Jako seriálová hvězdička zářila i na českých obrazovkách. Dnes má její startup hodnotu přes 40 miliard

Začínala s podomácku vyrobenými anténami během pandemie, dnes zajišťuje spojení s družicemi a získala kontrakt od amerických vesmírných sil.

bridgitStory
Foto: The Next Big Thing/YouTube / Northwood / CzechCrunch
Bridgit Mendler, někdejší hvězda kanálu Disney
0Zobrazit komentáře

Baví vás články CzechCrunche?

Vídejte je na Googlu častěji.

Ještě před pár lety ji miliony diváků znaly jako hvězdu Disney Channel. Bridgit Mendler zářila v seriálu Hodně štěstí, Charlie, který běžel i v Česku, poté vydávala hudební hity a koncertovala po celém světě. Pak ale vyměnila kamery a pódia za studium na MIT a Harvardu a pustila se do podnikání. Dnes stojí v čele vesmírného startupu Northwood Space, který vyvíjí technologie pro komunikaci se satelity a od investorů nově získal další stovky milionů dolarů. Cesta její firmy přitom začala stavbou antén na zahradě na chatě.

Startup se místo výroby raket nebo satelitů zaměřuje na problém, který brzdí rozvoj vesmírného průmyslu. Zatímco na oběžnou dráhu každoročně míří tisíce družic, pozemní infrastruktura nestíhá přenášet data, která shromažďují. Ta se tak na Zemi často dostávají s velkým zpožděním. Pokud například satelit zachytí šířící se lesní požár, ale snímky dorazí k hasičům až za třicet nebo devadesát minut, mohou už být zastaralé a pro zásah jen málo užitečné.

Northwood chce proto vybudovat jakousi datovou dálnici mezi Zemí a vesmírem. Vyvíjí pozemní antény, které dokážou komunikovat s několika satelity současně, aniž by se musely fyzicky otáčet. Díky tomu chce firma přenos dat výrazně zrychlit a zlevnit. Její ambice jsou přitom obrovské. Během tří let plánuje vybudovat síť, která zvládne spojení až s 500 družicemi najednou. To by bylo více, než dokážou současné komerční sítě a americká vládní síť pro řízení satelitů dohromady.

A to pochopitelně budí pozornost mezi investory. Startup nejprve získal 6,3 milionu dolarů, mimo jiné od fondu spoluzaloženého miliardářem Peterem Thielem. Následovala investice 30 milionů dolarů a pak dalších 100 milionů. Největší úspěch ale přišel letos v listopadu, kdy společnost oznámila získání dalších 375 milionů dolarů (přes 8,1 miliardy korun), což firmu ohodnotilo na v přepočtu 44 miliard korun.

Za dnešním úspěchem se ale skrývá příběh, který má k tradiční kariéře technologického podnikatele hodně daleko. Mendler se totiž už jako malá chtěla stát herečkou. V osmi letech dokonce prý sama procházela telefonní seznam, aby si našla hereckého agenta. Následovaly stovky neúspěšných konkurzů, včetně toho na hlavní roli v seriálu Sonny ve velkém světě, kterou nakonec získala Demi Lovato. Průlom přišel až se seriálem Kouzelníci z Waverly, po němž následovala hlavní role v Hodně štěstí, Charlie, hudební film Lemonade Mouth a úspěšná hudební kariéra.

Jenže svět showbyznysu ji postupně přestával naplňovat. Měla pocit, že pouze uskutečňuje představy druhých a nemá dostatek prostoru pro vlastní nápady. Zásadní změna ale přišla až ve chvíli, kdy se začala více zajímat o svět mimo showbyznys.

Už během herecké kariéry začala studovat, na prestižním Massachusettském technologickém institutu (MIT) získala magisterský titul a zahájila doktorské studium. Později vystudovala také práva na Harvardu, kde se začala více zajímat o vesmírnou legislativu.

Během pandemie v roce 2020 se pak začal rodit nápad, ze kterého později vznikl Northwood. Mendler tehdy trávila čas se svým manželem, leteckým inženýrem Griffinem Cleverlym, na chatě. A měli zajímavý koníček, pravidelně vyráželi do místního hobbymarketu pro součástky a doma z nich sestavovali vlastní antény. S jejich pomocí se jim podařilo zachytávat data z meteorologických družic. Z původně amatérského experimentování se postupně začal stávat skutečný podnikatelský plán.

První velká úspěšná zkouška přišla na podzim 2024. Od té doby se firma posunula výrazně dál. Dnes už provozuje šest pozemních stanic na dvou kontinentech, získala kontrakt za téměř 50 milionů dolarů od amerických vesmírných sil a spolupracuje s dalšími zákazníky z kosmického průmyslu. Vydělávat chce především na pronájmu kapacity své sítě, díky níž si provozovatelé satelitů nemusejí budovat vlastní pozemní infrastrukturu.