Minulý víkend Praha hostila významnou videoherní konferenci Game Developers Session. O tom, že má zvuk i za hranicemi Česka, svědčí i seznam řečníků. Po boku vývojářů, kteří se podíleli na Falloutu, DayZ, Pillars of Eternity, Tomb Raideru a dalších známých titulech, vystoupila i skutečná legenda oboru. Tvůrce Tetrisu, programátor Alexej Pažitnov.

Tetris netřeba dlouze představovat. Jako v něm skládáte kostky do jednotlivých řádků, tak i tato logická hra pomohla položit základy historického úspěchu videoher. Ty ale na rozdíl od tetrisovských kostiček nezmizely. Osmašedesátiletý programátor Alexej Pažitnov vymyslel Tetris před už téměř čtyřiceti lety a o svých dekádách v herním průmyslu hovořil na konferenci Game Developers Session v kongresovém centru na Vyšehradě. Kde si v nabitém programu našel čas i na rozhovor pro CzechCrunch.

Na videoherní akci vystoupily význačné herní osobnosti. Například Brian Fargo, se kterým jsme hovořili o jeho kariéře, v níž najdete Fallout i Baldur’s Gate, designér Daniel Vávra z Warhorse Studios nebo zakladatel Bohemia Interactive Marek Španěl. Dost možná by se ale na herní dráhu nevydali, nebýt Pažitnova a jeho Tetrisu. Přitom do hlavy stoupající slávu nebo přehnané sebevědomí byste u něj ani s lupou nenašli. Alexej Pažitnov je stále nadšený hráč, zkušený vývojář i milý řečník.

Na Game Developers Session jste připomněl, že v Praze nejste poprvé. Kdy jste tady byl?
Ano, můj otec tu pracoval, když mi bylo asi sedm, a pár let jsem zde vyrůstal. Chodil jsem s dalšími dětmi zahraničních pracovníků do mezinárodní třídy ve škole tady kousek od Vyšehradu.

Takže si Prahu pamatujete.
Samozřejmě! I řidiče jsem se po cestě ptal, jestli už jsme v Dejvicích. Tam jsme tehdy bydleli.

Foto: Game Developers Session

Dvě rozdílné herní generace. Tvůrce Tetrisu Alexej Pažitnov s fanoušky na pražské konferenci Game Developers Session

Vy jinak cestování úplně nevyhledáváte.
To ne, ale jsem velice rád, že jsem do Prahy zavítal. Je to pro mě trochu zkouška neobvyklé osobní odvahy. Cestovat zrovna takhle v zimě do Evropy, navíc ve chvíli, kdy jsem se sotva vrátil z herní konference v Brazílii… To pro mě byla náročná cesta. Vrátil jsem se domů a říkal jsem si, že už ne – žádné cestování, žádné konference. Ale Prahu mám opravdu rád a těší mě, že jsem přijel.

Najdete si i dnes čas na hry?
Hraju skoro každý den. Ale nic náročného, spíš odlehčené hříčky. V poslední době mě hodně chytil Minecraft, zrovna nedávno jsem v něm ukončil delší rozehranou hru. Seznámil jsem se s jeho vývojáři a na jednom projektu jsme spolupracovali. Tak mě to takříkajíc inspirovalo k tomu, abych si ho opět zahrál. Opravdu jsem si to užil.

Zaujala vás podobně i jiná hra?
Strávil jsem asi osm let v online světě World of Warcraft. Nebyl jsem kdovíjak zapálený hráč, ale stále v sobě mám herního designéra, který prostě musel vyzkoušet všechna herní povolání, všechny rasy. Chtěl jsem vyzkoušet všechny jejich schopnosti, prozkoumat celý ten svět a zjistit, jak to všechno funguje. Měl jsem asi šest hrdinů na nejvyšší úrovni a se špičkovým vybavením. Ale pak už jsem si řekl dost a víceméně ze dne na den skončil.

A co vám utkvělo v paměti z ještě větší minulosti nebo z méně známých videoher?
Vzpomínám si na Lode Runner, logickou plošinovku z osmdesátých let. Dnes už byste samozřejmě řekli, že je zastaralá, ale myslím, že dokonale kombinovala akci i logické hádanky. Jednotlivé části hry se velice dobře doplňovaly. To je hra, kterou považuji za opravdu výjimečnou. Škoda, že se na ni trochu zapomnělo.

Máte nějakou hru, ke které se často vracíte?
Přiznám se, že si takhle čas od času zahraju mobilní hru Bejeweled. Je to něco jako Candy Crush. Ale občas mě dokáže pořádně naštvat. Bohužel mi ale přijde, že nemá dobře vyvážený herní systém. Chvíli hraju, ale pak se kvůli tomu naštvu a musím si dát pauzu. Což byl mimochodem jeden z důvodů, proč jsem ve snaze udělat to lépe udělal vlastní hru Hexic.

Což mě přivádí k další otázce. Proslavil vás Tetris, ale jste podepsaný pod dalšími hrami, napadá mě například Ice & Fire…
To byla katastrofa! (smích)

Foto: Game Developers Session

+15

Proto jsem se chtěl zeptat, jakou máte nejraději. Z těch, které, řekněme, zastínil Tetris.
Já naštěstí neřeším, že by nějaká hra zastínila jinou. Pokud se videohra nestane úspěšnou nebo známou, tak ať. A o tom nerozhoduje vliv jedné hry na druhou, ale rozhodují o tom sami hráči. Tomu opravdu silně věřím. Ale co se mé tvorby týče, jsem opravdu hrdý na Microsoft Pandora’s Box. Je to sbírka osmi logických her a jsem pyšný, že jsem každou z nich dokázal udělat skutečně jedinečnou.

Takže při tvorbě her je pro vás originalita tím nejdůležitějším?
Když jsem Pandora’s Box vyvíjel, bylo pro mě důležité, aby každá její jednotlivá část byla originální. Ale zcela upřímně, ve skutečnosti to tak nutné není. (smích) Nicméně tehdy mi to tak přišlo.

Ocenili takový přístup hráči?
Hře se docela dařilo, nevydělala kdovíjaké peníze, ale zaplatila se. A hodně ji kopírovali piráti. Takže v něčem musela být dobrá, i když to žádný obrovsky populární trhák nebyl. Navíc jsem viděl několik pokusů ji napodobit. Ale jinak se tomuhle logickému žánru nikdy moc nedařilo. Proč? To je pro mě stále tajemstvím.

Kdybyste dnes začínal tvořit novou hru, jak by vypadala?
Nejspíš by to byla logická hra. Mám rád hlavolamy a abstraktnější videohry. Úplně mě nebaví silně příběhové hry se spoustou postav, už jsou pro mě občas unavující. Takže kdybych dnes dělal něco nového, dal bych dohromady velmi dobrou, dokonce možná excelentní – vlastně už druhou excelentní – logickou hru. (smích)