Letos na začátku jara to byly čtyři roky, co na Aljašce tragicky zahynul český podnikatel Petr Kellner. Zanechal za sebou, jak už to u mimořádně úspěšných lidí bývá, odkaz, který není a nemůže být bez výhrad. Na čem se ale i jeho kritici shodnou, je, že to byl vizionářský, odvážný a ambiciózní byznysmen, jenž se nebál posouvat hranice a riskovat. Taková byla i jeho investiční skupina PPF, ovšem tato její etapa nyní definitivně skončila.

Vdova po Petru Kellnerovi, Renáta Kellnerová, která dnes PPF majetkově ovládá, se rozhodla holding přetvořit do výrazně opatrnějšího a konzervativnějšího podnikatelského subjektu, než jak jej budoval její nebožtík manžel.

Symbolicky to stvrdila tím, že se rozloučila s mužem, který pro ni poslední tři roky koncern řídil – s Jiřím Šmejcem. Ten si byl historicky s Petrem Kellnerem velmi blízký, svého času držel v PPF i podíl, společně postavili například mezinárodní úvěrovou skupinu Home Credit. Když v roce 2022 do ústředí nastoupil, vlastně to nebylo žádné překvapení, měl všechny předpoklady k tomu v Kellnerově díle pokračovat.

Jenže v průběhu času bylo čím dál patrnější, že PPF před a po smrti svého zakladatele jsou dvě různé entity. Z dravce, který se nebál překvapovat, se stal spokojený obr, který sází na osvědčené, ovšem nepříliš progresivní investiční recepty, jako jsou nemovitosti, a který tyje z dávné, nikoli aktuální odvahy.

Je třeba říct, že to je naprosto legitimní přístup. A také zodpovědný. Kellnerová má za PPF odpovědnost, ovšem skupina není zdaleka jen její, ale také dětí, které po Kellnerovi zůstaly.

V takové situaci je pochopitelné, že chce, aby se skupina chovala konzervativně a aby připomínala spíše vehikl, který má za úkol rodinné jmění spravovat a udržovat, nikoli dramaticky růst.

Když se Jiří Šmejc před pár dny setkal s novináři, aby jim změny, k nimž v PPF dochází, vysvětlil, přiznal, že se v čele PPF musel chovat mnohem opatrněji, než jaký je jeho byznysový naturel. Ostatně v jádru to je především podnikatel, podobně jako byl Kellner, ostatně to byl i důvod, proč se svého času od PPF oddělil – aby mohl rozvíjet své vlastní byznysové impérium.

Lidé, kteří Šmejce od června v čele PPF nahradí, jsou osvědčení a zkušení manažeři – letitá finanční ředitelka skupiny Kateřina Jirásková a francouzský finančník Didier Stoessel, který předtím řídil mediální divizi skupiny, pod níž spadá i televize Nova. Ti budou nepochybně lépe plnit nové – umírněnější – zadání.

Zároveň je to ale pomyslný konec jedné éry, neboť kellnerovská PPF symbolizovala ze všeho nejvíc hladovost a úspěšnost porevolučního kapitalismu. Bylo vždy zajímavé sledovat její kroky, či se jimi nechávat inspirovat. Například ve snaze myslet globálně a v chuti ukázat světu, že i Češi dokáží dělat velké věci.

Tuhle štafetu po PPF, rodině Kellnerů a jejích poradců teď postupně přebírají jiní byznysmeni. Český kapitál jde do zahraničí a nemá strach být odvážný. Jen to jsou spíš ti, kdo vyrostli s pomocí či vedle Petra Kellnera, než že by to byla samotná PPF.

Komentář původně vznikl pro stanici Český rozhlas Plus.