Jeho první hotel byl tak trochu náhoda, teď sílí v Praze a míří dál. Líbí se mi, že jsem v byznysu sám, říká
Místo sportovní kariéry pracoval na různých pozicích po světě. Dnes Lukáš Pytloun provozuje v Česku síť 16 hotelů a dál ji drží bez investora.
Jednu dobu chtěl být profesionálním lyžařem, pak ale přišlo zranění kolene a s tím i konec sportovních ambicí. A tak se vydal do světa – ve Skotsku sbíral jahody, v Anglii trhal jablka, v Londýně dělal na stavbách či v baru. Nakonec Lukáš Pytloun zamířil do Spojených států, kde pracoval jako číšník a barman. Právě tam poprvé přičichl k americkému modelu pohostinství. Teď má v Česku 16 hotelů a říká: „Líbí se mi, že jsem v byznysu sám.“
Do své sítě Pytloun Hotels, jež loni utržila přibližně 600 milionů korun a zaměstnává na 500 lidí, totiž nikdy za 23 let fungování nepustil externího investora. „Nemám rád, když mi do toho někdo kecá,“ usmívá se šestačtyřicetiletý Pytloun. Zprvu přitom vůbec neuvažoval o tom, že by se někdy stal hoteliérem – jeho rodiče v tomto oboru nikdy nepůsobili a i první ubytovací zařízení, které si v rodném Liberci pořídil, bylo tak trochu dílem náhody.
„Tehdy jsem pomáhal známým najít u nás ve městě nocleh, tak jsem si projel místní ubytování a zjistil, že konkurence je malá a ceny vysoké,“ vzpomíná. V tu chvíli se rozhodl zkusit štěstí v pohostinství. Půjčil si peníze od banky, za 900 tisíc korun koupil zdevastovanou garsonku v Liberci a začal v ní ubytovávat zahraniční dělníky. „Dnes už to zní skoro neuvěřitelně, ale začínali jsme na 45 korunách za noc,“ směje se.
V průběhu let začal Pytloun v Liberci budovat nová ubytovací zařízení, svůj první hotel zde otevřel v budově bývalé mateřské školky. V roce 2014 expandoval do Harrachova a o čtyři roky později vstoupil i na pražský trh. Kromě Kampy a zámeckého areálu Ctěnice se dnes orientuje zejména na Václavské náměstí a jeho blízké okolí. A dál zde roste – jeden hotel nedávno získal v budově, kde je pobočka módního řetězce C&A, druhý apartmánový pak na Dlouhé třídě.
Kromě zmíněných měst působí Pytloun též v Krušných Horách, kde má hotel s wellness u hradu Hasištejn. Teď každopádně přemýšlí o další expanzi. „Třeba v Praze budeme mít brzy sedm poboček. Myslím si, že je to dostačující – už bych nejspíš nedokázal vymyslet osmý koncept tak, aby byl originální. Tedy nás určitě lákají krajská města a také zahraničí,“ líčí s tím, že některá místa má potvrzená či rozjednaná. Konkrétnější být ovšem nemůže.
Pytloun chtěl už před lety vstoupit na gruzínský trh – podobně jako další hoteliér Jaroslav Svoboda, který je majitelem sítě Czech Inn Hotels. „Hodlali jsme tam působit pod vlastní značkou u černomořského letoviska Batumi. Po ruské invazi na Ukrajinu ale nastala krize a plán padl dřív, než začala výstavba,“ vysvětluje. Aktuálně pokukuje spíš po Londýnu, Amsterdamu nebo Berlínu, případně Vídni a Budapešti.
Jako majitel sítě zůstává Pytloun aktivně zapojený do jejího řízení, přestože dříve zvažoval, že by „šéfovské žezlo“ předal někomu jinému. „Nenašel jsem ale za sebe vhodnou náhradu,“ tvrdí. V pondělky a úterky tak řídí společnost, účastní se porad a řeší expanzi. Středy a čtvrtky pak má vyhrazené pro stavební divizi, která zajišťuje rekonstrukce. „No a pátky věnuji designu hotelů, což mě baví,“ dodává.
Do budoucna si navíc s ohledem na to, že by firmu nikdy neprodal, dokáže představit, že se Pytloun Hotels přemění na rodinnou firmu. Ostatně manželka Radka mu už dnes pomáhá s financemi, patnáctiletý syn pak občas v jeho hotelech brigádničí. „Ale když vidí pěkně zblízka, co všechno tenhle byznys obnáší, pro tuto chvíli se do něj nehrne,“ zakončuje Pytloun s úsměvem.
