Akcie Moderny se ve středu během jediného dne zhruba zdvojnásobily. V jednu chvíli rostly o 160 procent a firma, která ještě v úterý večer měla hodnotu 25 miliard dolarů, si během pár hodin připsala dalších zhruba 40 miliard, v přepočtu asi 835 miliard korun. Důvodem je injekce, kterou si nikdo nemůže a ani nebude moct koupit v lékárně. Vyrábět by se totiž vždy měla jen na míru pro jednoho konkrétního člověka.

Jméno firmy Moderna hodně rezonovalo během pandemie, kdy vydělala desítky miliard na vakcíně proti covidu, od té doby ale nepřišla s žádným velkým produktem. Za posledních dvanáct měsíců měla tržby jen 2,2 miliardy dolarů a ztrátu 3,2 miliardy, tedy asi 66 miliard korun. K tomu čelila tlaku administrativy Donalda Trumpa namířené proti technologii známé jako mRNA.

Ve středu ráno ale Moderna se svým partnerem, americkým farmaceutickým gigantem Merck, oznámila, že jejich personalizovaná vakcína proti rakovině kůže uspěla ve studii třetí fáze. Jde o vůbec první pozitivní výsledek pozdní klinické studie mRNA vakcíny proti nádorům a zároveň o první případ, kdy něco přidaného ke Keytrudě, tedy standardní léčbě melanomu, fungovalo lépe než Keytruda samotná.

Přípravek se jmenuje Intismeran a s běžnou očkovací látkou má společného jen málo. Nechrání před nemocí, ale léčí tu, kterou pacient už měl. Poté, co chirurgové odstraní nádor, putuje jeho vzorek spolu se vzorkem krve do laboratoře, kde se přečte genetický profil rakoviny. Vědci pak vyberou mutace, které jsou pro daný nádor unikátní a u nichž je největší šance, že si jich imunitní systém všimne.

Ty se zakódují do mRNA a vyrobí se z nich injekce pro jednoho konkrétního člověka. Od odběru vzorku to trvá asi šest týdnů. Pacient se mezitím zotavuje z operace a dostává Keytrudu, aby se nemoc držela na uzdě. Až přijde jeho vakcína, dostává obojí najednou – a právě v téhle kombinaci je jádro věci.

Princip stojí na tom, že každý nádor má vlastní sadu mutací, i když dva pacienti trpí stejným typem rakoviny. Vakcína má imunitní systém naučit tyhle znaky rozpoznat a zničit, Keytruda pak úderu pomáhá tím, že uvolňuje brzdu, kterou nádory na imunitní buňky nasazují. „Mám pocit, že tohle je teprve začátek nového oboru,“ řekla pro deník The Wall Street Journal Jane Healy, viceprezidentka pro onkologii v Mercku.

Studie zahrnula 1 137 pacientů s melanomem ve stadiu IIB až IV, kterým lékaři nádor chirurgicky odstranili. Jedna skupina dostávala zhruba rok až devět dávek Keytrudy společně s vakcínou, druhá jen Keytrudu. Kombinace prokazatelně prodloužila dobu, po kterou se rakovina nevrátila, a snížila i riziko, že se nemoc rozšíří do dalších orgánů. Nové varovné signály se podle firem neobjevily.

Foto: Apple Stocks / CzechCrunch

Takto se chovaly akcie Moderny na burze po zveřejnění informací o vakcíně

Konkrétní čísla ale zatím nikdo neviděl. Firmy je chtějí ukázat až na některé z nadcházejících lékařských konferencí – a právě podle nich se pozná, jak velký průlom to doopravdy je. Vodítkem je studie druhé fáze, jejíž pětiletá data letos v lednu potvrdila snížení rizika návratu nemoci nebo úmrtí o 49 procent. Vedlejší účinky podle Mercku připomínají běžné očkování.

Melanom tvoří jen asi procento rakovin kůže, stojí ale za většinou úmrtí na ně. Jen ve Spojených státech s ním v roce 2023 žilo přes 1,5 milionu lidí a většina návratů nemoci přichází do dvou až tří let po operaci. „Tenhle zásah nás posouvá do další fáze imunoterapie. Je to slibný start, tady to celé začíná,“ řekla pro agenturu Reuters Karen Knudsen, šéfka Parker Institute for Cancer Immunotherapy.

Pro Modernu je to obrat, na který čekala čtyři roky. „Teď jsme onkologická firma,“ prohlásil pro The Wall Street Journal její šéf Stéphane Bancel a dodal: „Do Vánoc můžeme mít firmu, které poprvé za čtyři roky zase rostou tržby.“ Na trh chce vakcínu dostat příští rok, cenu ale zatím nestanovil. Banka Barclays odhaduje, že jen u melanomu může přípravek do roku 2035 vydělávat kolem tří miliard dolarů ročně, tedy asi 63 miliard korun.

Vydělal ale i Merck, jehož akcie posílily o jedenáct procent – Keytrudě, kdysi nejprodávanějšímu léku světa, totiž na konci dekády vyprší patenty a nástupce se hledá těžko. Každopádně širší nasazení bude záviset i na účinnosti u dalších nádorů. A hlavně na tom, zda se dá ve velkém produkovat léčba, která je vyrobená na míru vždy jednomu pacientovi.