Když před třemi roky otevírala Česká spořitelna projekt s cílem investovat do startupů, nasměrovala se do velmi neobvyklého prostředí. Zdejší největší banka vyčlenila stovky milionů korun na investice, které se považují za velmi riskantní. Jdou totiž do společností, které možná násobně vyrostou, ale možná se taky nikdy nerozvinou. Program Seed Starter České spořitelny si ale vydobyl svou pozici. V Česku za tři roky působení nasměroval do osmi startupů 180 milionů korun, před rokem se rozšířil na Slovensko a teď jde i do další země Evropy, tentokrát do Rumunska. O tom, jak na projekt nahlíží Česká spořitelna, i o dalších plánech jsme si povídali s lídrem programu Seed Starter Jiřím Skopovým.

Ze zmíněných 180 milionů korun je prý už asi dvojnásobek. „Podle valuační metody, kterou používáme, vychází, že hodnota podílů vystoupala ke zhruba 400 milionům korun,“ popisuje Skopový. Program navíc zrychluje. Za posledních pár měsíců ohlašoval rovnou čtyři investice a další jsou v procesu. Pokud vše půjde hladce, v dalších týdnech by mohly přibýt ještě dvě nové.

„Každou potenciální spolupráci se startupy pečlivě rozmýšlíme. Možná se ne vždy všechno chytne tak, jak si představujeme, ale stále je efektivnější pomoci a vyzkoušet zajímavý nápad, než se snažit něco vyvíjet interně a pak to poslat za cenu ne vždy zcela jasných nákladů do šuplíku. Což se reálně často v korporátech děje. My můžeme prototypovat, zkoušet nové nápady. A hned vidíme, jestli a jaký mají pozitivní dopad na klienta,“ říká Skopový.

Investiční fond banky má ve svém portfoliu už startupy Investown, Signi, PalmApp, Wflow a Rekenber. Poslední, v rychlém sledu oznámené investice plynuly do firem SmartHead, DEAP a Blockmate. Česká spořitelna jim nabídla různé formy propojení a potenciální přístup až ke dvěma milionům klientů. Aktivity si všimla mateřská skupina Erste a po vzoru České spořitelny se rozhodla investovat jak Slovenská spořitelna, tak nově i rumunský člen skupiny Erste, banka BCR, říká Jiří Skopový, který Seed Starter vede.

Jak si u vás startupy vedou?
Osvědčily se velice dobře. Máme 80 procent projektů, do kterých jsme investovali, v nějaké formě pilotu nebo přímo už plně začleněné v rámci skupiny. Ne vždy jsou u nás v Česku kapacity a priority, proto je skvělé, že můžeme zkusit projekty na Slovensku nebo teď nově Rumunsku. Tím opravdu naplňujeme svoji vizi, že pomáháme firmám s rychlým škálováním. A kromě toho, že poskytneme peníze, propojujeme s dalšími odborníky v ekosystému a dáváme také nevyžádané dobré rady. (úsměv)

Pomoc ekosystému přesto není jediná motivace, že?
Samozřejmě program děláme jako firma s tím, že z toho „něco“ bude. Produkt, který pomáhá klientům, a tím zvýší atraktivitu banky nebo vylepší naši konkurenceschopnost. Můžou nám finančně pomoci poplatky nebo provize. Takže může vzniknout i nový příjem banky. Co si budeme říkat, finanční instituce hledají nové zdroje příjmů a nechtějí být tolik závislé na tom, jaké jsou ekonomické trendy.

Vy jste se nicméně v posledních měsících hodně rozpřáhli a v rychlém sledu jste zainvestovali hned několik startupů, má to nějaký speciální důvod?
Jednoduše se nám osvědčil koncept a zatím se nic významného nepokazilo. Taky si myslím, že dokážeme mluvit s oběma světy, jak se startupovým, tak bankovním. Jejich propojení je… no, nechci říkat, že na hraně zázraku. Ale řeknu, že se podařilo. A nejde jen o tento segment, je vidět, že se tímto způsobem dají opravdu podporovat dobré mladé nápady a je možné zvýšit inovativní dynamiku, která ve firmě funguje. A trochu se přeorientovat, jak se tak říká, z montovny na mozkovnu. To množství v posledních měsících je však spíše náhoda, původně jsme tolik investic letos ani neplánovali, je to totiž kapacitně hodně náročné. Investicí celý proces spolupráce teprve začíná.

Takže příští rok už tak rychle investovat nebudete?
Uvidíme, podle příležitostí. Budeme se určitě chtít soustředit primárně na podporu startupů, se kterými už spolupracujeme, a na bratrské organizace v zahraničí. I když – už teď řešíme další dva startupy. Zrovna se zadařilo a ukázaly se hezké projekty, kde si rozumíme. Byla by škoda to nezrealizovat.

Dají se tak mladé české startupy vyvážet?
Zrovna minulý týden jsem byl ve Vídni, kde jsme části tamního představenstva představovali startupy, o nichž si myslíme, že mají potenciál škálování do skupiny. Je vidět, že to funguje, že roste důvěra v program. On tak trochu vyrostl i sám. Jako startup v rámci korporace. Občas je něco takového zdravější, když vzniká organicky zespoda. Samozřejmě by to nešlo bez toho, aby s projektem souhlasil management a měl podporu v některých významných částech firmy. Stále se učíme, věci vylepšujeme a lehce měníme model toho, jak fungujeme. Dozráváme.

