Deset let vědci zkoumali digitální mapu mozku octomilky. Když pak svůj model před pár dny zveřejnili, stal se z ní hit. Digitální moucha od té doby hrála Minecraft, o pár dní později sekala kostky v Beat Saberu i obchodovala s bitcoinem. Nejnovější přírůstek do sbírky bizarností je z Česka: octomilka teď v prohlížeči vaří pivo.

Za vším stojí projekt MaleCNS v1.0, který 3. září představily Google Research a americký institut HHMI Janelia. Je to první kompletní konektom, tedy schéma nervových spojení, dospělého samce octomilky. Mapa zahrnuje centrální mozek, zrakové laloky i nervový provazec, obdobu míchy, a čítá přes 166 000 neuronů a 125 milionů synapsí. Jde o dosud největší zmapovaný mozek podle počtu neuronů. Mapa vznikla během deseti let spolupráce Googlu, Janelie, univerzity v Cambridgi a laboratoře MRC a popsal ji vědecký časopis Cell.

Mapování mozku bylo náročné. Nervovou soustavu mouchy nejdřív vědci nařezali na miliony plátků a každý naskenovali elektronovým mikroskopem. Spojit snímky do 3D modelu pomohla umělá inteligence. Výsledek pak tři roky ručně kontrolovalo 29 odborníků, to v přepočtu odpovídá 44 rokům lidského života. Data jsou pod licencí CC-BY volně ke stažení i k prohlížení v nástroji Neuroglancer. Vědci mapu vytvořili proto, aby konečně zjistili, jak přesně mozek mění vjemy v pohyb, a mohli porovnat, čím se od sebe liší nervová soustava samce a samice.

Vědecký záměr ale internet rychle přebil vlastním využitím. Trend odstartoval student informatiky z Georgia Tech Evan Sinclair Smith, který s pomocí AI modelu GPT-6 Astra napojil neuronovou aktivitu mouchy na Minecraft. Virtuální moucha se ve hře sama pohybovala po mapě, hledala jídlo, reagovala na světlo a uhýbala hráčům, kteří ji chtěli zabít. Video, kde to předvádí, mělo podle serveru 404 Media za den miliony zhlédnutí.

O pár dní později přišel Doom, do kterého mozkovou činnost malé mušky vyslal softwarový inženýr Alex Wormuth. „Učím mozek octomilky hrát Doom pomocí kompletního konektomu MaleCNS v1.0. Každý snímek Doomu dráždí smyslové neurony. Jejich aktivita se převádí na ovládání hry. Zásah spustí podnět do dvou dopaminových buněk PPL101, který funguje jako odměna. Naučí se moucha přežít?“ napsal tehdy na síti X.

Následovala vlna dalších pokusů. Uživatelka vystupující jako @lyraaaa nechala virtuální mozek octomilky hrát Beat Saber, video mělo za dva dny zhruba 22 milionů zhlédnutí. Wormuth později mouše svěřil sto dolarů na obchodování s bitcoinem přes Coinbase a zjistil, že zisk u ní aktivoval dopaminové neurony. Jiný vývojář ji nechal zaparkovat auto, další ji podle 404 Media naučili krájet döner kebab nebo psát příspěvky na LinkedIn.

Mezi virálními pokusy vynikl i příspěvek Mattyho Hempsteada s téměř milionem zhlédnutím. Hempstead mouše uměle zesílil aktivitu dopaminových neuronů a nechal ji donekonečna scrollovat vymyšlenou síť „flytok“. „Mým cílem je vytvořit mouchu, která je šťastnější než všechny ostatní mouchy dohromady,“ okomentoval to Hempstead.

Česká stopa v trendu patří pivovaru Václav, jehož web nechává octomilku ovládat zjednodušený model vlastní varny. Model pracuje jen s výřezem dat o 393 uzlech a 472 spojích, celý mozek to není a při aktivitě se dál neučí. Podle pivovaru zvládla moucha ležák v pěti z šesti pokusů, u stylů pale ale a NEIPA zatím neuspěla ani jednou.

Octomilka v pivovaru zůstala jen v prohlížeči. Slovák Martin Kozár ji ale posunul o krok dál, do reálného světa. Zakladatel startupu Leadyra, který žije v Praze, neuronovou síť napojil na doma postaveného čtyřnohého robota: na notebooku mu běžela simulace všech 166 700 neuronů a s pomocí umělé inteligence ji propojil s robotem, jehož pohyb pak řídí podle aktivity vybraných neuronů, tedy dopředu, doleva, doprava. „Ve chvíli, kdy se kvůli aktivitě neuronů před vámi reálně pohne fyzický robot, působí to úplně jinak,“ popisuje Kozár. Sám by ale byl opatrný s tvrzením, že mušku „oživil“, simulace podle něj nezachycuje biologickou chemii ani vědomí.

Na to upozorňují i neurovědci, připomínají, že žádný z těchto experimentů nepracuje s vědomou bytostí. Na Redditu se přesto rozjela debata, jestli je etické takhle s muším mozkem zacházet. Sama virtuální octomilka mezitím dělá i to, kvůli čemu vznikla: Google k mapě zveřejnil tři doprovodné studie o jejím zraku, chuti a sociálním chování a tým už souběžně pracuje na konektomu larvy akvarijní rybky a části myšího mozku.