Investování do Lega funguje na první pohled jednoduše: koupíte nerozbalený set, počkáte, až ho výrobce stáhne z trhu, a pak ho na sekundárním trhu prodáte za vyšší cenu. Skutečnost je ale mnohem složitější. Záleží totiž na tom, jakou konkrétní stavebnici vyberete, kdy ji koupíte, za kolik ji pořídíte a v jaký moment se ji rozhodnete prodat. Zatímco správně zvolený set dokáže po vyřazení z prodeje vydělat desítky procent a vzácná minifigurka klidně vystoupá na hodnotu přes 200 tisíc korun, špatné rozhodnutí znamená jediné. Na roky si „uzamknete“ peníze do krabice plastu, na kterou se vám bude doma prášit.

A právě tento svět analyzuje a vysvětluje mladý influencer vystupující pod pseudonymem LE Guru. Na Instagramu, YouTube a TikToku tvoří obsah pro fanoušky, sběratele i běžné rodiče, zatímco to nejcennější analytické know-how si schovává za prémiové členství na Patreonu. Na sítích ho sledují desítky tisíc lidí, platící členy pak počítá na stovky. Ti ale moc dobře vědí, proč mu peníze posílají.

Velikost sekundárního trhu s Legem, tedy přeprodeje stavebnic a figurek, byla totiž jen za rok 2024 odhadovaná na více než 705 milionů dolarů, což je přibližně 16 miliard korun. Podle dat z analytických platforem jako BrickEconomy a BrickLink navíc některé sety zhodnotily o více než tisíc procent za méně než dvě dekády. Tím s přehledem překonaly tradiční investiční nástroje, jako je zlato nebo akcie. A to znamená, že jde o fenomén, který se vyplatí sledovat.

Cesta LE Gurua k plastovým kostkám vedla přesně tímto směrem, na sentimentální vzpomínky z dětství v ní nenarazíte. Jako kluk si sice Lego stavěl, měl ale nejraději masově produkované stavebnice ze série City. „Pořád ve velkém plní hračkářství a kvůli neustálým reedicím a absenci exkluzivních licencí postrádají jakýkoliv sběratelský či investiční potenciál,“ krčí rameny mladý muž, jehož identitu redakce CzechCrunche zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě.

Než propadl dánským plastovým kostkám, dlouhodobě se věnoval investování do akcií. Bylo mu asi devatenáct, když po večerech trávil volný čas analýzami a sledováním trhů. „Tehdy jsem vydělával celkem hezky. A víc než si kupovat věci mě bavilo s penězi dál pracovat. S odstupem času jsem ale narážel na momenty, kdy se na burze nic nedělo a nejlepší strategií bylo pouze čekat. To mě nebavilo,“ vypráví.

A tak ke svému koníčku hledal alternativu, které by se mohl věnovat nonstop, až narazil na svět investování do Lega. „Zpočátku jsem byl k tomuto odvětví skeptický. S ohledem na skladovací prostory mi to přišlo dost nepraktické a měl jsem pochybnosti o reálné likviditě,“ přiznává.

Když ale pronikl hlouběji do dat a zjistil, jak obrovský sekundární trh kolem dánské stavebnice existuje, rozhodl se to zkusit. A kdyby mu tehdy někdo řekl, že kvůli kostkám upozadí akciový trh, klepal by si nejspíš na čelo. „Postupně jsem ale zjistil, že Lego teoreticky dokáže generovat vyšší výnosy za cenu podstatně menšího rizika,“ tvrdí.

Investovat bez zájmu jde stěží

Založení profilu LE Guru na Instagramu před třemi lety ovšem nebylo součástí promyšleného byznys plánu, ale spíše dílem náhody. Vše odstartovala kampaň, v rámci které společnost Lego poslala tisíc minifigurek kosmonautů rovnou do stratosféry. Akce měla v dětech probudit zájem o vesmír a její součástí byla i soutěž o tyto unikátní figurky, doručované ve speciální vitrínce s certifikátem. LE Guru tehdy vyhrál hned tři kusy. A právě proto si profil na Instagramu založil – aby tam nahrál video a tyhle vzácné panáčky z vesmíru všem ukázal. „Chtěl jsem se o ten úspěch zkrátka podělit a dát světu vědět, že takový sběratelský artikl vůbec existuje,“ vzpomíná.

Lego ale potenciál celé akce podle sběratele podcenilo. Certifikáty k postavičkám nebyly v angličtině a figurka navíc nezískala oficiální zalistování na respektované platformě BrickLink, oficiálním tržišti, které slouží ke katalogizaci, nákupu a prodeji stavebnic i jednotlivých dílků.

