Jak supermarkety bojují proti plýtvání jídlem? Lidl nabízí ovoce a zeleninu, které by se vyhodily, ve výhodných bedýnkách

Lidl zavádí bedýnky s ovocem a zeleninou

Foto: Lidl

K tomu, aby se potravina stala v supermarketech neprodejnou, stačí opravdu málo – například natržený obal. A zatímco u masa nebo mléčných výrobků může jít o vážný problém, proděravělá síťka u ovoce či zeleniny nemusí nutně značit, že se jablko nebo mrkev nedá sníst, aniž bychom byli ohroženi na zdraví. I proto se čím dál více řeší, jak toto neprodejné zboží dále nabízet. Vedle potravinových bank na to lze jít i třeba přes speciální bedýnky, které nově zavedl Lidl.

V polovině měsíce začala síť supermarketů Lidl nabízet kusy zeleniny a ovoce, které by se jinak vyhodily nebo darovaly, ve zvláštních bedýnkách za jednotnou cenu 25 korun. Pokud tak dnes vyrazíte do jedné z 283 poboček Lidlu v Česku, můžete požádat pokladní, aby vám bedýnku s mixem různých druhů plodů v gramáži okolo tří kilogramů prodali. Nachází se za pokladnami s tím, že mají být denně dle potřeby doplňovány.

„Často nám zůstávaly v prodejnách nepoškozené kusy, bohužel však například s protrženou síťkou, což na kvalitu ovoce a zeleniny vliv nemá, proto jsme se rozhodli zkusit zákazníkům nabídnout koupi jiným způsobem. A reakce při testovacím režimu v několika prodejnách nás mile překvapily,“ komentuje tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Prý by tímto způsobem měl Lidl ušetřit až 3,8 tisíce tun ovoce a zeleniny ročně.

Jak ovšem Myler pro CzechCrunch dodává, číslo 3 800 tun vychází pouze z orientačního odhadu denních prodejů na všech pobočkách a zkušeností z testovací fáze, která probíhala na několika vybraných prodejnách. Obecně ale zmiňuje, že je o bedýnky mezi zákazníky velký zájem. Přesná čísla odprodejů nicméně blíže nekomentuje, stejně tak ani další plány, které v rámci udržitelného směru firmy v Lidlu chystají.

lidl-2

Bedýnky s ovocem a zeleninou od Lidlu

Foto: Lidl

Hlavním cílem prodeje bedýnek od Lidlu je snaha omezit plýtvání jídlem, což je globální problém. Podle statistik Evropské komise se jen na území států EU ročně vyhodit zhruba 88 milionů tun jídla, které by se jinak dalo normálně zkonzumovat. Ani v Česku tak není situace ideální – ať už u domácností, které mají průměrně za rok vyhodit přes 37 kilogramů jídla, tak na straně supermarketů.

Jak uvádí Seznam Zprávy, dle loňských informací supermarkety ročně vyhazují několik tun potravin, které by ale mohly najít další, ekologičtější využití. I to byl důvod, proč řada řetězců začala spolupracovat s potravinovými bankami, což jim zčásti (v případě prodejní plochy nad 400 m²) od ledna roku 2018 nařizuje i zákon. Některé z nich ovšem zboží charitám darovaly i dříve a dobrovolně.

Ve hře jsou i další supermarkety

Jedním z příkladů je supermarket Albert, který letos učinil závazek darovat potravinovým bankám dvakrát více jídla než loni. „Představuje to asi 3,2 milionu porcí. Nyní v předvánočním čase ještě darujeme mimořádně milion porcí potřebným prostřednictvím přímých závozů z distribučních center,“ říká pro CzechCrunch jeho ředitel komunikace Jiří Mareček.

Vedle toho Albert spolupracuje i se záchrannými stanicemi pro zvířata, kterým daruje ovoce a zeleninu nevhodnou pro konzumaci člověkem, a také testuje kompostéry na prodejnách, jež na místě přemění v rámci jednoho dne organický odpad v substrát ke hnojení půdy. „Tyto kompostéry máme na desítkách vybraných prodejen a slouží jako varianta pro případ, že neprodaná zelenina již není vhodná ke konzumaci,“ doplňuje Mareček.

albert-1

Sekce pro nákup ovoce a zeleniny na prodejně Albertu

Foto: Albert

Snahu omezovat plýtvání jídla má také Penny, které – podobně jako Lidl – testuje nabídku dvoukilových bedýnek s ovocem či zeleninou za 19 korun. A také podporuje iniciativu Sbírka potravin. „Od počátku roku 2018 naše pomoc potřebným překročila hranici 400 tun potravin a drogistického zboží,“ zmiňuje pro CzechCrunch manažer komunikace sítě Penny Tomáš Kubík.

„V době pandemie jsme navíc podpořili Sbírku potravin mimořádnými dary přesahujícími deset milionů korun, což odpovídá zhruba 150 tunám potravin. Za samozřejmost považujeme i spolupráci s potravinovými bankami, kterým jsme se v letošním roce rozhodli věnovat dalších osm milionů korun na jejich další rozvoj,“ říká Kubík a doplňuje, že testují i spolupráci se zoologickými zahradami.

Ve výčtu supermarketů s uvědomělejším přístupem k přírodě nechybí ani Kaufland, který vkládá velký důraz na svůj vlastní masozávod. Díky němu má mít dle slov Renaty Maierl z oddělení komunikace přehled o kvalitě a čerstvosti masa a předcházet tak v první řadě především vzniku potravinového odpadu. Od roku 2017 také spolupracuje s Českou federací potravinových bank.

„Potravinovým bankám denně poskytujeme ze všech svých prodejen veškeré potravinové přebytky, které se dále distribuují jednotlivým neziskovým organizacím v regionech a ihned rozdělují potřebným. Kaufland ročně daruje zhruba 250 tun zboží, nejčastěji se jedná o pečivo, ovoce, zeleninu, trvanlivé potraviny, nápoje či drogistické výrobky,“ dodává Maierl.

K závazku snižování plýtvání potravin se zavázal i řetězec Tesco, který však na dotazy CzechCrunche neodpověděl. Jak ovšem píšou Seznam Zprávy, Tescu se mělo dle jejich údajů podařit od roku 2016 do srpna loňského roku snížit odpad až o 66 procent. Pomáhá také Globus, a to především věnováním tun potravin potřebným lidem.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.