Na přelomu podzimu a zimy byly akcie firmy Rivian investičním hitem. Automobilka vstoupila na newyorskou burzu 10. listopadu, a přestože v té době vyrobila jen pár svých elektrických pick-upů, její hodnota vystřelila nad 100 miliard dolarů, a dokonce na chvíli přeskočila hodnotou i Volkswagen. V roce 2022, přesně dva měsíce po své burzovní premiéře, společnost zažívá obrácený trend – cenné papíry jí padají.

Na Twitteru Roberta Scaringe, zakladatele a šéfa Rivianu, je poslední měsíc povážlivě ticho. Nikdy tam sice nebyl tak výřečný jako Elon Musk (však má i mnohonásobně méně sledujících), ale to mlčení jako by ukazovalo, že na nic pořádně nemá čas. Jeho firma, ještě pár týdnů nazpátek miláček retailových investorů, neprožívá zrovna nejlepší chvíle.

Pondělní obchodování se uzavřelo při ceně 81,4 dolaru za akcii, což je pouze tři dolary nad upisovací cenou, s níž šel v listopadu Rivian na burzu. Při dodatečném nočním obchodování se pak ale cenné papíry podívaly i pod hranici 78 dolarů. Přitom loni v jednu chvíli vyletěly nad 170 dolarů. Poté sice došlo rychle ke korekci, nicméně do konce roku 2021 se jejich hodnota držela nad 100 dolary.

Letos? Jen propad. Důvodů je hned několik. Pár dní po Novém roce e-commerce kolos Amazon, největší akcionář Rivianu, oznámil, že jako první na světě zařadí do své flotily elektrickou dodávku Ram Promaster od koncernu Stellantis, pod nějž spadá Dodge, Jeep nebo Peugeot s Opelem. Logicky vznikla otázka: A co bude s těmi 100 tisíci dodávek, které mu měl dodat Rivian?

Foto: Rivian

R. J. Scaringe, zakladatel automobilky Rivian

Velká část důvěry v Rivian totiž stála na tom, že jeho podílníkem je právě Amazon, který si u něj v roce 2019 udělal do té doby největší elektromobilní byznysovou objednávku. Obě strany tvrdí, že na jejich spolupráci se nic nemění, pochyby ale začaly sílit. Nešlo totiž o první případ, kdy významný akcionář Rivianu částečně zpochybnil budoucí spolupráci s mladou automobilkou.

Ještě v roce 2021, nedlouho po vstupu na burzu, se nechal slyšet Ford, který v Rivianu také drží 12procentní podíl, že nakonec firmy nebudou vyvíjet společný vůz. Když Ford investoval do Rivianu v roce 2019 půl miliardy dolarů, firmy prohlásily, že spolu postaví auto. Z takového předsevzetí postupně sešlo a najevo to vyplynulo až týden a kus po akciové emisi Rivianu.

Aby toho nebylo málo, ani hospodářské výsledky Rivianu nejsou takové, jaké by si investoři představovali. Už v polovině prosince firma přiznala, že její ztráta bude větší, než se čekalo. A teď v pondělí zveřejnila, že loni vyrobila 1 015 vozů, z nichž většina putovala k zákazníkům. Jenže plán pro rok 2021 bylo vyprodukovat aut 1 200. Rozdíl 185 pick-upů sice na kusy není nijak dramatický, ovšem přepočteno na procenta je to poměrně výrazná sekera – minus 15 procent.

Firma totiž vstupuje do klíčové fáze, čeká ji přechod na masovou výrobu, musí dobudovat továrnu, letos má k zákazníkům už dopravit desítky tisíc aut. Minulý měsíc společnost navíc opustil její provozní ředitel Rod Copes, na což upozornil deník The Wall Street Journal. Teprve poté to společnost potvrdila veřejně. „Šlo o plánovaný odchod, jeho povinnosti si mezi sebe rozdělilo nejužší vedení,“ uvedla k tomu mluvčí firmy.

Rivian, mezi jehož akcionáře kromě Amazonu a Fordu patří také fondy jako T. Rowe Price, Fidelity Management, Blackstone nebo Franklin Templeton, si i přes pokles ceny akcií udržuje stále velmi vysokou valuaci přesahující 70 miliard dolarů. Už sice není čtvrtou nejhodnotnější automobilkou světa, pořád je ale tržní kapitalizací větší než Volvo nebo Ferrari. Ve zkušenostech ani v počtu vyrobených aut se s nimi přitom nemůže měřit.

Scaringeova firma těží ze zájmu investorů o elektromobilní průkopníky, protože jsou namlsaní úspěchem Tesly, která je momentálně suverénně nejhodnotnější automobilkou světa. Na této vlně se vezou i další startupy, jež slibují revoluci v dopravě, ať už jde o kalifornského výrobce luxusních elektrických limuzín Lucid Air, nebo o čínské vyzyvatele Elona Muska a spol. jako Nio.

Jestli se jejich pořád velmi vysoké valuace (minimálně v poměru k počtu vyrobených kusů a k ziskovosti, respektive ztrátovosti) udrží, je ale otázka. Do hry totiž vstoupila americká centrální banka, která před pár dny oznámila, že jednak začne zvyšovat základní úrokové sazby, jednak že rychleji ukončí pumpování peněz na kapitálové trhy. To všechno ve jménu boje s rozpínající se inflací. Jsou to ovšem špatné zprávy pro mladé, veřejně obchodované společnosti, které sice slibují zářnou budoucnost, ale dnes hlavně pálí peníze.

Ve chvílích, kdy na trzích přituhuje, což se podle všeho začíná dít, se pozornost investorů obrátí k zavedeným titulům, které slibují větší stabilitu a také profitabilitu. Analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová to zhodnotila takto: „Loni byly celkem populární menší technologické firmy, jimž se věštila velká budoucnost v horizontu nejbližších let, ale které zatím zůstávají ztrátové. Šlo o společnosti jako Palantir, Snowflake a mnoho dalších. Jenže právě ty s přelomem roku a s nárůstem nervozity na trzích dost popadaly. Takže bych doporučovala se soustředit na zavedenější a stabilnější firmy, které jsou ale zároveň růstové.“