Kdyby se tak stalo, získala by mezinárodní pozornost a její hodnota by byla rázem mnohonásobně vyšší. „Celá akce byla tak unikátní, že mi přišlo škoda, že o tom ví tak málo lidí. Tak jsem to zkusil vzít do svých rukou,“ vysvětluje influencer. Dánskou firmu i správce platformy BrickLink kontaktoval s žádostí o oficiální zalistování figurky, to však skončilo bez úspěchu.

Velkou pozornost na sebe ale LE Guru strhnul až s videem o Lego koze. Toto obyčejné plastové zvířátko se objevilo v roce 2011 v jediné středověké stavebnici, což z něj mezi sběrateli rychle udělalo naprostou legendu a symbol prestiže. Když pak Lego v roce 2024 vydalo novou verzi, tvarově sice stejnou, ale čistě bílou bez původních hnědých fleků, propukla mezi spekulanty panika a lidé začali staré figurky masivně rozprodávat.

LE Guru s davem ale nešel. Natočil video, ve kterém jasně vysvětlil, proč původní koza na ceně neklesne: nová verze zkrátka není totéž, protože historickou unikátnost té staré tvoří právě původní hnědý potisk. Zatímco tedy ostatní ve velkém prodávali, on naopak nakupoval. Video tehdy vzbudilo obrovský ohlas a jemu definitivně došlo, že na českém trhu chybí někdo, kdo by tyto investiční mechanismy srozumitelně vysvětloval.

Exkluzivita hraje hlavní roli

V analýzách figurek a setů, které připravuje pravidelně pro své publikum na Patreonu, sleduje například takzvanou vnitřní hodnotu produktu, která je nezávislá na aktuální ceně v hračkářství. Velkou roli v ní hrají především přibalené minifigurky. Záleží na tom, zda set či sběratelský pytlíček může obsahovat postavy, které fanoušci milují, zda jsou pro daný set exkluzivní a zda je Lego v budoucnu nezařadí do levnější stavebnice. „Je to dost o štěstí, citu a odhadu. A ten jsem si, myslím, skutečně dobře vypěstoval,“ říká Le Guru.

Rozdíl mezi správnou a špatnou volbou může být dramatický: třeba figurka Mr. Gold, kterou Lego vydalo v roce 2013 v pouhých pěti tisících kusech a fanoušci stavebnice ji mohli najít v balíčcích, které se tehdy podle serveru Brickipedia prodávaly za zhruba 3 dolary (tedy kolem 60 korun), se dnes na českém trhu nabízí i za 210 tisíc korun.

Důležitým faktorem je také exkluzivita distribuce. Sety dostupné výhradně na oficiálním webu Lega nebo ve značkových prodejnách se vyrábějí v podstatně menších nákladech, hůře se shánějí a na sekundárním trhu dosahují nejzajímavějších výsledků.

Zcela zásadním – a pro začátečníky často podceňovaným – faktorem je i správné načasování nákupu. Jako odstrašující příklad uvádí LE Guru svého známého, který si s vidinou zisku pořídil obří set Rivendell (česky Roklinka) ze světa Pána Prstenů hned po jeho uvedení na trh. Přestože jde bezpochyby o atraktivní sběratelský kousek, podle sběratele nákup proběhl příliš brzy a zbytečně draze. „Za asi tři roky od jeho vydání měl ve stavebnici zamčené peníze s nulovou výnosností, a ještě mu z nich ukrajovala inflace. Navíc nyní se dá Roklinka v akcích koupit levněji než před třemi lety, takže by udělal lépe, kdyby peníze dal tehdy pod polštář,“ vysvětluje investor svůj pohled.

Správná strategie má přitom spočívat v nákupu setů, které na trhu v daném roce končí, v jejich následném prodeji po růstu ceny a v reinvestování zisku do novějších setů. Například právě do Roklinky, která by podle LE Gurua mohla být stažená z trhu na konci roku 2027. „O oficiální informaci však nejde,“ říká.

Legální insider trading

Klíčová data o tom, kdy které stavebnici vyprší tržní životnost, získává LE Guru neoficiálními cestami. Samotná společnost Lego totiž označuje štítkem „brzy bude vyřazeno“ své produkty na webu pouhé dva až tři měsíce před koncem distribuce, což je pro investory žalostně pozdě.

LE Guru proto pracuje s datovými úniky a informacemi z nitra komunity v reálném čase. „Kdybych to srovnal s akciovým investováním, děláme něco jako insider trading. Jenže v Legu je to povolené,“ konstatuje s úsměvem a dodává, že se o svá zjištění dělí právě se svou komunitou na Patreonu. Trh navíc na neoficiální úniky informací o chystaných produktech či koncích sérií nereaguje okamžitě, ale s několikaměsíčním zpožděním. To informovaným hráčům podle internetového tvůrce poskytuje náskok.

