývat.

Hlavním dějištěm se stane měsíční jižní pól, a to z jednoho prostého důvodu, nachází se zde zmrzlá voda. Ta se dá přeměnit na pitnou, ale také na kyslík a raketové palivo.

Boj o Měsíc se nyní rozbíhá naplno a Amerika v něm ani tentokrát není sama. Čína chce dostat své astronauty na povrch do roku 2030 a někteří experti varují, že by se jí to skutečně mohlo povést jako první. „Vůbec by mě to nepřekvapilo,“ podotýká lunární vědec z britské Open University, Simeon Barber, v rozhovoru pro BBC.

Upozorňuje především na to, že NASA stále nemá k dispozici loď, která by posádku bezpečně snesla z oběžné dráhy na povrch. Přestože SpaceX vyvíjí svůj přistávací modul Starship, projekt čelí opakovaným problémům a nabírá zpoždění. „Dostat astronauty dolů je ten největší oříšek,“ vysvětluje Barber a dodává, že velkolepá úterní tiskovka tak mohla být spíše reakcí na obrovský politický tlak než odrazem reálné vědecké připravenosti.

Američané se přitom mají o co opřít. V dubnu letošního roku úspěšně dopravila mise Artemis II na oběžnou dráhu Měsíce čtyři astronauty, vůbec poprvé po více než padesáti letech. Ačkoliv ale podle Isaacmana šlo o skvělou přípravu, k samotnému přistání vede ještě hodně dlouhá cesta. To je přitom v rámci mise Artemis IV naplánováno už na rok 2028, tedy ještě před koncem mandátu stávajícího prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.

Sám Měsíc není pro NASA podle dostupných informací konečnou stanicí a slouží spíše jako ultimátní zkušebna. Technologie, logistika i lékařské postupy, které si tam NASA v praxi osahá, mají lidstvu v budoucnu otevřít cestu k Marsu. Měsíční základna by navíc mohla fungovat jako ideální vesmírná čerpací stanice. Palivo vyrobené ze zmíněného měsíčního ledu by totiž bylo nesrovnatelně levnější než to, které by NASA musela jinak složitě a nákladně dovážet ze Země.

Zda se tento velkolepý plán skutečně podaří uskutečnit, bude do značné míry záviset na faktorech, které NASA nemá plně pod kontrolou, především na pokroku společnosti SpaceX, na financování schvalovaném Kongresem a také na tempu, jakým postupuje Čína. Úterní tisková konference proto sice možná nabídla působivou vizi budoucnosti, zatím však není jisté, zda se skutečně zapíše do historie jako přelomový okamžik.