Jen pět jablek z tisíce se vyhodí. Kaufland díky datům neplýtvá, přebytky míří do potravinových bank či zoo

Řetězec sází na chytré algoritmy i vztahy s regiony. Díky tomu posílá neprodané jídlo dál do oběhu k lidem v nouzi, do zoo nebo lesoparků.

Mít v regálech vždy čerstvé zboží, ale přitom nevyhazovat jídlo. To je pro velké retailové řetězce matematická disciplína s vysokou prioritou. Kaufland se nyní v Česku přiblížil k nové hranici – jeho „food waste“, tedy objem potravin, které končí jako nevyužitý odpad, tvoří méně než jedno procento z celkového objemu.

Receptem je kombinace prediktivního systému AutoDispo a propracovaného postupu dalšího využití neprodaných produktů. Ten začíná u potravinových bank a končí u koryt lesní zvěře či v expozicích zooparků.

„Skutečná prevence potravinového odpadu začíná dlouho před tím, než se jablko vůbec dostane do regálu,“ říká Jakub Polášek, který má v Kauflandu na starosti odpadové hospodářství. „Naším cílem je do roku 2030 snížit potravinový odpad o 50 % oproti roku 2018. Už tehdy jsme přitom vycházeli z velmi nízké základny – náš food waste tvořil pouze 0,81 % objemu prodaných potravin, nyní jsme na 0,45 %. V praxi to znamená, že z tisíce jablek se jich vyhodí jen pět,“ vysvětluje Polášek.

kaufland
Foto: Šárka Jelenová
Jakub Polášek, manažer odpadového hospodářství Kauflandu

Za tímto výsledkem stojí systém AutoDispo. Ten v reálném čase analyzuje prodeje na všech 148 prodejnách Kauflandu a předpovídá budoucí poptávku s ohledem na slevové akce, sezónnost i aktuální předpověď počasí. Algoritmus tak eliminuje vznik přebytků dříve, než vůbec dorazí na sklad. I s moderním datovým systémem se ale stane, že zboží v regálu zůstane. V tu chvíli se rozjíždí proces záchrany jídla. Kaufland před časem osobně propojil své regionální ředitele se zástupci České federace potravinových bank v každém kraji.

„Museli jsme si nastavit logistiku na míru, protože každá potravinová banka má jiné kapacity. Někde se o celý kraj starají jednotky lidí, jinde desítky. Cílem je, aby se darované potraviny třídy A mínus – tedy stále bezpečné a kvalitní jídlo s drobnou vadou na kráse – dostaly k lidem včas,“ popisuje Polášek. Za loňský rok takto Kaufland předal lidem v nouzi přes 1 208 tun potravin, další tuny se pak sešly díky zákazníkům v potravinových sbírkách. Pro banky jde o klíčovou pomoc, protože právě čerstvé zboží s krátkou trvanlivostí je pro ně nejvzácnější komoditou. Patří sem například jogurty, sýry nebo pečivo.

Skutečná prevence potravinového odpadu začíná dlouho před tím, než se jablko vůbec dostane do regálu.

Teprve ve chvíli, kdy potravina nesplňuje nároky pro lidskou konzumaci (označovaná jako kvalita B) nebo ji banky z logistických důvodů nestíhají odebrat, přichází na řadu zvířata. Loni z Kauflandu putovalo 3 639 tun ovoce, zeleniny a pečiva myslivcům či do zoologických zahrad.

Aktuálně má smlouvu s myslivci nebo zoo 138 ze 148 prodejen Kauflandu. Často jde o osobní iniciativu zaměstnanců, kteří prodejnu propojí s místním spolkem. Spolupráce probíhá za symbolický poplatek 100 korun měsíčně. Mezi odběrateli najdeme i speciality – například chovatele šelem, který má výjimku pro odběr masa.

Specifickým článkem řetězce je vlastní masozávod v Modleticích. Kaufland je jediným řetězcem v Česku, který si maso zpracovává sám, což mu dává absolutní kontrolu nad výtěžností. Procesy jsou nastaveny tak, aby se ze zvířete využilo maximum – dosahuje se zde téměř 100% výtěžnosti suroviny. Co se nezpracuje pro lidi, využijí externí firmy na výrobu krmiv pro domácí mazlíčky.

Suroviny, které už nelze darovat ani lidem, ani zvířatům, pak končí v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. „Celý projekt nám dává velký smysl, protože ukazuje, že díky datům a dobře nastaveným prioritám nemusí v moderním retailu přijít nazmar téměř nic,“ říká Jakub Polášek na závěr.

CC Native
Partnerem článku je Kaufland