Kromě analýz se pak LE Guru věnuje i neméně náročné logistice spojené s přeprodejem. Ten zahrnuje balení, odesílání i komunikaci s kupujícími z celého světa právě prostřednictvím zmíněné platformy BrickLink. Z byznysu s plastovými kostkami se dnes živí na plný úvazek a podle vlastních slov v něm má miliony korun.

Obrovskou výzvou je pro podnikatele však úložný prostor. Fyzické krabice se stavebnicemi u něj zabíraly tolik místa, že je začal ukrývat i u vícero známých. I proto přesouvá stále větší část kapitálu do samotných minifigurek. Ty dokážou koncentrovat obrovskou finanční hodnotu srovnatelnou s celými velkými sety, ale přitom se bez problémů vejdou do šuplíku.

Svaté grály, Ninjago mánie a etika trhu

Ačkoliv se mu nyní daří, LE Guru uznává, že v minulosti udělal několik rozhodnutí, kterých lituje. Tím nejhorším byl podle něj prodej už zmiňované figurky Mr. Gold. LE Guru ji vlastnil v bezvadném stavu. Nakonec ji však prodal za zhruba 140 tisíc korun,  protože mu nebylo příjemné mít tak velkou část peněz „zamčenou“ v jedné malé figurce. „Byla to chyba, dnes to má cenu třeba dvou set tisíc. Aktuálně nejdražším kouskem v mé osobní sbírce je teď figurka DX Lloyd ze série Ninjago, kterou jsem pořídil za 25 tisíc korun,“ vysvětluje.

Právě série Ninjago, která letos slaví 25 let od své televizní premiéry, se v posledních měsících stala absolutním investičním hitem. Na sociální síti TikTok se totiž rozjela masivní vlna nostalgie, která přesvědčila dospělé uživatele, aby zkompletovali své sbírky z dětství. Ceny některých konkrétních figurek meziměsíčně vzrostly o stovky procent a některé z trhu prakticky okamžitě zmizely.

Naprosto extrémním příkladem je drobný plastový spinner, herní prvek, s nímž mohly plastové postavičky bojovat. Ještě v únoru se tento dílek dal na sekundárním trhu běžně pořídit za pouhé čtyři koruny. O několik týdnů později se prodávaly už za neskutečných tisíc korun. „To je vyšší procentuální zhodnocení než jakého dosáhly akcie technologického giganta Nvidia za posledních deset let,“ komentuje sběratel.

Podobný trend předpovídá i u starších setů z řad Pán prstenů a Hobit. Očekávané vydání obřího modelu Minas Tirith podle něj dramaticky zvýší poptávku po starších figurkách skřetů a orků, které si sběratelé budou chtít dokoupit pro budování rozsáhlých bitevních scén.

Pokud jde o dlouhodobě nejbezpečnější investiční „přístavy“, LE Guru je vidí v sériích s masivní celosvětovou fanouškovskou základnou a silnou licencí, například Star Wars. „Úplně nejstabilnější výsledky ale vykazují asi řady Lego Ideas a Lego Icons. Pod těmito značkami dánská společnost vydává specifické a unikátní sety zaměřené na dospělé publikum, u nichž je riziko budoucí reedice minimální,“ uvádí.

A jak reaguje na četnou kritiku, že investoři bezohledně vykupují hračky z obchodů a běžní rodiče pak musejí dětem pořizovat dárky za přemrštěné ceny? Narativ, který je v české komunitě občas slyšet, označuje za naprosté nepochopení ekonomických principů. „Běžný životní cyklus Lego setu na trhu trvá jeden až tři roky, což dává dostatek času každému rodiči na to, aby jej pro své dítko pohodlně pořídil za standardní maloobchodní ceny. Žádný investor nekupuje sety na začátku jejich tržního cyklu, protože by v nich měl zbytečně zamčené peníze,“ vysvětluje.

Na celou investorskou komunitu se tak dívá jako na užitečnou službu pro samotné fanoušky. Jsou to podle něj právě investoři, díky jejichž skladovým zásobám lze i po mnoha letech od ukončení výroby sehnat jakýkoliv historický set v bezvadném, nerozbaleném stavu. „Pokud by na trhu nebylo dostatečné množství investorů, nabídka by byla minimální a ceny na sekundárním trhu by kvůli převisům poptávky vystřelily do astronomických výšin,“ říká.

Jinak je tomu však u minifigurek, kde podíl viny investorů připouští. „Mají životnost na trhu pouze čtyři měsíce a zde nastává problém v tom, že mezi dvanácti postavami, které série nabízí, jsou některé vždy více žádané a z investorského hlediska cennější. Ty pak bývá problém sehnat. Ovšem i tady bych se nás investorů trochu zastal, protože to není problém způsobený čistě námi. To, že byly některé postavy vybírané, si pamatuji, že bylo vždy,“ dodává.