Když otevírali, nakoupila u nich jen pošťačka. Dnes brněnská pražírna stihne 30 tun kávy ročně

Příběh nové pražírny obvykle začíná u zkušeného baristy, který roky ochutnával zrna z celého světa a vysnil si vlastní stroj. V brněnském Motmotu na to ale šli naopak. Bratři Petr a Pavel Kleinovi po vysoké škole nevěděli o kávě téměř nic, jen je napadlo, že by se s ní dalo dobře podnikat. Sbalili se a odletěli na kávovou plantáž do Nikaraguy, kterou si předem našli na internetu, s tím, že uvidí.

Na farmě je pak káva nadchla i svou chutí, a na cestu domů si tak přibalili tři kila zelených zrn. „Neuměli jsme pražit, neměli na to stroje a pili jsme instantní tři v jednom,“ vzpomínají. Když se vrátili do Česka, vysypali zrna rovnou na pánvičku z Ikey a pustili se do prvních pokusů, jak je zpracovat.

„Vypadalo to jako dalmatin a hnusnější kafe jsem v životě nepil,“ vzpomíná dnes se smíchem Petr Klein. Přesto se nevzdali a založili vlastní značku Motmot. O devět let později už jejich pražičkou projde třicet tun kávy ročně a loni dosáhli na obrat přes třicet milionů korun. „Denně se z našich zrn vyrobí přes osm tisíc šálků kávy. A to je hezký pocit, kolika lidem na pár minut zpříjemníme život,“ říká k tomu jeho bratr Pavel Klein.

Tržba tři sta korun a pošťačka ve dveřích

Začátky přitom vypadaly všelijak. Když bratři po prvním pokusu na pánvičce konečně sehnali pražicí stroj a otevřeli provozovnu, plánovali velkolepý start. „Mysleli jsme si, jak nás známí hned vyprodají a bude to obrovská sláva,“ vypráví Petr Klein. Otvíračku ale omylem naplánovali den před státním svátkem a přišlo rychlé vystřízlivění – první denní tržba dělala přesně 300 korun. Vygeneroval ji jeden přemluvený zákazník a pošťačka, která k nim zabloudila omylem.

Foto: Motmot

Firma se přesto postupně rozjela. Bratři se vyučili pražičskému řemeslu za pochodu metodou pokus-omyl, postupně rozšiřovali výrobu a vybudovali síť firemních i koncových zákazníků. Uvědomili si ale, že zatímco produkt v dílně ladí k dokonalosti, v online světě a v marketingu jim ujíždí vlak. „Učili jsme se pražit, měli kvalitní produkt, ale neuměli jsme to říct ven. Dlouho jsme byli zalezlí ve výrobě a na stávajících limitech značky se už nedalo moc růst,“ přiznává Petr Klein.

Bod zlomu přišel ve chvíli, kdy se Petr Klein přihlásil do vzdělávacího marketingového programu, který vedl Tomáš Pohl, majitel marketingové agentury. Ten do té doby o kávě věděl hlavně to, že ji rád pije, ucítil ale v Motmotu potenciál. Slovo dalo slovo a z učitele marketingu se stal třetí společník a majetkový partner, který převzal roli marketingového ředitele.

„Řekl jsem si, že dobré kafe budou lidi potřebovat vždycky. Však i já drtivou většinu peněz, které vydělám, utratím za hypotéku, jídlo a kafe,“ říká s nadsázkou Tomáš Pohl. „Když jsem viděl poctivost produktu a rodinnou atmosféru uvnitř firmy, bylo mi jasné, že se chci ke klukům přidat,“ dodává.

Společně se pak loni pustili do proměny značky. „Dali jsme si za cíl být viditelnější a hlavně se stát oblíbenou kávou pro obyčejné lidi, jako jsme bývali my. Takové, kteří jí nerozumějí, jen ji rádi pijí. Nepodporujeme kávové snobství a nikoho nepoučujeme. Pokud si zákazníci chtějí do kávy dát sirup nebo led, ať si ho tam klidně dají. Jsme tu od toho, abychom lidem zlepšili den,“ zdůrazňuje Pohl.

Motmot dostal nové barvy a design obalů, nový e-shop i produkty jako kompostovatelné kapsle nebo Kávovou seznamku – dárkový set, který lidem pomáhá najít vlastní chuťový profil bez nutnosti rozumět složité terminologii. „Zrno zůstalo stejné, ale obal prodává. Poprvé v historii se nám stává, že se nám firmy, hotely a kavárny ozývají samy od sebe, protože se jim líbí náš vizuál a styl komunikace. Dřív jsme museli aktivní obchod táhnout výhradně my,“ vypráví Pavel Klein.

Právě B2B segment – tedy dodávky do kaváren, hotelů, restaurací a firemních kanceláří – dnes tvoří zhruba šedesát procent celkového obratu. Zbylých čtyřicet procent připadá na e-shop, jejich dvě kavárny v Brně a prodejnu přímo u pražírny v Lelekovicích.

„Kdysi náš byznys stál převážně na velkoobchodu, ale během covidu se to ze dne na den otočilo ve prospěch koncových zákazníků na home officu. Kdyby nebylo jich, firma by dnes možná neexistovala,“ vysvětluje Petr Klein s tím, že do firem dodávají objem a na e-shopu i v pobočkách se potkávají s lidmi, kteří si přijdou pro svou každodenní dávku dobré kávy.

Od roku 2020 v Motmotu funguje také chráněná dílna, která zaměstnává lidi se zdravotním handicapem. Ti pomáhají s balením a kompletací kávy. Dnes tým čítá téměř třicet lidí, přičemž významnou část tvoří právě pracovníci chráněné dílny.

I když dnes brněnská pražírna ročně odbaví zhruba 2,8 milionu šálků kávy, na celkovém českém trhu zabírá podle vlastních propočtů pouhou desetinu procenta. Prostor k dalšímu růstu tak vidí zakladatelé obrovský. „Jsme vlastně pořád jen kapka v moři. Ale baví nás sledovat, jak kávová kultura v Česku roste. Vždycky říkám, že tam, kde se pije dobré kafe, se lidi mají dobře,“ uzavírá s úsměvem Pavel Klein.