Legendární investiční fond Andreessen Horowitz pomáhal stvořit Facebook do podoby, jak jej známe dnes: obří, široce rozkročená internetová mašina na peníze. Nyní ale jeden z partnerů fondu říká, že je na čase vliv velkých webových korporací zlomit. Ideálně s pomocí kryptotechnologií. A není přitom zdaleka sám, řada dalších klíčových hráčů z tradičního světa se čím dál víc kouká na blockchain.

Chris Dixon stál před čtyřmi roky u vzniku divize, která se v rámci Andreessen Horowitz věnuje světu virtuálních měn a blockchainu. Postupně do ní získal přes sedm miliard dolarů a finance vložil do projektů, jako je NFT platforma OpenSea či kryptoburza Coinbase. Ve svých vizích jde ale ještě dál a vymezuje se proti nadvládě technologických gigantů.

„Myslím, že nikdo z nás nečekal, že nastane taková koncentrace vlivu. Není to správné ani pro společnost, ani pro byznys. Naší podstatou je investování do podnikatelů. Ale představa, že internet kontroluje hrstka firem, je špatná pro podnikatele i pro fondy, jako jsme my,“ prohlásil Dixon na konferenci pořádané deníkem Financial Times. Blockchain podle něj může narušit moc firem jako Google nebo Facebook, které fungují jako takoví klíčníci do světa jedniček a nul.

Je to poměrně paradoxní výrok, protože Andreessen Horowitz sehráli zásadní roli při rozvoji Silicon Valley do dnešní podoby a byli u vzniku firem jako Facebook, Twitter nebo Airbnb. Spoluzakladatel fondu Marc Andreessen sedí od roku 2008 v představenstvu Facebooku, resp. jeho mateřské společnosti Meta. Nedávno se nicméně objevily spekulace, že by na toto místo mohl rezignovat právě proto, že jeho fond je velmi aktivní v krypto světě a takzvaném metaversu, což je i jednou z priorit Marka Zuckerberga.

V loňském roce zažívaly kryptoměny a vše s nimi spojené bonanzu. Jejich ceny letěly vzhůru a málokdo si představoval, jak tvrdý náraz přijde letos. Hodnota bitcoinu jen od ledna klesla o 48 procent. Přední kryptoburzy jako Coinbase nebo Crypto.com hlásí propouštění lidí, protože jim dramaticky klesl počet uživatelů a jejich aktivita. Trh postihlo několik krachů, při nichž se doslova vypařily miliardy dolarů. Dixona nic z toho nevyvádí z míry: „Ceny jsou nižší a vytváří to příležitosti.“

Foto: Depositphotos

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

Ostatně není zdaleka sám, podobným směrem se čím dál častěji dívají také podstatně konzervativnější byznysmeni. Například banky z Wall Street, jako jsou Goldman Sachs nebo JPMorgan Chase. Deník Wall Street Journal nedávno upozornil, že ačkoli se tyto instituce dosud vyhýbaly přímým investicím do kryptoměn, používají blockchainové technologie pro některé typy finančních transakcí.

A zatímco Goldmani si prý vlastní obchodní platformu, která by běžela na blockchainu, teprve vyvíjejí, JPMorgan Chase ji prý už má a jmenuje se Onyx. O tom, že dodávají blockchainové technologie i velkým americkým bankám ostatně v rozhovoru pro CzechCrunch před časem hovořil i Jiří Kobelka, zakladatel a šéf českého startupu Tatum.

Že si velcí finančníci nechtějí nechat utéct příležitost mezi prsty, dosvědčuje také dohoda, kterou podepsala kryptoburza Coinbase s největším správcem aktiv na světě. Tedy fondem BlackRock, který sedí na deseti bilionech dolarů. Jeho klienti si ale žádali možnost investovat i do kryptoměn, a tak dostanou možnost nakupovat bitcoiny.

Výzkumná společnost Blockdata provedla výzkum, jak moc velké, veřejně obchodované společnosti investují do krypta a blockchainu. Výsledky jsou poměrně zajímavé. lídrem je Alphabet, mateřská společnost Googlu, která tímto směrem jen mezi loňským zářím a letošním červnem poslala 1,5 miliardy dolarů. Druhý v pořadí je s 1,2 miliardy dolarů fond Blackrock. Následuje banka Morgan Stanley, čtvrtý je Samsung, který nyní údajně zvažuje spuštění vlastní kryptoburzy, a pátí finančníci z Goldman Sachs. Na to, že jsou pořád ještě – zvlášť v Česku – slyšet hlasy, že krypto je podvod a černá díra, jsou tohle poměrně úctyhodná čísla…

Ostatně, největší světový výrobce sportovního vybavení Nike si díky emisi svých vlastních NFT kecek v rámci série Cryptokicks už přišel na velmi slušných 180 milionů dolarů, tedy 4,5 miliardy korun. Aspoň podle dat společnosti Dune Analytics. Polovinu z toho Nike získalo přímo dražbou digitálních výtvorů, druhou půlku pak z poplatků při následných prodejích. Celkem se totiž v přeprodejích Cryptokicks protočilo 1,3 miliardy dolarů (asi 32 miliard korun). Druhé v pořadí z módních značek, které se loni do NFT nahrnuly, bylo Dolce & Gabbana s 26 miliony dolarů.