A vyvážíte i celý program…
Protože spolupracujeme s dalšími zeměmi, vytváříme tady určité kompetenční centrum. Už máme jisté know-how. Jednotlivé země si investují za sebe a my fungujeme jako poradce. Samozřejmě jsme jedna skupina a potřebujeme být trochu koordinovaní, chceme, aby startup, který žádá o investici v Rumunsku, dostal stejné vzdělání, komunikaci a obecně kvalitu služeb jako ten, který je v programu v Česku nebo na Slovensku.

Už se dá říct, co se v programu povedlo?
Předně se nám podařilo v podstatě zdvojnásobit hodnotu našich investic do startupů. Poslali jsme jim okolo 180 milionů a v tuto chvíli podle valuační metody, kterou používáme, očekáváme, že hodnota podílů vystoupala někam ke 400 milionům korun. Tedy víc než na dvojnásobek.

Investování do firem je samozřejmě běh na dlouhou trať, víme, že se to může dost měnit. Taky vnímáme, že aktuální situace na trhu a nabírání kapitálu není nejlepší. Trh spadl na půlku, je nervózní, na druhou stranu je to určitá očista. Levné peníze byly pumpovány i do projektů, které nikdy nebyly udržitelné. Hodnota našich projektů i dle ocenění jiných investorů roste, vybírali jsme správně.

Objevují se i nějaké konkrétní finanční dopady?
Některé projekty už bance skutečně nesou první peníze. Z některých spoluprací máme provize. Ne všechny aktivity jsou nicméně prvoplánově orientované na to, aby z nich byly nějaké konkrétní tržby. Někdy je plánem například zatraktivnit George (internetové bankovnictví České spořitelny – pozn. redakce), jindy jde o zajímavé téma, jako je udržitelnost. Obecně se nám i díky Seed Starteru daří měnit pohled na nás, který se kdysi objevoval, tedy že jsme banka pro starší generaci.

Ke kolika lidem se už startupy reálně dostaly a s jakým dopadem?
Znatelné je to u startupu encall a jeho srovnávače DEAP (srovnávač energií – pozn. red.), který oslovil v rámci pilotu na 400 tisíc klientů a využily ho již tisíce zákazníků. Máme případové studie, kdy se podařilo lidem ušetřit desítky tisíc korun. Víme, že náš Rekenber (startup, který pomáhá řešit problémy lidí v insolvenci – pozn. red.) šetří peníze na straně banky a zároveň zefektivňuje procesy v bance. Ale i s ním se soustředíme na to, jak zajistit tu preventivní část, jak pomoci lidem, aby se do finančních potíží nedostávali. Jsem rád, když se něco takového povede, třeba někomu pomoci z dluhů. Je to taková satisfakce, ty dopady dokážou být velmi hezké.

Jak vlastně vypadají investice banky do startupů?
Měli jsme i takové, které trvaly jen pár měsíců, obvykle to může být tři až šest. Občas trvá, než si vyjasníme představy o společné strategii. Většinou investujeme ve fázi, kdy je produkt už u zákazníků, je otestovaný a víme, že lidé jsou ochotni za něj platit. Ve firmách si kupujeme většinou do 20 procent, chceme být minoritní. Nemáme ambici firmy řídit. Vybíráme si zakladatele, kteří by měli vědět lépe než my, co a jak ideálně dělat. A my se je pak snažíme v některých oblastech korigovat nebo jim pomoct. Kromě klasických investic máme i partnerství, kde nemáme podíl, ale jako banka se startupy navazujeme spolupráci, to se týká často vyspělejších projektů.

Do jaké míry řešíte u klasických investic výdaje startupu?
Vždycky nás zajímá, co se s penězi stane a na co budou vynaložené. A samozřejmě abychom s nimi dokázali napomoci tomu, že když si řekneme, že má firma za rok nějak vypadat, tak aby na to taky měla dost peněz. Tak trochu se snažíme minimalizovat „hokejky“. Máme radši reálné a uvěřitelné plány. S tím se pak lépe pracuje.

Rozrůstá se i váš tým?
Když jsem nastoupil na tuto roli, začínal jsem jako plně dedikovaný prakticky sám, teď nás je osm, v regionu nás bude dohromady dvanáct s ohledem na Slovensko a Rumunsko. Stále někoho hledáme. Nyní třeba mezinárodně kompetentního investičního manažera.

Když by všechno šlo podle optimistických příruček, mohli byste už během pár let mít zpátky nějaké z investic. Kdy si představujete, že k tomu dojde?
Pevně doufám, že nějaké zhodnocení by mohlo přijít už příští rok. Většina našeho portfolia bude hledat další investory. Dozrávají, bude čas, kdy jsme dosáhli společných cílů a máme ambice většinu škálovat dál. Takže se bude jednat o peníze a investory, kteří nám pomůžou s projekty jít do zahraničí. To je taky hlavní plán na příští rok.

Vy nebudete posilovat svůj podíl?
Někde ano, ale spíš symbolicky, abychom potvrdili, že chceme projekt podporovat a že nám to dává smysl. Víc pro nás nemá ten efekt, jaký chceme. Nebo jinak: nejsme extrémně hladoví.

Když program vydělá peníze, půjdou do něj peníze zpátky, tedy navýší se vám tím rozpočet, množství peněz, které do startupů posíláte?
Ano, budeme rádi, když zhodnocené peníze v programu budou zůstávat a budeme je moci dále investovat. To však záleží na našem výhradním investorovi, a tím je banka.